Od kečupu k triumfu v IT. Jak Adam Góral a jeho Asseco zlomili polskou kletbu

Adam Góral se na začátku devadesátých let postavil proti Microsoftu, Oracle či Googlu. Úspěšně. Vybudoval jednoho z největších vývojářů softwaru v Evropě. Nyní stejný souboj vede na poli cloudů. A zase věří, že Evropa si společně poradí.

Je to možná největší příběh polského byznysu. Když se podíváme na žebříček nejhodnotnějších polských firem, je vidět jasný vzorec. Největší z nich, petrolejářský Orlen, reprezentuje spolu se čtyři dalšími v top desítce mocný energetický průmysl, doplněný těžkým průmyslem, textilkou, sázkovou kanceláří či řetězcem supermarketů.

Hned za nimi už je ale zástupce nové, moderní ekonomiky. Asseco, založené roku 1991 ve východopolském Řešově, je řadí mezi nejúspěšnější evropské softwarové firmy. Těžiště jejich byznysu se nachází v programech pro finanční a bankovní sektor, i když firmy akvírované v dalších zemích vyvíjejí dále vlastní produkty. Pro českou pobočku Asseca je například hlavním produktem firemní organizační software Helios.

Polská technologická skupina svými tržbami 2,9 miliardy eur a provozním ziskem 359 milionů eur za rok 2023 dalece přesahuje jakoukoli českou softwarovou firmu. Čísla největších českých společností jako Adastra či Unicorn v korunách jsou srovnatelné s Assecem, které je ale vykazuje v eurech.

Asseco zaměstnává přes 33 tisíc lidí v šedesáti zemích světa, je šestým největším vývojářským domem v Evropě a za posledních dvacet let dotáhlo 135 akvizic.

Nejvýraznější polská success story se ale začala psát ještě pod názvem KOMP a je neodmyslitelně spojená se jménem Adama Górala, který u našich severních sousedů platí za jednu z nejvýznamnějších porevolučních byznysových osobností.

„Devadesátá léta byla v byznysu stejně divoká jako u vás,“ vzpomíná zakladatel Asseca a současný CEO. „Přemýšlet tehdy nad vývojem softwarů bylo něco divného. Každý viděl, že nejlepší byznys model bylo prodávat licence nebo hardware velkých hráčů ze západu. Měli před námi tak velký náskok, že se z jeho dohnání stala moje posedlost.“

Góral příběh svůj a své firmy vypráví sebevědomě a s notnou dávkou samozřejmosti jemu vlastní. Na začátku firmy, která se ve více než padesáti zemích věnuje digitalizaci snad ze všech možných úhlů, totiž stála výroba něčeho mnohem banálnějšího. Kečupu.

Se svým bratrem a dalším kolegou totiž Adam Góral založil těsně po pádu komunistického režimu firmu vyrábějící právě červenou omáčku. Bratr s kolegou měli dobré povědomí o výrobních částech procesu, Góral vynikal v něčem jiném. „Byl jsem dobrý v prodeji. Tehdy to byly první větší peníze, které se daly vydělat,“ vzpomíná na dobu, kdy ještě studoval kybernetiku na ekonomické univerzitě v Krakově.

Brzy ale shledal, že kečup jeho životní vášní nebude. Naopak ho bavilo v jejich malé firmě zavádět moderní technologie, včetně softwaru. Byl v tom ale tak efektivní, až se rychle ukázalo, že samotná technologická řešení měla mnohem větší byznysový potenciál než kečup. A tak z „IT divize“ vznikla samostatná firma KOMP.

„Měl jsem štěstí, že jsem už od začátku díky škole poznal bankovní prostředí. Banky byly totiž v digitalizaci zdaleka nejdál, byl na ně v tomto ohledu vyvíjen největší tlak. Proto jsme začínali tam,“ popisuje Góral s tím, že díky zkušenosti z bank přesně věděli, co budou ostatní firmy za pár let potřebovat. A připravit jim řešení.

Když začali ve spolupráci s malou bankou, od všech kolem slyšel, že snažit se vyvíjet vlastní software v době, kdy trhu dominovaly západní, ozkoušené systémy, je holé šílenství. Tvrdili mu, že nemá šanci. Že souboj Davida a Goliáše dopadá vítězstvím menšího maximálně v Bibli.

Tvrdohlavost se ale v byznyse někdy vyplácí. Góral se rozhodl, že zahraničním, převážně americkým, hráčům nedaruje podíl na trhu zadarmo. Stejný problém ostatně řeší i dnes, kdy spousta firem pokorně přechází na cloudové služby od Microsoftu, Amazonu, Oraclu či Googlu. Stejné firmy, které měly Asseco zničit v devadesátých letech.

„Možná jsem stejně hloupý jako v roce 1991, kdy jsme začali vyvíjet produkty pro banky. Ani netvrdím, že postavíme proti těmto cloudům skutečnou konkurenci. Ale proč jim máme podíl na našich trzích dávat zadarmo? Přesně to totiž hromadným přechodem na jejich služby děláme. A já s tím nesouhlasím, proto s nimi bojujeme. Třeba jsem naivní, ale věřím tomu,“ říká CEO firmy, která sama cloudové služby také nabízí.

Příběh polské vývojářské rakety je zajímavý v už zmíněném srovnání s Českou republikou. Ta byla vedle Polska dlouho vnímána jako ekonomicky výkonnější a perspektivnější.

Když se ale dnes zeptáte lidí z byznysu, všichni o Polsku mluví jako o ekonomickém tygrovi, který nás předběhl a mílovými kroky se vzdaluje. Firmy si místo Prahy vybírají jako centrum svých operací pro střední a východní Evropu Varšavu, první kroky českých firem za hranice povedou stále častěji na polský trh.

Proč nás ale země s domácím trhem téměř třikrát tak velkým předběhla až relativně nedávno? Ekonomové se občas zmíní o takzvané polské kletbě. Na mysli mají to, že trh je dostatečně velký na to, aby dal vyrůst relativně velkým domácím společnostem, ale zároveň je nenutí do žádné formy zahraničních expanzí.

Tuto imaginární bariéru Góralovo Asseco prolomilo, když začalo akvírovat společnosti po celé Evropě, první přišla na Slovensku. Nehledalo ale prostě nové pobočky, nechalo každou odkoupenou firmu dál vyvíjet produkty ve svém specifickém segmentu. Dnes má tak v portfoliu společnosti vyvíjející ERP systémy nebo třeba nástroje umělé inteligence, které kontrolují skrze kamery v reálném čase správné naskladnění na regálech obchodů.

„Velikost polského trhu nám skutečně hodně pomohla. Firmy, které jsme kupovali, totiž dostaly díky nám automaticky přístup i na velký polský trh. Dnes, když řešíme potřeby klienta, můžeme si pro technologické řešení sáhnout do jedné z našich firem,“ říká Góral.

Proto nechávají šéfům jednotlivých společností velkou míru autonomie. Jak dodává sám zakladatel Asseca: odmítá s nimi řešit každých sto tisíc eur, která chtějí vynaložit na nějaký druh inovace. Místo toho vidí svou pozici jako poradce a rád se ostatně chlubí tím, že původní majitelé společností, které Asseco koupilo, v jejich vedení stále zůstávají. Podle Górala si totiž Asseco nekupuje jen firmu jako takovou, ale z velké části i know-how lokálního trhu.

Tím pádem má dobrý přehled o celém evropském sektoru v IT. A nebojí se vystupovat jako svého druhu evropský patriot, zvláště tváří v tvář technologické dominanci Ameriky a Číny. A mimochodem, třeba český stát za přístup k digitalizaci, ve srovnání s Polskem, chválí.

„Já v Evropu pořád věřím. Pořád věřím, že například z Draghiho zpráva Evropu rozhýbe a začne něco dělat. Jednoho dne budeme mít společný evropský cloud. To je můj sen,“ věří pevně Góral.

The post Od kečupu k triumfu v IT. Jak Adam Góral a jeho Asseco zlomili polskou kletbu appeared first on Forbes.