Jeden den s Rolls-Royce Cullinan. Nepotřebujete řidiče, ale šampaňské
Je to auto, které umí kouzlit. Zavřete dveře a všechno špatné je pryč. Že vám včera pošel pes? Že lidem na domy padají rakety? Že tchyni příští týden čeká amputace diabetické nohy? Vy jste v pohodě, úplně klidní. Je to tím, že kolem vás je Rolls-Royce Cullinan Series II.
Ony i ty dveře se ve světě, kde vůz stojí víc než deset milionů korun, zavírají jinak. Ne, žádné natahování, žádné bouchání. Stačí podržet nenápadné tlačítko poblíž volantu a pomyslná brána do chrámu se tiše zavře sama. Už jen to cestující uvádí do něčeho, co se dá nazvat dimenzí Rolls-Royce.
Dřív na zavírání dveří měli majitelé „rollsů“ řidiče nebo osobního sluhu, prostě někoho, kdo to udělal za ně. Časy se ale mění, takže například kolonialismus, heterosexuální sex a sluhové už nejsou tak cool jako dřív. Navíc fakt, že majitel sedí za volantem auta s logem RR, už pár let v lepších kruzích také nezpůsobuje upřímné zděšení, jak špatně na tom dotyčný je.
Cullinan není prvním takovým autem, které nepsanou tradici zbořilo, ale rozhodně se o něm dá říct, že je v tom nejaktivnější. Už jen proto, že jde globálně i z pohledu Česka o nejprodávanější model, ale hlavně z toho důvodu, že do náruče na kapotě čnící sošky Spirit of Ecstasy vehnal na poměry britské značky až nečekaně hodně mladých zákazníků, kteří Rolls-Royce nikdy předtím neměli.
Za poslední roky jejich průměrný věk klesl z padesáti na třiačtyřicet let. A ti na otevírání dveří svých dosavadních aut sluhu nikdy nepotřebovali, takže se bez něj obejdou i ve chvíli, kdy poskočili do nejvyšší ligy.
Jaký ten vzestup je? Asi jako když hrajete fotbal, řekněme, že nejvyšší soutěž za FC Slovácko, aby vás pak jednoho dne posadili do šatny Paris Saint-Germain. Pořád jste sice ve fotbalové šatně, ale ten rozdíl, který vidíte, pociťujete a zažíváte, je propastný. Už nikdy se pak nechcete vrátit zpátky na Slovácko. Nikdy! A jakmile si sednete do Rolls-Royce Cullinan, nikdy nechcete zpátky do… Prostě nikam.
Cullinan se prodává od roku 2018, a i když mnohým vyrážel dech, protože kdo to kdy viděl, aby Rolls-Royce nabízel SUV, od začátku jde o prodejní bestseller. Navyšovala se výroba, přibírali se noví zaměstnanci, ale pořád se na něj čeká. Běžně minimálně rok. A jakmile si v objednací místnosti, které v rollsu říkají Ateliér, začnete vymýšlet všelijaká přání, jež v Goodwoodu plní bez mrknutí oka, může se doba dodání posunout klidně o dalších dvanáct měsíců. Ale vy i tak ochotně počkáte, protože víte, že jinde nic lepšího nedostanete.
Rolls-Royce ročně pošle do světa přes šest tisíc aut, a přestože poptávka nepřestává růst, výroba se zase až tak nemění. Co se mění, je schopnost automobilky zákazníky přesvědčit, aby za jejich auta platili víc. Právě hlavně skrze individuální vylepšení. A oni platí a ještě se u toho tváří spokojeně. Není to geniální?!
V roce 2022 byla průměrná cena rollse skoro dvanáct milionů korun. V roce 2010, kdy automobilka prodala jen 2711 aut, vyšel průměrný rolls zhruba na polovinu. Navíc osmdesát procent zákazníků jezdilo jen se šoférem, ale o tom už byla řeč.
Cullinan se stal pro automobilku z Goodwoodu stěžejním modelem. Šest let táhl prodeje, a aby to tak zůstalo i dál, přišel facelift. Před lidmi z fabriky zakázané slovo, protože něco už tak dokonalého přece nemůžete pár úpravami jen tak zlepšit. Takže je tu nová generace (mrk, mrk) Cullinan Series II. Poznáte ji hlavně podle čelních světel denního svícení, která nově klesají z horizontální linky až dolů k přepravovanému nárazníku. Uvnitř pak díky tomu, že za volantem neuvidíte žádný analogový budík, ale jen digitální displej.
A jak už byla řeč o mladších (věkem i uvažováním) zákaznících, tak speciálně pro ně Rolls-Royce rovnou přišel s nabídkou verze Black Badge, která boří v minulosti nepřekročitelné zvyklosti. Třeba tu, že sošku Spirit of Ecstasy oblékli do tmavého tónu. A nezůstalo jen u ní.
Kde dřív byl stříbrně svítící chrom, vévodí černá barva. Jde například o mřížku chladiče, který je tak impozantní, že by před ním zpátečku zařadil i německý Leopard, výdechy klimatizace i nový detail na palubní desce, jíž v rollsu říkají galerie, v podobě další malé Spirit of Ecstasy posazené pod analogovými hodinami.
Z nějakého důvodu existuje také předpoklad, že majitelé verze Black Badge budou jezdit o něco ostřeji než ti s běžnou variantou Cullinena. Auto má proto vzduchové pružiny, které si lépe poradí se zmírněním náklonů obra vážícího 2,7 tuny, jehož pohání dvakrát přeplňovaný motor V12 o objemu 6,75 litru s výkonem šest set koní.
V praxi to znamená, že máte výkonu tolik, kolik je za všech okolností potřeba. Na klidnou plavbu městem nebo krajinou, kde zbývá čas na kochání se okolím, ale i na akčnější průlet po německých dálnicích, kde máte ambici být nejrychlejším autem. Spotřeba je něco, co majitel rollsu neřeší, ale pro zajímavost se v reálu v průměru pohybuje někde kolem dvaceti litrů na sto kilometrů.
Řídit černého obra chce chvilku tréninku. Jednak kvůli rozměrům, ale také až nepřirozené lehkosti, s jakou se Cullinan ovládá. Člověk má podvědomě pocit, že něco tak velkého potřebuje sílu na zkrocení, ale nic takového. Svaly se neukazují. Stačí vědět, že pod košilí jsou. Jediné, co to dokáže velmi lehce změnit, je řidič, který stiskem jednoho tlačítka může auto dostat do lehce „sportovního“ režimu. Pořád však nečekejte nic, co by mělo cokoli společného se stopkami a potem. To je nedůstojné.
Jiný, byť ne až tak odlišný, je i život na zadních sedadlech. Tam se nastupuje dveřmi, jež se pro lepší nastupování tak nějak aristokraticky otevírají ve směru jízdy. Dvě kožená křesla, mezi nimi ovládací panel, lednice na šampaňské se dvěma sklenicemi a pro jistotu ještě broušená karafa a další dvě sklenice na koňak. Pít můžete uvnitř, ale když už máte SUV, které vás doveze i tam, kam to předešlé rollsy neuměly, proč si to nevychutnat na vzduchu.
K tomu je ale potřeba posunout se o kus auta dál, konkrétně do zavazadlového prostoru. Ne, nikdo nechce, aby si posádka rollsu sedala do kufru. Pořád jsme v chrámu luxusu na čtyřech kolech. Kufr je nutné mít otevřený, ale pak už stačí jen stisknout tlačítko, počkat pár sekund a voilà, před vámi se vysunou dvě kožená pikniková sedátka i s leštěným stolečkem uprostřed.
Lahev Krug Clos d´Ambonnay z roku 2006 si v takové chvíli otevřete sami. Řidiče ani sluhu k tomuhle autu přece nepotřebujete. To víme.