Bez pořádného podvozku AI nesviští. Budou hračky budoucnosti dostupné všem?
Biohacking, sledování jevů na Zemi ze satelitů, maso ze zkumavky nebo programování her pomocí umělé inteligence. Sexy projekty budoucnosti, které stojí na nových technologiích, ale také – na obrovském toku dat. Je na náhlý nápor připravená současná vysokokapacitní síť?
Právě o tom mluvila s šéfredaktorem Forbesu Petrem Šimůnkem na středeční konferenci Next Big Thing Veronika Brázdilová, viceprezidentka pro firemní zákazníky ze společnosti Vodafone. Nutnost kvalitního připojení přirovnala k závodnímu automobilu. „Když si koupíte Ferrari, čekáte, že jízda bude superrychlá, že si to užijete. Ale co když zjistíte, že autu chybí podvozek, prostě nemá kola?“ začala řečnickou otázkou.
„Abychom mohli používat generativní umělou inteligenci, potřebujeme hardware, kvalitní vysokokapacitní připojení a také kvalitní zabezpečení, protože AI pracuje s veřejnými daty. Pro firemní zákazníky to znamená totéž, ale v mnohem větším měřítku,“ popsala Brázdilová s tím, že než firmy začnou pracovat s umělou inteligencí, měly by se ujistit, že na to mají připravenou infrastrukturu, a to jak z pohledu výkonu nebo kapacity, tak právě zabezpečení.
Přístup společností k tomuto nezbytnému kroku nula se podle Brázdilové liší, progresivní společnosti si to uvědomují, jiné se vrhají rovnou k experimentům.
Nezaskočila telefonního operátora rychlost, jakou se nástroje generativní AI dostaly do běžného užívání? „Vodafone je součástí kritické infrastruktury. Na výkon, kvalitu i zabezpečení máme vysoké nároky a musíme splňovat standardy, které nám určuje stát. Kdyby došlo k výpadku, mělo by to dopad nejen na firmy a jednotlivce, ale právě i na stát, takže jsme na to interně připravení,“ ujistila viceprezidentka.
Účastníkům konference přiblížila i dva příklady, jak nejnovější technologie využili u svých klientů. Příklad první. Jaderná elektrárna Temelín řešila otázku interní komunikace, ke které zaměstnanci používali už poněkud zastaralé vysílačky. Vodafone pro ně proto připravil řešení v podobě privátní 5G sítě.
„Jde o část veřejné sítě izolované čistě pro elektrárnu. Nikdo jiný se do ní nedostane. Výhodné je to jak z důvodu bezpečnosti, tak proto, že celou kapacitu může využít právě jen Temelín, zapojit jakékoli množství terminálů, zařízení, aplikací, a také si vybrat, koho do sítě pustí a koho ne,“ popsala Brázdilová.
Díky privátní síti mohou zaměstnanci nejen efektivněji a rychleji komunikovat, využívat mohou i rozšířenou realitu, která jim pomůže řešit případnou poruchu. „Nasadí si brýle, které je navigují na místo, kde se problém vyskytl, a zobrazí mu i část manuálu, která mu ho pomůže odstranit.“
Příklad druhý. Síť drogerií Teta, které Vodafone díky technologii internetu věcí pomáhá šetřit elektřinu. V době energetické krize totiž společnosti s dvěma tisíci zaměstnanci a pěti sty pobočkami po celé republice zkrachoval dodavatel energií a firma musela ze dne na den využít nabídku, která pro ně nebyla finančně výhodná.
„Naše řešení spočívalo v tom, že si zaměstnanci v každé prodejně nainstalovali čtyři jednoduché červené krabičky, které v reálném čase monitorují teplotu v různých částech prostoru, a pokud zaznamenají, že někde dochází k nějakým anomáliím, dokážou na to velmi rychle zareagovat. Ve výsledku firma ušetří několik milionů ročně.“
Ačkoli podle Brázdilové současná 5G vysokokapacitní síť na aktuální zatížení stačí, stále pracují na jejím vylepšení. „Běžně na telefonu využíváme jednogigabitové připojení, ale do budoucna chystáme dvougigabity, třígigabity. Modernizujeme síť tak, aby všechny hračky budoucnosti byly dostupné všem,“ uzavřela Brázdilová.