Evropa na prvním místě. Eurokomisař vyzývá k tvrdé odpovědi na Trumpova cla

Nový místopředseda Evropské komise, bývalý francouzský ministr zahraničí a blízký spojenec prezidenta Emmanuela Macrona Stéphane Séjourné, chce otočit evropským kormidlem. Éru volného obchodu má nahradit „ofenzivní“ strategie. Bez ní prý starou Evropu smetou americká cla i dotované zboží z Číny.

Francouz Stéphane Séjourné si ve své pozici výkonného místopředsedy Komise pro prosperitu a průmyslovou strategii, na kterou se podle některých zlých jazyků dostal navíc jen za odměnu, sotva stačil pořádně ohřát židli a již začíná vysílat buřičské signály hrozící rozpadem zažitých pořádků.

Svým způsobem není divu, odpovědnost, kterou na sebe formálně přijal, tedy vytvořit podmínky pro posílení oživení a růstu evropského průmyslu a urychlení jeho dekarbonizace, aniž by byla ohrožena jeho konkurenceschopnost, by řada lidí svorně prohlásila za nesplnitelnou misi.

Její obtížnost se navíc s příchodem nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa pravděpodobně ještě zvýší – uvidíme, které hrozby o rušení obchodních dohod, deregulaci amerického průmyslu a rozsáhlých clech se nakonec uskuteční a dopadnou na evropské podniky.

Když k tomu přidáme jeho osobní závazek, tedy snahu vyřešit stávající evropské investiční zaostávání, aniž by to zároveň vedlo k rozkladu fiskální a rozpočtové stability, či slib evropskému podnikatelskému prostředí snížit byrokratickou zátěž, jsme již někde na pomezí vyloženého sebemrskačství a příběhů barona Prášila.

V pondělí v rozhovoru pro Financial Times Séjourné poodhalil, jak minimálně jednoho z uvedených závazků hodlá dosáhnout, a rozhodně to není pokračováním v dosavadní politice Bruselu. I když rozhovor začal na tradiční merkantilistickou notu, konečným poselstvím bylo „Europe First“, tedy Evropa na prvním místě. Zároveň ale odmítl kritiku, že by chtěl na kontinentu zavádět protekcionismus.

„V zásadě věřím, že Evropa může otevřením se světu získat,“ zahájil rozhovor Séjourné. Rychle ale dodal: „Když Čína říká Made in China nebo USA America First, my musíme říci: Made in Europe a Europe First.“ Séjourné má pro tak radikální změnu strategie poměrně silný argument. Pokud se totiž Evropa bude i nadále držet své neutrální strategie, může se podle něho velmi snadno stát nepřímou obětí globální obchodní války.

„Pokud se Spojené státy uzavřou Latinské Americe, Indii a Číně, nemůže být evropský trh cílem všech nadbytečných kapacit na světě,“ prohlásil s tím, že v opačném případě se Evropa propadne do krátkodobé hospodářské krize.

Brusel musí podle něho Spojeným státům vyslat jasný signál. „Příští (Trumpově) administrativě musí dojít, že z obchodní války (s Evropou) nic nezíská,“ dodal.

O protekcionismus podle něho nejde, protože Evropa podle jeho slov stále nemá žádný zájem na globální obchodní válce. „Máme strategický a technologický zájem rozvíjet vlastní průmysl, vytvářet pracovní místa a růst,“ dodal Séjourné.

Otázkou je, jak jde tato vize dohromady s masivním propouštěním v německém průmyslu či například s krachem švédského výrobce elektrických baterií Northvolt, jednoho z dříve vyzdvihovaných lídrů evropské zelené transformace.

I na to má však Séjourné připravenou alespoň teoretickou odpověď, ta by měla podle něho ležet ve velmi zacílené podpoře strategických odvětví. Vedle automobilů a leteckého průmyslu mezi ně spadá zejména ocelářství, ale také takzvané „čisté technologie“. I zde ovšem hlásá potřebu vyměnit dosavadní defenzivní strategii za – pro Evropu trochu netypický – ofenzivní přístup.

„Historická průmyslová odvětví musíme chránit, protože poskytují důležitou podporu čistým technologiím […] Bez oceli neexistují větrné turbíny, bez oceli není výroba automobilů. Pokud chceme rozvíjet další odvětví, potřebujeme ocelářský průmysl,“ uzavírá.

Ne všichni evropští politici nicméně Séjourného vizi sdílejí. Například šéfka Evropské centrální banky Christine Lagarde vyzvala ostatní politické představitele Evropské unie, aby se vyvarovali unáhlených závěrů a se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem v oblasti obchodních cel spolupracovali a nakupovali více amerického zboží.

Prohlásila také, že obchodní válka není v ničím zájmu a povede jen ke snížení globální ekonomiky.