Jak se z urážek stala dohoda. Před 20 lety koupil Disney studio Pixar
V tento den v roce 2006 společnost Disney oznámila, že koupí Pixar za 7,4 miliardy dolarů, asi 170 miliard korun. Po letech sporů, během nichž si zástupci spolupracujících společností navzájem nadávali do pedofilů a muslimů, se jim tak podařilo dosáhnout zázračné dohody.
S filmy jako Hledá se Nemo nebo Úžasňákovi se na začátku nového tisíciletí dostal Pixar na špičku světové animované produkce a Disney mu v tom pořádně pomáhal – jak přispíváním na rozpočty filmů, tak jejich distribucí.
Vesele vypadající spolupráce však kromě milionů dolarů přinášela i tvrdé konflikty. Přestože se tehdy filmům Pixaru dařilo podstatně lépe než animované tvorbě studia Disney, gigant zábavního průmyslu měl firmu svázanou dřívějšími dohodami.
Těmi v letech 1991 a 1997 Pixar odevzdal kontrolu nad vlastními postavičkami. Když je pak chtěl využít, musel získat povolení od větší společnosti, která si navíc s postavami mohla dělat, co chtěla. A to také dělala – v roce 2004 otevřela studio Circle Seven Animation zaměřené právě na jí vlastněné značky Pixaru.
K tomu přistoupil tehdejší lídr Disneyho Michael Eisner poté, co se s hlavní postavou Pixaru – Stevem Jobsem – neshodli na tom, jak má menší studio vést.
Jobse vytočilo i to, když Eisner neuznal film Příběh hraček 2 jako součást původní dohody o počtu filmů, protože podle něj animák nebyl něčím novým, ale pouze pokračováním, které navíc původně mělo vyjít jen na fyzických nosičích.
Po deseti měsících a celkem sedmi neúspěšných vyjednáváních proto zakladatel společnosti Apple oznámil, že po skončení smlouvy v roce 2006 už s Disneym nehodlá spolupracovat.
Vadilo mu mimo jiné to, že si „kolegové“ účtovali distribuční poplatek ve výši 12,5 procenta výdělku filmů a až zbytek si rozdělovali půl na půl. Podle Jobse by spolupráce mohla pokračovat pouze tehdy, pokud by Pixar filmy financoval sám, ale zároveň získával větší podíl a vlastnil své budoucí postavy, což Eisner odmítl.
Snad nejvíce však souboj studií zasáhl Johna Lassetera. Kreativní ředitel Pixaru strávil tvorbou postav roky, a když Eisner pohrozil, že s nimi začne Circle Seven vydávat další filmy, brečící Lasseter údajně situaci popsal: „jako kdybyste milované děti museli dát k adopci odsouzeným pedofilům“.
Ostrý byl během konferenčního hovoru v únoru 2004 také Steve Jobs, který místo oslavování rekordního kvartálu naopak promluvil o tom, že „pravdou je, že s Disneym již několik let neprobíhá téměř žádná tvůrčí spolupráce“.
„Je nám špatně z představy, že Disney točí pokračování. Když se podíváte na kvalitu jejich pokračování, je to docela trapné,“ pokračoval Jobs.
Eisner měl zase dříve připodobnit Jobse k „šíitskému muslimovi“, protože podle něj měl podobně „extrémní názory“.
Nesnášeli se dokonce tak moc, že se navzájem dětinsky uráželi i na veřejnosti. „Vytvořil počítač, nebo alespoň Windows, nebo co vlastně vytvořil, a odvedl dobrou práci,“ řekl později Eisner o jednom z nejznámějších podnikatelů všech dob.
K potěšení Jobse se však s ředitelem Disneyho o moc déle přít o budoucnost Pixaru nemusel – Eisner nepřežil puč uvnitř společnosti, který dosáhl kritického bodu poté, co v roce 2003 vykázal synovce Walta Disneyho z představenstva společnosti.
Ten proti němu začal kampaň na „záchranu Disneyho“, v rámci níž nazval jeho vedení firmy „bez duše“ a vydal se přesvědčovat akcionáře, že Eisner nemůže zůstat. V tom uspěl a na další výroční schůzi hlasovalo 43 procent akcionářů pro to, aby už generální ředitel zmizel.
Ten měl kromě sporu s Jobsem a synovcem zakladatele společnosti řadu dalších kontroverzí – fanoušky špatně přijaté atrakce v zábavních parcích, problémy se sledovaností pořadů či třeba debakl s přijetím a následným vyhazovem kamaráda Michaela Ovitze z pozice prezidenta společnosti.
Na jeho místo tak na konci roku 2005 přišel dosavadní provozní ředitel společnosti Disney Robert Iger. Ten si byl vědom, že je nutné situaci s Pixarem rychle vyřešit, a za Jobsem proto musel přijít s nabídkou příměří.
Podle svých slov si totiž uvědomil, že Disney se může ze svých problémů dostat, jen pokud se mu podaří získat kreativní špičky i technologie Pixaru. To podle něj bylo „nejriskantnější a nejdražší“ řešení, později ho však nazval rozhodnutím, na které je ve své kariéře nejpyšnější.
K tomu ho dovedla i zkušenost z průvodu v hongkongském Disneylandu, kde krátce po nástupu do funkce viděl, že většina nejoblíbenějších postaviček byla právě z dílen Pixaru.
„Nervózně“ proto zavolal Jobsovi a domluvil si s ním schůzku s tím, že pro něj má „bláznivý nápad“. Ten ho chtěl slyšet hned, a když mu ho Iger řekl, Jobs odvětil: „No, to není tak bláznivé.“
Když se spolu sešli, sepsali si všechna pro a proti na tabuli. Iger byl z Jobse i jeho společnosti nadšený, a jelikož mu představenstvo Disneyho na nápad kývlo, dohodl se s miliardářem na částce 7,4 miliardy dolarů, tedy asi 170 miliard korun.
V přepočtu přes 150 miliard korun zaplatil Disney formou výměny akcií, v rámci čehož se Jobs – jako majoritní akcionář Pixaru – stal s podílem sedmi procent největším individuálním akcionářem Disneyho a členem představenstva.
Dostalo se mu navíc záruk, jež pro svou firmu požadoval. Pixar si ponechal vlastní sídlo i jméno, Disney nezasahoval do zavedeného systému práce ve firmě, zaměstnancům zůstaly stávající benefity a kreativci Pixaru navíc ovládli animaci v Disneym.
„Tato akvizice spojuje vynikající kreativní a technologické zdroje společnosti Pixar s bezkonkurenčním portfoliem světové rodinné zábavy, postav, zábavních parků a dalších franšíz společnosti Disney, což přináší obrovský potenciál pro nové přelomové kreativní výstupy a technologické inovace, které mohou podpořit budoucí růst všech podniků společnosti Disney,“ popsal tehdy transakci kupec.
I přes kritiku údajné přehnanosti částky od analytiků z Wall Street i uvnitř společnosti se nakonec ukázalo, že Iger chybu neudělal. Ihned po akvizici začal Pixar pracovat na sérii filmů, s nimiž získal následující čtyři Oscary za nejlepší animovaný film – Ratatouille, VALL-I, Vzhůru do oblak a Příběh hraček 3.
The post Jak se z urážek stala dohoda. Před 20 lety koupil Disney studio Pixar appeared first on Forbes.