Ty se máš, budeš mít prsa zadarmo, slýchala s rakovinou. Jak o nemoci mluvit?

Andrea Chaloupková si před sedmi lety vyslechla diagnozu, která ji změnila život. Lékařka ji sdělila, že má rakovinu prsu. Následkem toho absolvovala chemoterapii, operaci a dnes je její nemoc již několik let v remisi. O své zkušenosti se dělí s ostatními, má svůj blog, instagram kozi-zivot s bezmála devíti tisíc sledujícími a za sebou i poměrně čerstvou zkušenost ze hry Zrádci.

Spolupracuje rovněž s organizací Fuck Cancer, kde je aktivní i onkopsycholog Martin Pospíšil. Kromě pacientů, kterým nabízí psychologickou pomoc a podporu, radí i lékařům. Jak s nemocnými mluvit a jakým způsobem jim diagnozu, která jim život převrátí naruby, sdělit.

„Přijetí samotné nemoci je delší proces, nedá se přijmout hned. Ale důležité je, jak vám ji lékař sdělí. A u mě to bylo velmi neempatické. Přitom je to věc, kterou si budete pamatovat už navždy. Moment, kdy vám sdělí, že máte rakovinu, už z hlavy nevymažete. Pro lékaře a sestřičky jsme možná jen jedním z mnoha pacientů, ale mně šlo v té chvíli o život a další už nemám,“ vzpomíná Andrea Chaloupková.

Celé sdělení navíc trvalo jen asi čtvrt hodiny, což je podle ní málo na to, aby jí někdo vysvětlil odborné výrazy, seznámil s tím, co všechno ji čeká. Z toho množství slov, která padnou, a z nichž člověk většinu ani nezná, se pak cítí dezorientovaně. „V tu chvíli máte v hlavě jen to, že vám jde o život a myslíte na syna, který má jenom vás,“ popisuje.

I Martin Pospíšil přiznává, že bod sdělení diagnózy je život měnící a lékaři by na to měli pamatovat. Měli by být empatičtí a nepodlehnout rutině.

„Existují všemožné výcviky, jak sdělovat diagnózu, ale kdybychom dali všechny stranou, tak nejdůležitější je, aby z toho chování lékaře byl cítit zájem o pacienta. To je něco, co pomůže získat důvěru, která je pak následně nezbytná pro další vztah,“ vysvětluje psycholog.

Ohleduplní by přitom neměli být jen lékaři, často ani samotní přátelé a blízcí nevědí, jak s nemocným mluvit a jak se k němu chovat. Jak Andrea Chaloupková zdůrazňuje, nemoc zasáhne tělo i duši, ale duše určitě nepotřebuje lítost, ani černý humor.

„Ten si mohou dovolit pacienti sami k sobě navzájem, když jsou na stejné vlně. A já zažila opravdu spoustu momentů, kdy jsem si říkala: To jako vážně? Slyšela jsem takové reakce, jako Ty se máš, ty nemusíš do práce nebo Ty budeš mít lepší prsa a zadarmo,“ prozrazuje.

Člověk je sice nemocný, ale uvnitř se nezměnil a je potřeba zacházet s ním, jak si ho lidé pamatují. A pokud neví, co říci, co udělat, s čím pomoci, stačí se zeptat.

„Žádná otázka není špatná, ale hlavní je se nebát, nepřicházet na ulici na druhou stranu. Stačí se zeptat, jak se mám, zda nepotřebuji pomoci. Někdy stačí jen to, že vedle mě někdo sedí a já tam nejsem sama,“ upozorňuje Andrea.

Podle Martina Pospíšila je stěžejní pomoci nemocným lidem žít s určitým dílem nejistoty. Protože právě strach z návratu nemoci je centrální téma. I proto vznikl portál Psychoonkologie.cz, který je zdarma a je v něm řada užitečných zdrojů.

„A nejnavštěvovanější zdroje jsou na téma Jak zvládnout strach z nemoci. Je tam šestnáct technik, které jsme dávali dohromady s pacienty a s lékaři,“ přibližuje Martin Pospíšil.

Jaké přetrvávají mýty a pověry o rakovině? Jaké rady nemocní dostávají? Co jim nejvíce pomáhá? Jak je složité přijmout své tělo po operaci? A jak mají s nemocní mluvit jejich blízcí? Odpovědí nabízí další díl podcastu Jak být lepší.

The post Ty se máš, budeš mít prsa zadarmo, slýchala s rakovinou. Jak o nemoci mluvit? appeared first on Forbes.