Miliardář Korec si za miliony nechal naklonovat psa. Prvního ve střední Evropě
Developer a miliardář Evžen Korec dává znovu na odiv své sepětí se zvířaty. Tentokrát si v zahraničí nechal naklonovat svého již zemřelého psa. Jde o vůbec první klonované zvíře tohoto druhu ve střední Evropě.
Dvouměsíční štěně plemene cane corso jménem Aristocrat Korec Corso II, které je po příjezdu do Česka v povinné karanténě, je identickou kopií původního čtyřnohého parťáka, jenž podnikateli zemřel letos v únoru.
Podle Forbesu 79. nejbohatší Čech s majetkem blížícím se šesti miliardám korun přistoupil k nevšednímu kroku ze dvou důvodů. Předně aby zachoval mimořádné geny svého špičkového psa z veleúspěšné linie, mimo jiné zvířete, které se narodilo v únoru 2017 po první úspěšné inseminaci zmraženým spermatem plemene cane corso v Česku. A také aby prý otestoval limity moderní genetiky.
„Vypadá to jednoduše, ale ve skutečnosti je to velmi složitá procedura, která se ne vždy podaří,“ komentuje proces zakladatel jedné z největších tuzemských developerských firem Ekospol a vystudovaný genetik.
„Klonování je tedy biologickým zázrakem,“ dodává záhy brzy osmašedesátiletý byznysmen, provozující se svou ženou Janou mezinárodně proslulou chovatelskou stanici psů.
A jak vůbec takového zázraku docílit? Zjednodušeně by se postup dal popsat následovně: Z buněk kůže psa se nakultivuje tkáňová kultura a mikromanipulací se místo jádra vajíčka zárodečné buňky implantuje jádro buňky kůže jedince, který se klonuje. Tím vznikne identická kopie klonovaného zvířete.
Celý tento proces, jenž probíhal částečně v Anglii a převážně v USA, mohl Evžena Korce vyjít podle informací Forbesu na nižší jednotky milionů korun. Prodražila jej i logistika, neboť přeprava psa zpoza oceánu představuje složitou, a tím pádem také nákladnou záležitost.
Princip klonování jako první vědecky popsal koncem třicátých let minulého století německý embryolog a nositel Nobelovy ceny Hans Spemann. Úspěšně „okopírovat“ zvíře se však podařilo až o téměř šest desítek let později, v roce 1996, kdy skotští výzkumníci přivedli na svět ovci zvanou Dolly. Mediální hvězda, jejíž vycpané tělo je nyní vystavené v Národním skotském muzeu, se dožila sedmi let.
V současnosti velkých úspěchů v této vědecké disciplíně dosahují Číňané, kteří se věnují primárně klonování primátů. Na začátku letošního roku oznámili, že jimi tímto způsobem reprodukovaná opice ReTro se jako vůbec první primát dožila dospělosti.
Populární je klonování také v jezdeckém sportu, kde díky němu lze dosáhnout rozmnožení dostihových či parukových koní s výjimečnými vlastnostmi.
V případě Evžena Korce rovněž nejde o povýšenecký výstřelek. Pro doktora věd, podepsaného pod desítkami patentů a publikací týkajících se nejen molekulární biologie či genetiky, který před podnikatelskou kariérou působil na prestižních evropských univerzitách, je to součást výzkumu zaměřeného na studium genů souvisejících s délkou života, který léta vede jeho zoologická zahrada v Táboře.
V rámci tohoto projektu se snaží zjistit, co ovlivňuje délku života zvířat na molekulárně-genetické úrovni. Táborská zoo ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd už jako první na světě popsala čtyři geny související s dlouhověkostí právě u psů cane corso. Teď ověřují, zda se tyto geny dlouhověkosti nacházejí i v genomu dalších plemen.
Cílem výzkumu je zasadit se o zásadní prodloužení života psů, čemuž se Korec speciálně věnuje i v jedné ze svých knih, jež pro svou popularitu vyšla v několika světových jazycích. „Pokud by byly vytvořeny dlouhověké linie, mohla by se významně prodloužit střední doba dožití jednotlivých plemen,“ tvrdí podnikatel.
Kromě toho zoo v Táboře, největší soukromá instituce svého druhu u nás, kterou Evžen Korec v roce 2015 zachránil před krachem, usiluje o chov a ochranu ohrožených druhů i jiných zvířat.
Dlouhodobě se například snaží o reintrodukci zubra evropského (u nějž také zkoumá dlouhověkost) do přírodních rezervací v Evropě. Dva roky nazpět Korec zachránil skupinku březích oslic, které měly skončit na jatkách. Našedivělí kopytníci však nakonec místo táborské zoo skončili v jeho soukromé farmě u Olbramovic.