Do války s řetězci nepůjdu. Za kolik máslo prodají, neovlivním, říká šéf Madety

Každý den si Milan Teplý dává k snídani Lipánek. Ostatně tradiční dezert z tvarohu patří mezi nejžádanější výrobky jihočeské Madety.

V čele ryze české firmy, jejíž tržby byly loni na sedmi miliardách, stojí pětasedmdesátiletý miliardář, aktuálně 94. nejbohatší Čech, už čtyřiatřicet let. A i když se o ni postupně začíná dělit se svým synem Janem, opustit ji nehodlá. Ani prodat, to by ji prý raději podpálil.

Lipánku se týdně prodá kolem 126 tun, vůbec nejvyhledávanějším produktem Madety je ale Jihočeské máslo. Denně ho vyrobí okolo sedmdesáti tun a jeho cena byla už několikrát předmětem ostré kritiky. A vysvětlit, proč je máslo drahé, se podle Milana Teplého stále nedaří. „Jedna cena je ta, kterou předává Madeta obchodu, druhá ta, kterou vnímá zákazník a kterou ovlivňuje marže příslušného obchodníka,“ říká majitel.

Co však cenu ovlivňuje nejvíce, je cena smetany, suroviny, na níž výroba másla stojí. Částka za jeden kilogram se momentálně vyšplhala na 110 korun a stoupá dál. Milan Teplý tak odhaduje, že do obchodu budou máslo předávat za padesát až pětapadesát korun.

Za kolik ho budou prodávat samotní obchodníci, už prý ovlivnit nemůže. „To je jejich výhradní právo – to jsme jim jako stát dali, když jsme obchodně vyprodali republiku. A já se s nimi do konfliktu pouštět nechci. Osmdesát procent tržeb Madety jsou obchodní řetězce. Ony o naše máslo stojí a já si nemohu dovolit hrát na frajera,“ dodává.

Kvalitu másla ovlivňuje především způsob zpracování. A z něj v Madetě za desítky let neslevili. „V noci se přiveze mléko, kolem jedenácté hodiny je z něj smetana, která se zakysá normálním klasickým zákysem, a do druhého dne je to takzvaná smetana ke stloukání. Takže od kravína až do finální podoby to trvá den a půl. V Madetě nepěstujeme to, aby se sbírala smetana od neznámých producentů, stloukala se třeba za čtyři pět dní a ošetřovala prostředky proti kysnutí. To se u nás nestane, dokud živ budu,“ zdůrazňuje Milan Teplý.

Mléko vykupují od 128 zemědělců a jeho množství se blíží milionu litrů denně. Na co se chtějí v blízké budoucnosti zaměřit, je výroba excelentních jogurtů, které nebudou mít konkurenci. Tam prý zatím v Madetě pokulhávají.

Proč majiteli Madety vadí diktát Evropské unie? A proč potřebuje dotace? Co má společného sýr niva s ruským autem? Jak snáší, že mu do podnikání mluví jeho syn, a proč by si rád pořídil vlastní telátka? To a mnohem víc najdete v dalším díle Forbes Byznys podcastu.