Sklář Jabůrek se vrátil domů. V ateliéru vyrábí díla, která okouzlila i Moser
Tvrdí, že sklo nikdy nelže, a jeho čistá krása je pro něj stálou inspirací. Designér Lukáš Jabůrek, který svou profesní dráhu výrazně rozvinul ve sklárně Moser, kde působil jako umělecký ředitel, a jehož díla charakterizuje náročný brus, se vrátil do svého rodného kraje, aby pokračoval ve sklářském řemesle, a navázal tak na více než stoletou tradici regionu.
Stojíme ve zrekonstruovaném studiu v Jirkově na Chomutovsku. V oblasti bývalo dříve mnoho skláren, dnes tu není jediná. I proto jsou Jabůrkův ateliér a dílna důležité. Nabízejí nejen pohled na samotné řemeslo, ale také příležitost zažít, jak ze skla vznikají jeho díla. „Tady sklo brousím,“ ukazuje na několik strojů, na nichž dává svým dílům podobu.
V Novém Boru ještě zaměstnává další tři brusiče, kteří mu vypomáhají. Do každé práce vkládá příběh a symboliku, jež nejen odkazuje k němu samotnému, ale především vyzdvihuje krásu křišťálu. Ostatně ještě coby umělecký ředitel Moseru získal Cenu veřejnosti v soutěži Czech Grand Design 2012 za ikonické vázy Hruška a Kolorit.
Protože na Chomutovsku už žádná funkční sklárna není, musí do hutě jinam. Nejčastěji na Českolipsko, do Lindavy do sklárny Ajeto. Tam má uskladněné i své dřevěné formy a díky letitým vztahům už také ví, jaké skláře oslovit.
„Jedna minuta v huti stojí dvě stě korun a ty částky pak naskakují rychlým tempem. Máte kus skla, který vás stojí patnáct tisíc, a to jste na něj ještě ani nesáhl, navíc ne každý kus se musí povést, takže foukáte znovu. Pokud se tedy někomu zdá, že mé výrobky jsou drahé, pak si musí uvědomit, že chce-li mít skutečně kvalitní a originální kousky, levnější to být ani nemůže,“ podotýká Lukáš Jabůrek.
Právě v Ajetu vznikla designérova nejnovější kolekce váz Opulent, která se inspiruje rozmanitostí svatebních kytic a oslavuje v nich kouzlo i mistrovství tradičního sklářského řemesla. Každá je originál, každá představuje náročnou ruční práci i designérovu preciznost jak ve výběru barev, tak ve finálních úpravách.
Lukáš Jabůrek se věnuje především broušeným věcem a právě vázy jsou pro něj typické. Má sice i svou nápojovou kolekci, ale jak sám přiznává, právě v tomto sortimentu je největší konkurence.
„Dělat hladké nápojové sklo, to už si dnes může dovolit málokdo. V porovnání s čínskými výrobky je to prakticky nekonkurenceschopné. Je potřeba držet vysokou kvalitu, jedinečnost, pevnou vizi a strategii sklárny s jasným příběhem. Dostat do nápojovky i něco navíc, co zvýší přidanou hodnotu,“ přibližuje designér.
Tak se to třeba podařilo sklárně Květná 1794, s níž Lukáš Jabůrek aktuálně spolupracuje na nové kolekci.
Jeho studiu se daří a práce má dost. Firma každým rokem roste, letos dosáhne téměř na osmimilionový obrat. Kromě českých zákazníků posílá svá díla i do zahraničí – například do Francie, Británie, Německa, Rakouska nebo na Slovensko.
V Americe si je kupují především sběratelé. V Česku jeho výrobky najdou lidé ve čtyřech obchodech – v Praze v Preciose, v prodejně Sklenky, v Artisème a Glassimo Gallery.
V zahraničí pak ve švýcarském Curychu nebo v Londýně a na Ukrajině. „Mám dohromady kolem deseti obchodních zástupců, což mi stačí. Nechci budovat firmu, v níž bude hodně zaměstnanců a hodně obchodů po celém světě. Pro mě je podstatné věnovat se kvalitnějším a řemeslně náročnějším věcem. A být zároveň v osobním kontaktu s klienty. V tom vidím přidanou hodnotu,“ upozorňuje.
Díla má vystavěná na policích u stěn. Je tu třeba jeho ikonické rubínově červené srdce z bezolovnatého křišťálu, ručně foukaná a broušená váza z čirého křišťálu podjímaného růžovým opálem či váza Citrín s masivní sílou stěny, aby v ní vynikla kubistická geometrie a záře uranové skloviny.
Na zemi leží pro ukázku jedna z dřevěných forem, kterých má designér kolem čtyřiceti a do níž pak skláři v huti vloží rozžhavené sklo nabrané na píšťalu.
Lukáš Jabůrek tvoří na zakázku, kdy si buď zákazník objedná dílo z jeho portfolia, nebo na návrzích spolupracují. Kromě návrhu zajišťuje celý proces výroby. Tak tomu bylo třeba s Plzeňským Prazdrojem, pro který navrhl a vyrobil designovou lahev.
„To bylo velmi náročné, protože limity a technické požadavky, které musí lahev splňovat, jako je pevnost, pružnost nebo stohovatelnost, jsou velmi přísné. Jen kovová forma stála milion korun. Celý proces trval rok a půl od náčrtu až po výsledek,“ vzpomíná umělecký sklář.
Speciální litrová lahev vyrobená v limitu sto tisíc kusů se v dárkovém balení prodávala před Vánocemi a její koupí mohli lidé přispět na Centrum Paraple.
Nedávno zase designér dokončoval osvětlení schodiště v soukromé vile v Roudnici nad Labem, kde měl klient velmi specifickou představu, co vše má světlo umět.
„Měl už zakoupenou kolekci váz Radiance a k tomu chtěl osvětlení, které bude variabilní a v němž si bude moci měnit křišťálové komponenty a bude také reagovat na podněty z okolí. Ovládat ho chtěl přes aplikaci v telefonu. Náročné to tak bylo i po technické stránce a i to nám zabralo asi rok a půl práce,“ podotýká.
Momentálně dokončuje návrhy dekorativních interiérových předmětů pro značku Sloth’s Farm, které vyrobí skláři v Moseru, a připravuje velkou interiérovou instalaci pro autosalon v Klatovech. Rovněž pracuje na své nejnovější kolekci, již plánuje představit začátkem příštího roku.
Hotová a představená už je sběratelská edice s lahví a skleničkami inspirovaná tvarem švestky pro výrobce ovocných pálenek Rudolf Jelínek. Kolekce je výrazná svými optickými efekty a detaily, jako jsou pískované a zlacené monogramy. I tu vyrobil ve sklárně Květná 1794.
The post Sklář Jabůrek se vrátil domů. V ateliéru vyrábí díla, která okouzlila i Moser appeared first on Forbes.