Alternativa alkoholu, nebo léčivý nápoj? Kombucha je stále více trendy i v Česku
Vypadá zvláštně a obzvlášť ne jako něco, co by chtěl člověk dobrovolně pít. Přesto ji lidé po celém světě milují. Řeč je o fermentovaném nápoji kombucha, který se v posledních letech těší velké oblibě. Jaké má zdravotní benefity a dokáže nahradit tolik oblíbený alkohol?
Představte si bar, který má vlastní výčep a na něm se točí z vlastní pípy kombucha, stejně jako pivo. Po celém světě existuje těchto míst hned několik, například v Mnichově, Sydney nebo v New Jersey.
To, jestli vznikne i v Česku, je ve hvězdách, co však může tomuto rostoucímu trendu pití fermentovaného nápoje pomoci, je fakt, že stále více lidí konzumuje v menší míře alkohol.
Podle společnosti Global Web Index, která analyzovala spotřební chování téměř půl milionu mladých lidí v pětačtyřiceti zemích, pijí zástupci generace Z výrazně méně než jejich předchůdci.
Proto se zde nabízí otázka alternativy alkoholu. Majitel a zakladatel společnosti Loklok sám přiznává, že trend „nepití alkoholu“ jeho byznysu hraje do karet. „Jedna věc je přestat pít alkohol, druhá věc, co si dát místo toho. Tam sedí kombucha perfektně,“ říká Michal Ďuriník.
Náhrada za alkohol, ale i pití pro děti či abstinenty. Pár značek to pochopilo a vyrobilo kombuchové šampaňské, které je prodáváno v klasických šampaňských lahvích, vzhledově naprosto zaměnitelné s tím běžným.
S plněním do šampaňských lahví přichází i brněnská společnost. Podle zakladatele je to výrobek, který nebude lidi vyčleňovat ze společnosti. Poukazuje například na začátky akcí v podobě welcome drinku nebo na otázky ohledně řízení či těhotenství.
Balení bude plnohodnotné i s festovním korkem: „Chceme dát zákazníkovi zážitek, že si může vyrazit korek z pravého šampaňského, akorát u toho nemusí pít.“
S čím se však mohou abstinenti často potýkat, je, že kombucha u spousty značek nemusí být stoprocentně nealkoholická. Nápoj vzniká procesem fermentace. Spojením kvasinek a cukru vznikne alkohol a u spousty firem fermentace netrvá dostatečně dlouho na to, aby alkohol stihl vymizet.
Loklok tento problém také řešil, ale zparametrizovali fermentační proces tak, že trvá delší dobu. „Namísto čtrnácti dnů trvá naše fermentace šest až osm měsíců a za tu dobu se tam sice hodně alkoholu vytvoří, ale zároveň dostane prostor bakteriální složka kultury, aby alkohol vymizel,“ vysvětluje šéf společnosti, která měsíčně vyprodukuje asi dvacet tisíc lahví.
Nabídka kombuchy v Česku je široká. Existuje hned několik firem, které se na ni specializují, například Projekt Kombucha, Grizly nebo Stevikom. Nabízí se i možnost domácí výroby, která je stále populárnější.
O kombuche panuje řada mýtů a omylů, ve kterých žijeme. Jedním z nich je, že se často pojmenovává jako houba. Nejedná se o houbu, ale o scoby, což je symbiotický útvar kvasinek a bakterií. Ke scoby je třeba přidat kvalitní černý nebo zelený čaj a cukr, kterým se kvasinky živí, a vzniká nápoj, který známe z obchodů, kaváren nebo restaurací. Čaj však nemusí být nutností. V Lokloku připravují kombuchu z Yerba Maté nebo z kávy.
Mnohdy se mluví o blahodárných účincích, které obsahuje. Mezi možnými benefity se uvádí: podpora trávení, podpora imunitního systému nebo antioxidační vlastnosti – pokud je vyrobená z čaje.
Podle nutriční specialistky Markéty Gajdošové jsou další benefity, jako je například potenciální podpora srdečního zdraví nebo redukce váhy, velmi diskutabilní. „Doporučovala bych na ně spíše neodkazovat. Studie, které by toto komunikovaly, potvrzují takové účinky pouze na zvířatech,“ vysvětluje Gajdošová.
Jestli dokáže kombucha lidem zdravotně pomoci, sleduje Loklok ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Brně. Nemocnice má skupinu pacientů, kteří přicházejí na chirurgický zákrok na zažívacím traktu – střevní resekce, při kterém dochází k zásahu do mikrobiomu.
„My těmto pacientům podáváme dvakrát denně po dobu deseti dní před a deseti dní po zákroku Loklok a sleduje se, jak se pacient zlepšuje,“ popisuje Ďuriník.
Zároveň dodává, že se nedívají na zlepšení samotných pacientů, ale na srovnání mezi těmi, co dostanou skutečný nápoj, a těmi, kteří pouhé placebo. Podle něj jsou předběžné výsledky pozitivní, ale z důvodu nenaplnění skupiny zkoumaných lidí se na finální výsledky bude muset ještě nějakou chvíli počkat.
Kombucha obsahuje probiotika, která jsou prospěšná pro zdraví střevní mikroflóry, organické kyseliny, enzymy a vitaminy. Z toho důvodu lze podle Markéty Gajdošové říci, že napomáhá trávení, podobně jako jiné fermentované nápoje. Účinek závisí také na individuální snášenlivosti a kvalitě samotného produktu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o fermentovaný nápoj, nemusí chutnat každému. Michal Ďuriník vzpomíná, že svoji první kombuchu ochutnal, když mu bylo sedm nebo osm let. „Přišlo mi to hnusné a vrylo se mi to do hlavy s tím, že ji už nechci nikdy vidět,“ vzpomíná a vzkazuje lidem, ať po prvním negativním zážitku na nápoj nezanevřou.
Další šanci dal nápoji při studiích v Austrálii, kde byla nabídka různých značek i příchutí. Každý si přišel na to své a tehdy se prolomil jeho vztah ke kombuche. Dneska si bez jejího pití nedokáže představit ani den a sám přiznává, že při testování nových příchutí vypije i několik litrů denně.
Podle Gajdošové je vhodné začít s menším množstvím a popřípadě ho navýšit později. „Optimální množství se doporučuje 120 až 250 mililitrů denně, po dobré zpětné vazbě můžete postupně dávky navyšovat,“ vzkazuje.