Půjčil jsem trabanta, naložil Heřmánka, Bartošku a jeli jsme, vzpomíná Zedníček

Při našem povídání jsem si to ještě neuvědomil, až po jeho přepisu: jaká je to radost narazit dnes na člověka, který hned neskuhrá, nestěžuje si, nepomlouvá. Přitom Pavlu Zedníčkovi výborně slouží paměť a ví, co je dobrá historka. A nebojí se toho, co přijde zítra a pozítří. „Řekl jsem – jdu do toho a uvidíme, i když jsem byl nervózní jak sviňa,“ říká k uvádění nové televizní show před velkým publikem.