Komiks převedla na film a veze ho na Berlinale. Zaujal neobvyklostí, říká autorka
Na prestižní filmové přehlídce Berlinale, která se uskuteční od 13. do 23. února 2025, představí Julie Černá svůj animovaný snímek Kámen Osudu. Do sekce Berlinale Shorts s podtitulem To Be in This World se probojovala společně s dalšími devatenácti krátkometrážními snímky z celého světa.
„Z Berlinale bych ráda odjížděla s preclíkem,“ směje se studentka Ateliéru animace a film pražské UMPRUM. Julie Černá tam míří za několik týdnů, a to se svým vůbec prvním autorským snímkem Kámen Osudu, který se probojoval do prestižní soutěže Berlinale Shorts.
Jde o významnou událost nejen pro ni, ale i pro českou animaci, která v posledních letech zažívá úspěšné období. Kámen Osudu je prvním českým snímkem, který se v této krátkometrážní soutěži objeví po deseti letech. Naposledy se to povedlo filmu Možnosti dialogu režiséra Jana Švankmajera v roce 2015.
Lyrický animovaný muzikál výtvarnice Julie Černé vypráví o antropomorfizovaném Kameni Osudu, kterému už jeho domov připadá příliš stísňující. Na cestě plné záhadných symbolů ho potkává touha po svobodě, ale i strach ze selhání.
Julie Černá vytvořila snímek na základě komiksové předlohy, za niž v roce 2022 získala Cenu Magnesia za nejlepší studentský komiks v soutěži Muriel.
Jak se stane, že se animovaný film české studentky dostane na Berlinale?
Myslím, že hlavní roli hrál fakt, že můj film je neobvyklý. Zvolila jsem žánr animovaného muzikálu, navíc s existenciálním tématem. Příběh a atmosféra, troufám si říct, jsou tedy opravdu nezvyklé a věřím, že právě to porotu oslovilo.
Rozumím. Jaké kroky ale musí člověk podstoupit, aby se na prestižní filmovou přehlídku dostal? Předpokládám, že vedle přihlášky musíte networkovat, představovat film lidem, kteří jsou s Berlinale nějak spjati…
Chápu, co tím myslíte, ale my jsme žádné velké kontakty neměli. Pomohlo ale jednoznačně to, že jsem na filmu spolupracovala s producentkou Kristinou Husovou z produkční společnosti Pure Shore. Ta mi pomohla film přihlašovat na různá pitching fóra, kde se prezentují projekty.
Díky tomu jsem byla v Lipsku, kde jsme měli i one-to-one setkání se zástupci filmového průmyslu, od producentů až po reprezentanty streamingových platforem. Jeden z lidí, se kterými jsem se bavila, byla členka programové komise pro Berlinale. Myslím, že to pomohlo. Když lidé v programových sekcích nevidí film poprvé, a navíc k němu mají příběh a další informace, snímku to pomůže.
Máte pocit, že český animovaný film má na podobné festivaly snazší cestu, protože má díky úspěchům kolegů z oboru v posledních letech dobré jméno?
Nemyslím si, že právě tohle hraje při výběru roli. Věřím tomu, že lidé zodpovědní za program jsou objektivní a neřeší, odkud film je, případně jak vypadá místní oborová scéna.
Co pro vás osobně znamená účast na Berlinale? Vnímáte vedle ocenění za dobrou práci i naději, že by vám to mohlo nakopnout kariéru?
Rozhodně. Nejde jen o pocit naplnění a validace. Mám za to, že účast na takovém festivalu mi pomůže nastartovat kariéru. Jsem za to opravdu nesmírně vděčná. A ne jen za sebe. Mentorkou filmu je Michaela Režová, která nově spoluvede ateliér na UMPRUM, a myslím, že je to skvělý signál i pro ni, že věci dělá dobře.
Jaké reálné dopady může podle vás mít účast na Berlinale? Oslovení na spolupráci na nových projektech?
Doufám, že se mi dostane nějakého širšího přijetí v Česku. A s Kristinou Husovou, s níž chci v budoucnu spolupracovat, budeme moct díky tomu na další projekty oslovit například Státní fond kinematografie. Ráda bych ještě rozvíjela svou režisérskou pozici, proto o projektech někoho jiného zatím nepřemýšlím.
Přihlašovali jste Kámen Osudu i na další filmové festivaly?
Film jsme dokončovali ke konci minulého roku a Berlinale byla naše první přihláška a zároveň hlavní cíl pro světovou premiéru. O to větší radost je, že se nám to povedlo hned napoprvé. Tvůrcům se často stává, že mají hotový snímek a čekají klidně půl roku, než ho vyberou na nějaký festival. Nám to hezky navázalo a já se těším, až po Berlinale budeme cestovat a objíždět menší festivaly. Ostatně se nám díky Berlinale začínají ozývat i sami.
Popište čtenářům, kolik času zabere práce na zhruba desetiminutovém animovaném snímku.
U mě a mého týmu to byl rok a půl intenzivní práce. Měli jsme ale jednodušší pozici v tom, že předloha Kamene Osudu už existovala v podobě komiksu, takže jsme měli jádro vyprávění, stejně jako postavy. Samozřejmě jsme museli dějovou linku osekat, příběh doladit, dramaturgicky zvýraznit jisté části komiksu, aby fungovaly i na filmovém plátně.
Jak dlouho jste předtím pracovala na komiksu Kámen Osudu, za který jste mimochodem před lety vyhrála Cenu Magnesia za nejlepší studentský komiks?
Kámen Osudu je velmi specifický projekt. Pracuji na něm už několik let, protože onen kámen jsem si vytvořila jako své alter ego. Skrze něj jsem už před čtyřmi lety zobrazovala nejrůznější každodenní problémy nebo situace, které se mi v životě dějí. Dlouho to byly jen útržky. Ucelený komiks se z toho stal až díky klauzurnímu zadání na škole.
Proč jste své alter ego vtělila právě do kamene?
Je to Kámen Osudu, protože mám zálibu v podobných dramatických pojmenováních a promluvách. Na papír se mi dostal samovolně, a když jsem poprvé viděla kámen s lidskými končetinami, věděla jsem, že je to ono.
Rozumím, odkazujete ale kamenem k vašim osobnostním charakteristikám?
Kámen Osudu je moje alter ego, protože na něm obdivuji jeho tvrdost a nepropustnost. Asi to souvisí s tím, že jsem sama hodně zranitelná, nejistá a v mnoha situacích bych si přála být víc jako nezdolný a neotřesitelný kámen.
Ve vašem snímku se Kámen Osudu vydává na cestu, protože se ve svém domově necítí naplněný. Dokážete říct, co vlastně hledá?
Kámen Osudu pro sebe hledá pocit domova, místo, kde by se cítil šťastný. Nazvala bych to cestou za pravým štěstím, které i já sama ve svém životě ještě hledám.
Bez toho, aniž bychom vyzradily děj – povede se ono pravé štěstí Kameni Osudu najít?
Schválně jsem konec nechala otevřený všemožným interpretacím, ale můžu říct, že má spíše pozitivní nádech.
V animovaném snímku i komiksu jste pracovala s několika symboly – obrázkem květiny nebo démonem. Jaké mají významy?
Obrázek květiny si Kámen Osudu bere s sebou, když opouští domov. Připomíná mu minulost, poskytuje mu komfort na cestě, nakonec ale zjišťuje, že jde jen o stylizovaný obrázek minulosti, o vzpomínkový optimismus, který ho jen brzdí a tíží při hledání štěstí.
Pak pracuji s démonem, tajemnou postavu, která koexistuje s Kamenem Osudu v jeho novém domově. Nijak neškodí, ale dělá si své činnosti nehledě na kámen, který si to i přesto vykládá tak, že ho démon miluje. Myslím, že to perfektně popisuje vztahy, které jsme určitě všichni jednou v životě měli a interpretovali jsme si je hlouběji, než jsme měli.
Je pro vás tento symbolický jazyk typický?
Ano, nikdy jsem nechtěla tvořit věci přehnaně explicitní nebo osobní. Ráda pracuji s příběhy, do kterých si každý člověk může dosadit něco ze svého života.
Řekněme si ještě něco k poměrně unikátnímu hudebnímu doprovodu tohoto animovaného muzikálu. Jak došlo ke spojení s umělkyní Johanou Novotnou alias Johuš Matuš?
Jsme kamarádky, poznaly jsme se, když mě oslovila, abych jí ilustrovala její album. Má specifický styl, ale máme podobný cit. Je ve svých textech hodně poetická, a přestože jsem text písní pro film psala já, velmi dobře pochopila, o co mi jde, a složila krásnou hudbu. Na tom spolupracovala s Jurasem Karakou, který je zodpovědný za celkový sound design filmu a díky němu zvuk působí uceleně a rytmicky, což je pro muzikál důležité.
Nevnímáte jako nevýhodu, že texty písniček a promluv jsou v češtině?
Vlastně jsme na to od začátku mysleli a vytvořili jsme i anglickou verzi. Na základě feedbacku od zahraničních festivalů ale používáme jen verzi originální a anglickou verzi máme v záloze, pokud bude potřeba například pro distribuci v USA. Jsem ráda, že jsme se tak rozhodli, protože čeština je nositelem určitého pocitu, a myslím, že zasáhne i lidi mimo Česko.
Jaký bude další osud Kamene Osudu? Jaké s ním máte plány?
Kámen Osudu mi bude jako způsob vypravování sloužit i do budoucna, ale další film s ním dělat nebudu. Ráda bych si zkusila něco nového. Jako diplomovou práci bych ráda dělala krátký animovaný film pomocí plastelínové animace. Kámen Osudu byl technicky velmi konvenční, tak si to chci vynahradit právě v diplomce.
Plánujete po studiích rozvíjet režisérskou dráhu, nebo si dokážete představit pracovat i ve větším animátorském týmu na projektu někoho jiného?
Rozhodně by mi to nevadilo, animace je pro mě meditativní činnost a na rozdíl od režírování nevyžaduje tak velký emoční vklad.
The post Komiks převedla na film a veze ho na Berlinale. Zaujal neobvyklostí, říká autorka appeared first on Forbes.