Akcie a bondy zbrojařů jdou na dračku. Zájem o ně mají i dříve opatrné banky

Mezinárodní investoři se přestávají štítit obranného průmyslu. Akcie zbrojařských firem v posledních dvou letech rekordně posilují, a dokonce se začínají objevovat v portfoliích podléhajících takzvaným pravidlům ESG, tedy odpovědnému investování. Největší obrat v přístupu ke zbrojařům je vidět u bank, ačkoli ne u všech.

Ještě před třemi lety byla myšlenka na zařazení cenných papírů zbrojních firem do ESG portfolií naprosté sci-fi. Šlo o segment, který byl především v Evropě považován za umírající a nechtěný. Dnes je ale vše naopak. Rekordní výdělky zbrojařů přitáhly i ty investory, kteří nad nimi z morálních důvodů dříve ohrnovali nos.

„Vnímám, že zbrojařský sektor je v popředí zájmu investorů. A to nejen těch akciových, ale i dluhopisových. A pro příklad nemusíme chodit daleko. Stačí se podívat na tuzemský kapitálový trh, kde akcie Coltu od vstupu na pražskou burzu více než zdvojnásobily svou hodnotu,“ potvrzuje Forbesu analytik Fio Banky Jan Raška.

Skupina českého miliardáře Reného Holečka Colt CZ za poslední dva roky také už dvakrát emitovala dluhopisy. Vždy za výrazného zájmu investorů. Vysokou poptávku zaznamenaly i bondy zbrojařského impéria Czechoslovak Group (CSG) Michala Strnada.

„Jedním z investorů do korporátních dluhopisů jsou i banky. Je tak patrné, že i ony jsou oproti minulosti zbrojnímu segmentu více otevřené,“ hodnotí současné investorské naladění Raška.

Právě postoj bank dobře dokumentuje, jak se vnímání zbrojařů na trzích změnilo. Jak připomíná hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, ještě v letech 2020 a 2021 existovala v Evropě společenská poptávka, na kterou banky slyšely a otevřeně prohlašovaly, že odmítají financovat zbrojařům jejich projekty. A nejen to, nechtěly jim ani vést účty či poskytovat jakékoli jiné finanční služby.

„Evropská komise připravovala návrh sociální taxonomie, která měla určit, co je v Evropě společensky neutrální či přímo nežádoucí a škodlivé. Mezi takovými odvětvími byl i obranný průmysl,“ dodává Sklenář.

První verzi tohoto zásadního dokumentu, která byla určená především k diskusi, vyslal Brusel do světa v únoru roku 2022. Ve stejný měsíc, kdy na Ukrajinu vpadla ruská vojska. Geopolitická realita, ve které původní taxonomie vznikala, se tím pádem obratem změnila. „Nyní visí tento dokument v jakémsi limbu a neposouvá se dál,“ připomíná Sklenář.

Mezi české banky nejvstřícnější ke zbrojařům dnes patří především Česká spořitelna a Komerční banka. Naproti tomu třeba ČSOB drží poměrně striktní linii své belgické matky KBC. To dokládá i reakce mluvčího ČSOB pro oblast investic Petra Milaty na dotaz Forbesu, zda jeho banka zaznamenala zájem o akcie firem z obranného průmyslu: „K danému tématu se nechceme vyjadřovat.“

Svůj přístup k obrannému odvětví letos po více než šedesáti letech od svého vzniku změnila též Evropská investiční banka. Ta nově poskytuje úvěry i na takzvané zboží dvojího užití, tedy produktů a technologií, které se mohou uplatnit jak v civilním, tak vojenském sektoru, například dronů nebo radarů. 

Mezi současnými investory všudypřítomná značka ESG v sobě skrývá tři anglická slova – environment (životní prostředí), sustainability (společenská odpovědnost) a governance (efektivní správa). Jak ale podotýká Sklenář z J&T Banky, význam celé zkratky si pro sebe ukradlo jen první z uvedených písmenek.

Důraz tak firmy a banky kladly především na zelenou dimenzi, zatímco jiné formy sociální odpovědnosti byly upozaďovány. „Zbrojařské firmy měly tuto agendu zpracovanou stejně dobře jako jiné průmyslové podniky, v mnoha případech na tom byly dokonce lépe. Problém byl ale s písmem S – zbrojní průmysl nebyl vnímám jako společensky odpovědné odvětví,“ vysvětluje ekonom.

Helmy místo zbraní

Podle Sklenáře až do konce minulého roku mnoho evropských zemí ohledně tohoto tématu spíše přešlapovalo na místě. Například německá vláda v prvním sledu nabídla bránícím se Ukrajincům jenom helmy, zbraně však ne. Politické klima se nicméně pod tlakem pokračující války změnilo a obranný průmysl se začal chápat jako součást něčeho většího, společné evropské bezpečnosti.

Stačí se vrátit k návštěvě šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v Česku letos na jaře. Ještě než se vydala podávat si ruce s českými státníky, vedly její první kroky na návštěvu do centrály Strnadovy CSG, která dodává Ukrajině zbraně a munici.

Když už byla řeč o Německu, je výmluvné se podívat na to, jak se daří německému obrannému obrovi Rheinmetallu. Pár dní před začátkem ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se jedna akcie Rheinmetallu obchodovala za 96,44 eura. K šestému září 2024 ji trhy oceňují zhruba na 510 eur, čili více než pětkrát tolik.

Švédský zbrojař Saab vysílá stejné signály. „Myslím, že jsme měli kolem 45 až 50 tisíc akcionářů před začátkem této tragické války. Nyní jich máme přes 175 tisíc. Zájem o investice do naší firmy roste, avšak stále existuje na trzích jistá opatrnost,“ řekl nedávno šéf Saabu Micael Johansson s tím, že například některé penzijní fondy do obranného průmyslu stále investovat odmítají.

Hodnota akcií švédského výrobce raket, ponorek či bojových letounů ale i tak za posledního dva a půl roku vystřelila o neuvěřitelných 330 procent.

Přestože se očekává nástup zlaté zbrojařské dekády, existují investoři, kteří o aktiva v obranném sektoru nadále nestojí. Ve svých etických kodexech mají některé fondy investice u zbrojařských firem přísně zapovězené. Může jít třeba o ty napojené na církve nebo dobročinné nadace. Podobně to s investory mají třeba i farmaceutické společnosti.