Zasaženo patnáct států. Vše, co potřebujete vědět o nové válce na Blízkém východě
Území a základny nejméně patnácti států zasáhly boje i násilné nepokoje spojené s novou válkou na Blízkém východě. Zemřely již stovky civilistů, v Izraeli, Íránu a několika dalších zemích nepřestávají dopadat rakety a kdy situace skončí, to nikdo neví. Přinášíme to nejdůležitější, co byste o masivním konfliktu měli vědět.
Proč a jak konflikt začal?
Naposledy se Izrael ocitl ve válce s Íránem loni v červnu, kdy na muslimský stát zaútočil. Později se přímo přidaly i Spojené státy, které pod vedením Donalda Trumpa měly zničit hlavní místa spojená s jaderným programem země.
USA a Izrael dlouhodobě požadují zastavení obohacování uranu a údajného vývoje jaderných zbraní Íránem. Až do zahájení útoku probíhala v Ženevě vyjednávání o budoucnosti tohoto jaderného programu, přičemž Spojené státy v posledních týdnech přestěhovaly do oblasti Perského zálivu masivní množství vojenské techniky.
Minulý týden pak americký viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio médiím tvrdili, že Írán pracuje na obnově zničených jaderných zařízení.
To však podle webu Times of Israel někteří analytici zpochybnili. Významný spolustraník Trumpa senátor Ted Cruz pak v neděli prozradil, že „nejsou náznaky“, že je Teherán „blízko získání jaderných zbraní“. Nesouhlasí s tím ani Pentagon, který v pondělí informoval Kongres, že nemá informace o tom, že by Írán plánoval nějaký útok.
I toto zdůvodnění nicméně stačilo k rozpoutání války, která však po vzoru ruské „speciální vojenské operace“ na Ukrajině prý není „válkou“. Aby totiž mohla být válkou, musel by ji schválit americký Kongres, jenže většině z kongresmanů – podobně jako při nedávném napadení Venezuely – Trump jednoduše neřekl, že nějaký konflikt vůbec začne.
Podobně jako několik amerických prezidentů před ním, Trump využil možnosti zaútočit z vlastního uvážení. Írán podle něj představoval „bezprostřední hrozbu“ pro Spojené státy a jejich spojence, kvůli čemuž prý nemusel na svolení Kongresu čekat.
Proti tomu se však nyní postavili opoziční demokraté i někteří republikáni. Oponenti útoku poukazují především na to, že Trump loni prohlašoval, že se mu podařilo íránské jaderné schopnosti „zcela zničit“.
Kdo válčí?
Samozřejmě to jsou Spojené státy a Izrael proti Íránu. Do bojů se prý hodlají zapojit také jemenští Hútíové, kteří údajně hodlají opět začít s ostřelováním námořních přepravních tras.
Napadený Írán navíc oznámil, že hodlá likvidovat americké základny ve všech zemích, ze kterých na něj útočí nebo může být útočeno. Jeho rakety a drony tak zasáhly Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Saúdskou Arábii, Kuvajt, Irák či Katar a Omán.
Exploze hlásilo také Jordánsko, nad kterým rakety mezi Izraelem a Íránem létají. Kromě amerických základen však Írán pálí i na obydlené oblasti, hotely, letiště či energetickou infrastrukturu.
Do války už vstoupila i Velká Británie. Její premiér Keir Starmer nechal Spojené státy využívat k útokům jejich základny v regionu, načež dosud neznámý dron zasáhl její základnu na Kypru.
Brzy by se však mohly zapojit i další státy. Nevyloučil to například francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, podle kterého je Francie připravena se zapojit do obrany zemí napadených Íránem.
Naopak Německo, Austrálie a Španělsko se do konfliktu zapojovat nechtějí. Madrid dokonce výslovně zakázal Spojeným státům využívat k útoku španělské základny v regionu.
Izrael mezitím v odvetě zaútočil na Libanon, kde zabil nejméně 31 lidí. Tamní militantní hnutí Hizballáh se totiž připojilo k útokům na Izrael. Nepokoje v souvislosti s válkou na Blízkém východě propukly také v Pákistánu, který je však aktuálně ve válce s Afghánistánem.
Jak to dopadá na trhy?
Nepřekvapivě se zdražuje. Problémy s ropou v Saúdské Arábii, přerušení produkce LNG katarskou QatarEnergy a zájem investorů o zabezpečení úspor ve zlatě posílá ceny všech tří komodit nahoru. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla o více než čtvrtinu a dosahuje necelý tisíc korun za megawatthodinu.
K zvyšující se ceně surovin, zvláště ropy, přispívají také potíže v Hormuzském průlivu. Tam již nejméně dva tankery zasáhly nespecifikované projektily a aktuálně je průliv částečně neprůjezdný. Za normálního stavu se přitom odtamtud vyveze až dvacet milionů barelů ropy, což tvoří přes pětinu světových dodávek.
Kdy konflikt skončí?
To podle všeho neví ani ti, kdo ho vyvolali. Už před začátkem války prozradily agentuře Reuters dva zdroje z administrativy Donalda Trumpa, že se tentokrát bude s největší pravděpodobností jednat o delší konflikt, než byla dvanáctidenní válka s Íránem minulý rok.
Podle Trumpa hodlají Spojené státy útočit do té doby, než dosáhnou veškerých svých cílů. O to, v čem tyto cíle spočívají, se však šéf Bílého domu nepodělil. Podle jeho slov bude zapojení USA trvat „čtyři týdny nebo méně“.
Možné cíle Američanů naznačil ministr války Pete Hegseth, podle kterého chce USA zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. „Nepůjde o nekonečnou válku,“ tvrdí Hegseth.
Na brzké vyřešení konfliktu diplomatickou cestou to aktuálně moc nevypadá. Spojené státy a Izrael totiž na Írán zaútočily během vyjednávání o zklidnění situace. Obě strany se pak zásadně rozcházejí v pohledu na to, zda bude možné v blízké době opět zasednout k jednacímu stolu.
Zatímco Trump prohlásil, že s ním Írán chce mluvit a on s „s rozhovorem souhlasil“, zástupci Teheránu to vzápětí popřeli a řekli, že je země připravena „na dlouhou válku“.
O co přišly Spojené státy a jejich spojenci?
Nejméně čtyři americké vojáky zabil Írán při útoku na Kuvajt. Ještě předtím, než tuto informaci zveřejnil, zmínil Donald Trump, že je možné, že v konfliktu američtí vojáci zemřou.
Kolik přesně jich je aktuálně po smrti tak s jistotou nevíme, můžeme to však odhadovat z dalšího Trumpova tvrzení, kdy v neděli uvedl, že očekává více obětí. „Tak to je – pravděpodobně jich bude víc, ale uděláme vše pro to, aby tomu tak nebylo,“ sdělil prezident médiím.
Kuvajtská protivzdušná obrana pak omylem sestřelila nejméně tři americké letouny F-15. Všem šesti vojákům se podle Kuvajtu podařilo katapultovat a bezpečně přistát. Íránu se pak povedlo raketovými a dronovými útoky poškodit základny Spojených států v okolních zemích.
V Izraeli již Írán usmrtil nejméně dvanáct civilistů a částečně se mu daří zdolávat systém obrany Železná kopule – několikrát tak zasáhnul například města Tel Aviv, Bnei Brak, Haifa či Petah Tikva. V neděli pak balistickou střelou trefil také Jeruzalém.
Další jednotky mrtvých hlásí i okolní země, na které Írán útočí. Kromě toho zasáhl rafinérii společnosti Saudi Aramco v Saúdské Arábii, hotely Burdž al-Arab a Fairmont Hotel v Dubaji či letiště v Abú Dhabí, Dubaji a Kuvajtu. V Bahrajnu zase zaútočil na výškový dům nebo americký tanker Stena Imperative.
O co přišel Írán?
Tím největším zásahem pro teokratický režim je smrt čtyřiceti vysoce postavených představitelů země. Hlavně však kvůli izraelsko-americkým úderům zemřel nejvyšší vůdce Íránu, ajatolláh Alí Chameneí, jenž stál v čele islámské republiky od roku 1989.
Jeho smrt potvrdila íránská státní média. V rámci útoku zemřela i ajatolláhova dcera, zeť, snacha a čtrnáctiměsíční vnouče. V pondělí vláda potvrdila také smrt manželky nejvyššího vůdce.
Masúd Pezeškján, prezident země, je prozatím naživu. Stejné štěstí však neměl podle informací íránských médií Mahmúd Ahmadínežád, bývalý prezident Íránu.
Země měla podle prohlášení Američanů přijít také o devět válečných lodí, námořní základnu, podzemní raketovou základnu v Kermánšáhu, základnu dronů v Konaraku či několik muničních skladů a radarových stanic.
Izraelsko-americké bombardování zároveň poškodilo nemocnici v Teheránu, ze které musely sestry zachraňovat novorozence, a školu pro děvčata, kde podle posledních informací zahynulo na 175 lidí, převážně dětí. Podle Červeného půlměsíce již následkem války zemřelo nejméně 555 lidí ve více než 130 íránských městech.
Podle íránských médií mělo bombardování rovněž zasáhnout Golestánský palác v Teheránu, zapsaný v roce 2013 na seznam Světového dědictví UNESCO. V zemi rovněž nefunguje internet, což je již několikrát využitou íránskou strategií, jak znemožnit vlastním občanům v krizových situacích komunikovat.
Jak na situaci reagují čeští politici?
Od hlav největších českých politických stran se dostalo americké agresi převážně pochval. Předseda ODS Martin Kupka, předseda KDU-ČSL Marek Výborný i předseda STAN Vít Rakušan všichni zmínili, že Írán nesmí mít přístup k jaderným zbraním.
S útokem na Írán souhlasí i ministr zahraničí Petr Macinka, podle kterého hrozilo ze strany Íránu něco „mnohem děsivějšího“. Írán při vyjednáváních prý neměl říkat pravdu a získával čas „na nějaký svůj vlastní útok“. „To je realita,“ tvrdí Macinka.
Podle premiéra Andreje Babiše zase vyjednávání, během kterých Spojené státy zaútočily, „nevyšla“. Země podle něj v jaderném programu pokračovala i přes útok USA z minulého roku.
Šéf Poslanecké sněmovny Tomio Okamura se naproti tomu domnívá, že útok napjatou situaci na Blízkém východě destabilizuje a obává se, že by mohl vyvolat další masovou migrační vlnu i zdražení pohonných hmot.
Proti válce se vymezily také Rusko a Čína, která vyzvala k ukončení bojů a již od loňských zásahů vyzývá k respektu „íránské suverenity, bezpečnosti a územní celistvosti“. Peking je nyní ochoten pomáhat s řešením a nastolením míru.
Kde všude se rozšířil chaos?
Nejméně pětadvacet lidí zemřelo a na 120 zranil zákrok bezpečnostních složek v Pákistánu. Poté, co dav protestující proti válce v Íránu zaútočil na americký konzulát v Karáčí na něj začaly americké a místní složky střílet. Ve městě Skardu pak protestující zapálili kancelář OSN.
Vyhrocená situace je také u Zelené zóny v iráckém Bagdádu, na který zaútočili proíránští protestující. Měli házet kameny po policii, ta na to odpověděla slzným plynem.
Ve Spojených státech zase v neděli zaútočil muž v mikině s nápisem „vlastnictví Alláha“ na bar, kde zabil čtrnáct lidí. Podle televize Fox News měl mít pod mikinou triko s íránskou vlajkou.
Kdo teď vládne Íránu?
Po smrti nejvyššího vůdce země skončil Írán bez veřejně deklarovaného nástupce. Teď se proto k moci dostala tříčlenná rada, která válkou zmítanou zemi povede do zvolení dalšího vůdce.
Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf však prohlásil, že režim se „na tyto okamžiky připravil“ a „plánoval všechny scénáře“. To může být pravda – Alímu Chameneímu bylo 86 let.
Problémem pro radu však je fakt, že izraelsko-americké zásahy už zabily většinu možného nástupnického vedení. O tom promluvil také Trump, podle kterého je akce takovým „úspěchem“, že Spojené státy zavraždily i ty představitele, o kterých předpokládaly, že zemi povedou po odstranění Chameneího.
Rozhodnutí je nyní na orgánu 88 vysokých duchovních, kteří musí nástupce zesnulého vůdce vybrat. Mezi zmiňovanými jmény je například Chameneího druhý syn Mojtába, jenž je napojený na extremistické militantní prvky v zemi, nebo Alíréza Aráfí, šíitský duchovní, kterého v neděli jmenovali do přechodné rady.
Americká televize CNN zmiňuje také Mohammada Mehdiho Mirbagheriho, který podle ní představuje nejkonzervativnější křídlo klerikálního establishmentu. Prozatím však alespoň víme, že úřadujícím ministrem obrany se stal Sayyed Majid Ebn al-Reza.
Není známo ani to, kdo by se ujal vlády, pokud by se podařilo Spojeným státům a nespokojeným občanům Íránu svrhnout současný režim. Jako nejpravděpodobnější kandidát se zatím jeví lídr opozice Rezá Pahlaví, hlava dynastie, která zemi vládla před islámskou revolucí a nastolením republiky v roce 1979.
Ten pro média již měsíce komentuje, jak si představuje svou údajně přechodnou a dočasnou vládu, zda by k ní opravdu dostal možnost je nicméně složité odhadnout.
Poté, co Trump zaútočil na Venezuelu, se jako její pravděpodobný budoucí lídr jevila držitelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado, prezident USA k ní však choval antipatie a prohlásil, že „v zemi nemá dostatečný respekt“.
Pokud by se Trump rozhodl vyřešit situaci v Íránu podobně, nechal by i po útoku vládnout dosavadní šíitské duchovenstvo.
Jaká je situace Čechů v regionu?
Nejdůležitější je, že podle dosavadních informací zatím žádný Čech v důsledku války nezemřel. Z Izraele se pak během pondělí přesouvá 79 Čechů do Egypta, odkud mají odletět zpět domů.
Směrem do oblasti letí v pondělí armádní Airbus a letoun Casa. Další menší Airbus pak poletí v 17.00 do Jordánska, zpět do Česka se má vrátit ještě během dne. Pozdě večer by měly přistát i dva lety z Ománu společnosti Smartwings. Ty mají do vlasti dostat na čtyři stovky lidí.
Podle systému Drozd pak v regionu zůstává 6700 Čechů. Místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež zmínil, že až pět tisíc Čechů bylo nuceno zrušit nebo odložit dovolenou ve Spojených arabských emirátech. Ti, kteří v zemi zůstali kvůli zrušení letů uvězněni, jsou podle něj v bezpečí.
The post Zasaženo patnáct států. Vše, co potřebujete vědět o nové válce na Blízkém východě appeared first on Forbes.