Uspět a nevyhořet. Zachránily mě terapie i pád na dno, říkají 30 pod 30
Stres, ambice, nevyspání, nonstop online, vyhoření. Něco z toho zná každý z našich mladých a neklidných členů výběru 30 pod 30 – a tak jsme se jich zeptali, v čem si letos museli vymezit hranice? A co jim pomáhalo uchránit jejich duševní zdraví?
Vypnout hlavu i notifikace. Sdílet strachy. Chodit na terapie. Dno použít jako odrazový můstek. Co všechno za poslední rok zažili alumni našeho výběru? Tohle je jejich boj o zdravou duši a zdravé hranice – jejich vlastními slovy.
Bára Stárek
předsedkyně Díky, že můžem a 30 pod 30 ročník 2025
Nejvíc mě zachránilo větší sdílení – jak strachů a bolestí, chyb a problémů, tak právě i těch pozitivních věcí. Díky tomu jsem nejen věděla, že mám okolo sebe lidi, kteří mě podrží, ale taky jsem zjistila, že spousta dalších si prožívá podobné strasti.
Jakub Henni
zakladatel Nesnězeno, 30 pod 30 ročník 2024
Asi je to klišé, ale musel jsem si dojít až na samotné dno, co se týká energie a vyčerpání, abych si uvědomil, že zdraví mám jen jedno a je důležitější než výkon, firma a práce. Nebylo to nic dramatického, ale prošel jsem si takovým menším vyhořením.
Od té doby dbám mnohem víc na odpočinek, regulaci stresu a sebepéči a s tím opět po dlouhé době přichází i radost z práce a dobré výsledky. Holt když vám tělo dává signály, je dobré je neignorovat a včas zasáhnout.
Kateřina Štěpánková
neurovědkyně, 30 pod 30 ročník 2024
V prostředí, kde neexistuje pevná pracovní doba a práce se snadno rozlévá do celého dne, jsem si musela vědomě nastavit vlastní hranice. Uvědomila jsem si, že v práci jsme všichni do určité míry nahraditelní – ale ve vlastních životech ne.
Bez těchto hranic by dlouhodobě nešlo fungovat ani podávat kvalitní výkon. Co mi letos zachránilo duševní zdraví? Držet se reality přítomného dne. Velké cíle a vize jsou důležité, ale naučila jsem se nepodceňovat malé, konkrétní úkoly, na které se můžu soustředit teď hned a u kterých vidím výsledky.
Právě tyhle malé kroky mi pomáhají udržet motivaci, konzistenci a pocit, že se posouvám – i když cesta k větším cílům je dlouhá.
Viktor Horák
režisér, 30 pod 30 ročník 2025
Rozhodl jsem se tolik nekomentovat a neřešit politiku. A celkově být někdy radši zticha, protože to vede ke zbytečným hádkám. A na takové hádky člověk musí být připraven.
Veronika Kos Loulová
operní režisérka, 30 pod 30 ročník 2023
Kde jsem si letos musela vymezit hranice? Odchod z toxického pracovního prostředí neznamená neúspěch. Naopak, v momentě, kdy jsem si začala vybírat týmy, se kterými budu pracovat, a projekty, na kterých budu pracovat, začala kariéra strmě stoupat.
Zastat se sebe a svých názorů je v mém okolí považováno za obdivuhodné, zatímco zůstávat na doživotních postech a morálně se pokroutit je spíše odsouzeníhodné. Je to ale asi hodně generační zvrat.
Petr Handlíř
podnikatel, 30 pod 30 ročník 2024
Nastavit pevnou pracovní dobu, která někdy začíná a někdy končí… A při plánování si každý den jako první dát do kalendáře hodinu pohybu, a až pak tam přidávat pracovní věci.
Blbost, ale úplně to změní rytmus dne. Takhle to dělám se vším, když chci něco změnit. Disciplinovaně si to dát do kalendáře a až pak práci. Jinak člověk nic nezmění a neposune se.
Hana Sahulová Součková
farmářka, 30 pod 30 ročník 2025
Duševní zdraví mi letos určitě zachránila pravidelná terapie. Hranice jsem musela dost vymezovat především jako nová máma.
V pracovním životě bych to spíš než jako vymezování hranic popsala jako důležitost stát si za svým a nebát se dopředu svých rozhodnutí. Ať už v rozšíření odběratelské sítě mojí farmy, náboru nových zaměstnanců nebo v investicích do nových strojů.
Štěpán Rybníček
zakladatel Foul, 30 pod 30 ročník 2025
Doma jsem si prosadil, že mohu stále hrát aktivně fotbal. Neřekl bych, že mi to úplně zachránilo duševní zdraví, ale hlavu si tam vyčistím skvěle.
Petr Šíla
ředitel Botanické zahrady Teplice, 30 pod 30 ročník 2024
Musel jsem si letos jasně vymezit hranice, abych neztratil energii v náročných projektech. I když jsem s rodinou nebyl tolik, pomohly mi přátelské kontakty a chvíle pro sebe – a díky nim mám energii a snad i nadhled, které potřebuji i pro vedení týmu.
Pavel Pinkas
spoluzakladatel Persoo, 30 pod 30 ročník 2023
Musel jsem si vymezit hranice v dostupnosti. Ne každá zpráva potřebuje okamžitou odpověď a ne každé téma patří na meeting. Zachránilo mi to kombinaci soustředěné práce, sportu a rodinného času. Paradoxně právě tohle vedlo k lepším výsledkům než permanentní online režim.
Iva Vondrová
šéfka IT v Kooperativě, 30 pod 30 ročník 2024
Snažím se už nebýt dostupná 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Duševní zdraví mi zachránila schopnost vypnout notifikace, zejména ty pracovní a o dovolené, a zapnout playlist.
The post Uspět a nevyhořet. Zachránily mě terapie i pád na dno, říkají 30 pod 30 appeared first on Forbes.