Rozčílil Muska i investory. Jakou ošklivost skrývá Trumpův velký krásný zákon?

Americký prezident Donald Trump o něm mluví jako o One Big Beautiful Bill Act, tedy jako o jednom velkém krásném zákonu. Balík daňových změn však pro samotné Američany tak nádherný být nemusí. Naopak Evropa z něj může těžit.

Nejbohatší muž světa Elon Musk se kvůli návrhu pustil do Trumpa, s nímž byl ještě donedávna kamarád. Návrh, který ještě musejí schválit v následujících týdnech senátoři, nese nelibě i Wall Street. Kvůli zamýšlené dani pro zahraniční investory hrozí otřes akciových trhů. Přinášíme proto odpovědi na otázky týkající se zákona.

Čeho se zákon týká?

Rozsáhlý balíček změn mimo jiné prodlužuje platnost daňových škrtů, které Trump zavedl za svého prvního funkčního období. Tehdy snížil například daně z příjmu fyzických osob. Do konce volebního období také ruší zdanění spropitného a z příplatků za přesčasy.

Zároveň návrh počítá s přidáním peněz na deportace a zrušením pobídek pro zelenou energii, které zavedl předchozí prezident Joe Biden. Rovněž chtějí republikáni zrušit federální program Medicaid, který poskytuje zdravotní péči chudým a postiženým Američanům.

Proč se kvůli zákonu rozhádal Musk s Trumpem?

Elon Musk minulý týden označil návrh za „odpornou ohavnost“, která zvýší federální deficit, tedy rozdíl mezi výdaji americké vlády a příjmy, které obdrží. Ten se podle odhadů může přijetím zákona v následujících deseti letech zvýšit o 2,4 bilionu dolarů (asi 55 bilionů korun). Americký prezident kritiku odmítá a tvrdí, že se zákon Muskovi nelíbí proto, že odstraňuje daňové úlevy pro elektromobily. Musk vlastní společnost Tesla, která právě elektromobily vyrábí.

Proč by nás měl zákon zajímat?

Jeho součástí je totiž pasáž, která počítá se zavedením takzvané odvetné daně (revenge tax). Ta se týká cizinců s investicemi ve Spojených státech, tedy těch, kteří například drží americké akcie nebo firemní dluhopisy. Konkrétně má dopadnout na příjem, který mají z jejich výnosů.

Zatímco dnes zahraniční investoři platí obvykle z dividend nebo dluhopisových úroků daň ve výši patnácti procent, v následujících letech může každoročně růst o pět procentních bodů. Za čtyři roky tedy může daň činit 35 procent, což by měl být strop.

Daň dopadne i na nadnárodní společnosti působící ve Spojených státech, jejichž pobočky převádějí zisky na centrálu v cizině. Vše se ale má týkat jen firem a lidí ze zemí s „nespravedlivými daněmi“.

O jaké státy jde?

To dokument neříká. Mluví se ale v této souvislosti hlavně o digitální dani, která míří proti americkým technologickým gigantům jako Google či Meta. Mezinárodní think-tank Tax Foundation zmiňuje ještě takzvané daně z nedostatečně zdaněného zisku (UTPR) a z odkloněného zisku (DPT).

„Většina velkých ekonomik by se kvalifikovala na odvetná opatření,“ uvádí analýza think-tanku. Ironií podle něj je, že Čína, která je obvyklým americkým terčem, nemá žádnou z těchto problematických politik.

To platí v současnosti i pro Česko. Přesto se Trumpově odplatě nemusí vyhnout s ohledem na to, že je součástí Evropské unie. „Předpokládám, že by Donald Trump bral Evropu jako jeden kontinent a asi by pravděpodobně výrazně nerozlišoval mezi státy,“ míní hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Jan Berka.

Podobně ostatně mluví i Daniel Bunn, šéf Tax Foundation. „V podstatě tomu budou čelit všechny podniky, které působí v USA ze zahraničního sídla,“ uvedl pro stanici CNBC.

Co si Spojené státy od této daně slibují?

Nové opatření by mohlo během deseti let přinést do amerického federálního rozpočtu 116 miliard dolarů (před dva a půl bilionu korun). Přesto se nemusí Trumpovi tento krok vyplatit.

Proč?

Podle statistik amerického ministerstva financí drží zahraniční investoři v USA aktiva, jako jsou cenné papíry, půjčky a vklady, v hodnotě téměř čtyřicet bilionů dolarů. Větší zdanění výnosů pak může část velkých zahraničních investičních společností nebo penzijních fondů přimět k tomu, aby svá americká aktiva prodaly. Kvůli tomu by se mohl propadnout americký akciový trh i dolar. 

„Mohlo by to krásně doplnit první vlnu odlivu části kapitálu z USA, která přišla na začátku dubna,“ uvádí Berka. Tehdy Trump oznámil vysoká cla na zbytek světa a akciové trhy padaly. Byť i teď by to nemělo přinést velký exodus investorů. Stále pro některé bude atraktivní zůstat ve Spojených státech i přesto, že se jim více zdaní výnos.

Kdo může z této situace těžit?

Evropa, kam by mohli investoři přejít, což už ostatně dělají. Pokud nenastane další energetická krize, vyhrocení války na Ukrajině či obchodní válka s Američany, tak podle Berky nabízí „starý kontinent“ pro investory atraktivní příležitosti. „A to nejen s ohledem na to, že nás čekají fiskálně bohaté roky. Německo má obrovský potenciál, a jakmile se nastartuje, tak se s ním sveze na pozitivní vlně celá Evropa,“ popisuje.

Ještě někdo by mohl mít důvod k radosti?

Investoři mohou vedle Evropy zamířit i do Asie. Nabízí se podle Berky Čína a Japonsko. „Pokud by se potvrdilo, že se japonská ekonomika začíná zvedat, což teď ještě nelze říct, tak může Japonsko přijít v potaz,“ říká ekonom. Zároveň na japonské akcie vsadila i investiční legenda Warren Buffett, jehož společnost Berkshire Hathaway plánuje posilovat svou přítomnost v zemi.

The post Rozčílil Muska i investory. Jakou ošklivost skrývá Trumpův velký krásný zákon? appeared first on Forbes.