Nabídnout „něco navíc“. Firmy se snaží přilákat lidi zpátky do kanceláří
Práce utváří to, kým jsme. Trávíme v ní hodně času a věnujeme jí spoustu energie. O to důležitější je prostředí, v němž pracujeme. Ani čtyři roky po začátku pandemie se Češi totiž nevrátili do kanceláří. Alespoň ne tak, jak tomu bývalo dřív.
Firmy se je však snaží přilákat zpátky, a proto přemýšlejí nad tím, jaké pracovní prostředí vytvářejí. A čím dál víc proto do svých officů investují. „Klíčové slovo je wellbeing,“ říká Mikuláš Herškovič, managing director společnosti Lyreco Central Europe, která se specializuje na výbavu kanceláří a komplexní řešení na pracovištích.
To nejdůležitější často není na první pohled moc vidět. Platí to i pro firemní kulturu a identitu, která se v mnoha společnostech začala po pandemii drolit. „Od té doby je práce z domova mnohem běžnější, zaměstnanci ji vyžadují, zároveň s tím se však vytrácí firemní identita,“ podotýká Mikuláš Herškovič.
Přetrhané vazby a vztahy se firmám logicky nelíbí a snaží se přilákat své lidi zpátky z home officů do kanceláří. Pracovní prostředí v tom hraje zásadní roli a podstatné je i při získávání nových zaměstnanců z nasyceného pracovního trhu v Česku.
Klíčový je podle Herškoviče wellbeing, jinými slovy snaha nabídnout lidem něco navíc. Firmy přemýšlejí nad tím, jak se zaměstnanci v práci cítí, a proto se snaží maximálně vylepšit samotná pracovní místa i funkční vybavení, které má přímý vliv na výkon zaměstnanců. Čím dál víc ale investují do zdánlivých drobností, které pak často rozhodují.
Ve firmě Lyreco třeba vidí velký nárůst v prodeji občerstvení a zboží, jako je káva, čaj, mléko, ale i cukrovinky.
Pro společnost, která je předním světovým dodavatelem a distributorem kancelářských potřeb, ochranných pracovních prostředků, hygieny a služeb pro pracoviště, sice nejde o hlavní část byznysu, ale v poslední době je to kategorie stále silnější.
Technologie i udržitelnost
Jak vlastně vypadá pracovní prostředí budoucnosti? Náš vztah k práci zásadním způsobem nezměnila jen pandemie. Vliv mají bezpochyby i technologie a jejich čím dál větší využití. Konkrétně a výrazně se to projevuje ve spotřebě papíru.
„Jednak jsou lidé méně v práci, a když tam jsou, používají víc digitálních technologií, což ve výsledku znamená, že se mnohem méně tiskne a kopíruje. Spotřeba papíru a tonerů jde vytrvale dolů,“ líčí Herškovič.
Ročně se jedná zhruba o pětiprocentní pokles, stejný trend je přitom patrný v celé Evropě. „Je to podobné jako s faxem. Kdysi znamenal velký byznys s kopírovacím papírem, ale dneska už ho skoro nikdo nemá,“ připomíná managing director firmy Lyreco, který má na starosti byznys společnosti v Česku, Rakousku, Maďarsku a na Slovensku.
Z jeho řeči je ale patrné, že i když se byznys s kancelářskými potřebami zásadně proměňuje, má stále perspektivní budoucnost. Do práce totiž lidé budou s velkou pravděpodobností chodit i nadále. Jen bude potřeba jejich pracovní prostředí přizpůsobit jejich představám a trendům.
To Lyreco už dlouho ví a reaguje na to třeba důrazem na individuální řešení nebo udržitelnost. Pokles tisku a spotřeby papíru souvisí i se stoupajícími nároky na udržitelnost. Právě ty jsou dalším z klíčových faktorů, které se propisují do fungování firem. Přirozeně se tak promítají i v samotném pracovním prostředí.
Firmy například častěji poptávají zboží, u kterého se dá doložit jeho uhlíková stopa, a i Lyreco muselo reagovat. „Je to ale velmi složité, protože existují různé standardy pro certifikaci výrobků. My se však chceme zavázat, že poskytujeme správná a ověřená čísla, takže sami procházíme změnou, abychom nabízeli komplexní způsob certifikace výrobků,“ vysvětluje manažer společnosti Lyreco.
Firma začala hodnotit dodavatele i výrobky podle recyklovatelnosti, použitých materiálů a dalších striktních kritérií. V dalším kroku chtějí měřit uhlíkovou stopu každého konkrétního výrobku. Cesta to však bude náročná, protože pro ni neexistuje žádný model.
Stoletý rodinný byznys
Udržitelnost Lyreco řeší i na vnitrofiremní úrovni. Nejde přitom jen o plnění kolonek v Excelu nebo realizované investice do fotovoltaiky.
„Jedná se o celkový přístup k byznysu. Jsme rodinná firma a majitelka chce firmu předat svým dcerám, stejně jako ji ona převzala od svého otce. Proto máme silný závazek, aby byznys fungoval nejen finančně, ale aby byl skutečně udržitelný i pro planetu,“ dodává muž, který se v byznysu s pracovními prostředky pohybuje přes čtyři roky a do firmy Lyreco nastoupil po dlouholetých zkušenostech v managementu v nadnárodním koncernu. Pět let sbíral cenné zkušenosti v Polsku, odkud řídil byznys pro devět zemí.
O tom, že Lyreco dlouhodobě sází na udržitelný byznys, svědčí ostatně i pohled do jeho historie. Rodinná společnost, která původně vznikla jako knihkupectví na severu Francie, se rozrostla ve skupinu, jež dnes působí v pětadvaceti zemích v Evropě a Asii a prostřednictvím sítě distribučních partnerů na dalších šestnácti trzích na čtyřech kontinentech. Za dva roky bude slavit už sto let existence.
Za tu dobu se sice přirozeně proměnilo a rozšířilo její zaměření i celková nabídka, pořád v ní ale platí silná orientace na etiku, místní komunity, na bezpečné a inkluzivní prostředí pro zaměstnance i pevné vazby se zákazníky.
„Nejsme a ani nemůžeme být tak rychlí jako některé e-shopy, ale pořád se soustřeďujeme na práci obchodních zástupců a přímý kontakt se zákazníky,“ vyzdvihuje Herškovič právě vztahy s klienty, na kterých si Lyreco zakládá. Díky tomu od nich může snadno získat potřebnou zpětnou vazbu a reagovat na to, co jim v nabídce chybí nebo co by uvítali navíc.
Češi jsou citliví na ceny i dodavatele
V Česku například často slyší, že firmy chtějí zboží od lokálních značek. V mezinárodním srovnání jsou v tomto ohledu Češi specifičtí – rádi vyhledávají tuzemské dodavatele, které znají dlouho a mají v ně důvěru. „Do určité míry to funguje i v dalších zemích, ale v Česku je to skutečně silný faktor,“ poznamenává manažer.
Vzápětí dodává ještě jedno kritérium, ve kterém Češi v mezinárodním srovnání zcela jednoznačně vyčnívají. „Český trh je nejcitlivější na ceny. Určitě je to dané tím, že je tu skutečně velká konkurence a také jde o relativně velký a silný trh se stabilní ekonomikou,“ říká Mikuláš Herškovič.
Zároveň však dodává, že firmy nechtějí jen to nejlevnější, ale mnohem víc sledují poměr kvality a ceny. „Stává se, že vyzkoušejí levnou věc a příště řeknou, že chtějí raději něco, co skutečně vydrží.“
I v tlaku na cenu jsou podle něj vidět jasné rozdíly. Zatímco na základních kancelářských potřebách, jako je například papír, firmy šetří, v hygienických produktech a cateringu to tak není. „Je jasně vidět, že chtějí, aby byl zaměstnanec spokojený. A tak v těchto oblastech takové kompromisy nedělají,“ dodává Herškovič.