Burmese, Sanction, Emma. Podkoní připomněl nejmilejší koně Alžběty II.
U příležitosti druhého výročí smrti královny Alžběty II. zavzpomínal jeden z jejích nejbližších spolupracovníků, podkoní Terry Pendry, na jejich poslední společné vyjížďky.
Byla drobná, křehká. Ale chtěla do sedla vysednout sama. Onu projížďku na svém milovaném černočerném fellském ponym Emmě si nesmírně užila. Nejspíš už tušila, že je to vyjížďka poslední.
Byla polovina července 2022, když si šestadevadesátiletá královna Alžběta II. naposledy vyjela na koni. Emmu ještě nakrmila mrkví z papírového pytlíku, na jehož zvuk pony okamžitě radostně reagoval. Dlouho s Emmou stála ve stájích. Příští den odjela na Balmoral.
O šest týdnů později, 8. září 2022, královna Alžběta II. zemřela.
Na její poslední vyjížďku nyní zavzpomínal královnin nejbližší spolupracovník, její vrchní královský podkoní Terry Pendry.
Nyní čtyřiasedmdesátiletý muž, který královnu Alžbětu II. na vyjížďkách jako vrchní štolba často doprovázel a staral se o její koně, se během 28 let, kdy pro ni pracoval, stal královniným důvěrníkem i přítelem nejen pro vyjížďky na koni. Královna milovala jízdu na koni celý život.
Nikdy o tom veřejně nemluvil. Až tento týden udělal výjimku. Terry Pendry uveřejnil velmi osobní vzpomínky, jako poctu nedělnímu druhému výročí královnina odchodu.
Zazněly v podcastu Rosebud with Gyles Brandreth, z něhož nyní cituje řada britských médií. Prozrazují totiž onu až dojemnou přízeň, již královna Alžběta II. věnovala svým koním a lidem, kteří se o ně starají.
V polovině července 2022 prý královna Alžběta II. sešla dolů do stájí na svém zámku Windsor, aby se pozdravila s mužem, který se staral o více než stovku zvířat pro členy královské rodiny. Přinesla mrkvičku svému fellskému ponymu Emmě a překvapivě projevila zájem se projet.
„Byla hodně křehká, překvapilo mě to. Stále se zmenšovala,“ vzpomíná Terry Pendry v podcastu. Zmiňuje, že královna až do poslední chvíle byla schopná do sedla usedat sama, jen s pomocí stupínkového bloku. Ten se ale rok od roku zvyšoval, jak byla královna čím dál menší a drobnější.
Přesto šestadevadesátiletá panovnice trvala na tom, že pojede sama. Podkoního však požádala o doprovod. „Tentokrát jsem nejel na dalším koni vedle ní jako jindy, ale šel jsem vedle ní pěšky. Požádala mě o to, zřejmě se tak cítila bezpečněji, kdyby ji náhodou přepadla slabost,“ vzpomíná Terry Pendry.
Královna na ponym a její podkoní se tak spolu procházeli windsorským parkem.
„Tohle se mi nestalo od doby, kdy jsem ještě byla princezna,“ řekla prý v jednu chvíli Alžběta II. „Co máte na mysli, madam?“ otázal se podkoní. „No, aby se mnou někdo šel takhle pěšky, když jedu na koni,“ konstatovala podle Pendryho vzpomínek královna a připomněla své dětství, kdy se teprve učila jezdit.
„Řekl jsem: Jestli chcete, abych se vzdálil, tak se vzdálím, nebo si půjdu pro jiného ponyho a pojedu s vámi. Ona řekla: Ne, ne, prostě jděte takhle se mnou.“
Pak prý Pendry královně navrhl, že ji vyfotí na koni. „Proč byste to dělal?“ zeptala se královna. „No, třeba byste chtěla jeden snímek do alba. Vašemu ponymu je 26 let, vám je 96, to musí být rekord,“ zasmál se prý Pendry. „Ano, asi máte pravdu,“ odpověděla královna a nechala se vyfotit v sedle.
Asi také věděla, že je to naposledy, co je v sedle.
Terry Pendry snímek obratem vyvolal a večer ho odnesl královně. Ta si ho vložila do svého deníku a připsala k němu krátkou poznámku.
„Byl jste na mě poněkud hrubý,“ zaskočila pak svého podkoního.
Pendry byl pochopitelně zcela zaskočen a téměř se nezmohl na slovo. „Vaše Veličenstvo, je mi to strašně líto, ale jak to myslíte, že jsem hrubý? Pokud jsem byl, tak se hluboce omlouvám – nebylo by to úmyslné a je mi to líto. Bylo to něco, co jsem řekl? Něco nevhodného?“
„No,“ povídá prý královna, „Zmínil jste ten můj věk.“
Oba se tehdy rozesmáli.
„Bylo to naposledy, co jsem ji viděl. Druhý den odcestovala na Balmoral. A tam v září zemřela.“
Terry Pendry měl pozvání, aby na Balmoral také dorazil. Ale nakonec nejel. „Bylo jasné, že královna si už nevyjede, nedávalo smysl, abych tam zacláněl,“ říká podkoní v podcastu pokorně.
Byl to však právě on, podkoní Terry Pendry, kdo královnu navzdory jejímu zhoršujícímu se zdravotnímu stavu přesvědčil, že potřebuje pohyb a čerstvý vzduch, a přivedl do zahrad Frogmore Gardens, které sousedí s Windsorským zámkem, fellského ponyho jménem Emma, aby na něm mohla jezdit.
Už když se prý královně blížila osmdesátka, Pendry ji přemluvil, aby přesedlala z mnohem vyšších koní na menší, klidnější a bezpečnější ponye, jako byla Emma.
Často byla pak královna Alžběta II. vidět ve windsorském parku v jejím sedle. Pendry ji doprovázel nejen na vyjížďkách, ale mnohdy byl královně po boku i na nejrůznějších akcích, jež měly spojitost s koňmi.
Emma se stala královniným nejoblíbenějším koňským společníkem. Obvykle jezdívala dopoledne, okolo 10.30. Po vyjížďce si královna obvykle prošla celou stáj a každému koni dala mrkev. Dlouho pak stála právě u Emmy. „Byly spolu propojené, jsem o tom přesvědčen.“
Tento černý kůň potom uchvátil srdce celého národa také v jednom z nejdojemnějších okamžiků na královnině pohřbu, když stál u trasy Long Walk ve Windsoru, když kolem ní procházela rakev. Emma stála nehnutě mezi květinami, jež tu položili truchlící. Terry Pendry koně doprovázel a smekl, když projela rakev s královnou.
„O Emmu se postarám do její poslední chvíle,“ říká dnes Terry Pendry, který prý také slíbil královně, že Emmu osobně pohřbí, až přijde její čas.
„Její popel jednou půjde mezi Burmeseho, což byl poslední kůň, na kterém královna jela na přehlídce Trooping the Colour, když ještě konala vojenské přehlídky v sedle, a milého koně jménem Sanction, což byl poslední kůň, na němž královna jezdila ve volném čase, než přesedlala na fellské ponye. Všichni tihle tři byli královnini oblíbenci. Patří k sobě a budou odpočívat pospolu.“