Vize pro Česko. Můžeme být velmocí ve výzkumu psychedelik, říká investor Fryc
Čipy? Lithium? Pro Česko může být i jiná, mnohem originálnější cesta – výzkum vlivu psychedelik na léčbu lidské duše. Hovoří o tom Ondřej Fryc, výrazná postava českého byznysu a muž, který po miliardovém prodeji Mall.cz vystavěl investiční vehikl Reflex Capital.
Jedním z negativních rozměrů 21. století je epidemie duševních onemocnění, na které přitom může existovat účinný a zároveň dostupný prostředek. Podle Fryce jsou jím právě psychedelika.
„Chci pomoci tomu, aby vědecké poznání, které je nezpochybnitelné, konečně doteklo i ke společnosti a k politikům a drogy se začaly rozlišovat na ty, které žádný společenský přínos nemají, a ty, jež pod lékařským vedením skutečně mohou pomáhat,“ zdůraznil Fryc ve velkém rozhovoru pro Forbes.
Ten najdete v jeho kompletní podobě zářijovém vydání magazínu Forbesu, které bude zítra na stáncích, nebo už teď v naší prémiové sekci.
„Co se týká efektivity užívání psilocybinu (aktivní látka v lysohlávkách, pozn. red.) proti depresím, na to jsou stovky klinických studií. To nejsou žádné anekdotální reporty, ale naprosto nezpochybnitelné věci,“ dodává v rozhovoru investor.
Fryc, který se po prodeji Mallu vrhnul především na investice do startupů, dlouhodobě podporuje Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres, jenž založili uznávaní neurovědci a psychiatři Jiří Horáček, Tomáš Páleníček a Martin Brunovský. Jeho podstatou je klinický výzkum psychedelických látek a jejich využití v neurovědách.
Pozorný čtenář Forbesu si pak vzpomene, že v tématu se významně angažuje jiná další barvitá postava tuzemského byznysu – Václav Dejčmar. Právě on přivedl Fryce do správní rady Psyonu, v níž teď působí společně. Vedle nich zasedá i například světově úspěšný umělec Yemi A. D.
Téma psychedelik nicméně proniká do mainstreamu pozvolna, byť ho například předplatitelé Netflixu mohou znát z dokusérie Jak se mění vědomí.
K historii se ostatně vrací v rozhovoru také Fryc. „Je úplně absurdní, že ty látky jsou v příloze OSN vedené jako látky bez léčebného potenciálu, když je vědecky dokázáno, že ho mají,“ říká.
A vysvětluje dějinné konotace: „Na seznam drog dal psilocybin americký prezident Richard Nixon v roce 1971. Potřeboval, aby lidi jezdili do Vietnamu bojovat – hippies hlásali make love, not war, a tak všechny drogy bez rozdílu šmahem zakázal. Přitom celá šedesátá léta byla celá psychiatrie o psychedelicích. A taky samozřejmě proto, že chemická antidepresiva jsou obrovský byznys farmafirem, jejichž tržby výrazně rostou s tím, jak se zvedá utrpení ve společnosti.“
Ke změně má pomoci právě Psyon, v jehož řadách působí kapacity mezinárodního významu.
„Věda je zásadní. Musíme mít jasné důkazy, že tyto látky pro určité druhy diagnóz pomáhají. A tam už jsme. Vznikla metastudie, která potvrdila, že farmakorezistentní depresivní pacienti nesmírně benefitují z užívání psilocybinu,“ vysvětloval v prosinci pro Forbes Dejčmar. „Ale bavíme o psychedelické asistované terapii. Obě ta slova jsou důležitá. Bez asistence to většinou nejde. Psychedelika opravdu nejsou vhodný nástroj pro každého.“
Zatímco Dejčmar přiznal, že ho k psychedelikům přivedla zvídavost, pro Fryce jde o téma osobnější, zajímat se začal kvůli lidem ze svého blízkého okolí.
„Začal jsem studovat vědomí, začal jsem se bavit s předními neurovědci, začal jsem zjišťovat, jak se dá podpořit neurogeneze a neuroplasticita. Tím jsem se dostal k tomu, že psychedelika jsou nejpotentnější neuroplastické substance, které lidstvo zná,“ říká.
„Trend ve světě je jednoznačný. Austrálie legalizovala psilocybin pro určité zdravotní indikace, v Kanadě je možné ho používat pro paliativu, v USA je v některých státech dekriminalizovaný. Přístup k těmto látkám se naštěstí už mění,“ říká Fryc a připomíná, že Česko má v tomto směru obrovskou tradici.
Vždyť jeden z nejslavnějších psychiatrů a zakladatel holotropního dýchání Stanislav Grof je Čechem, který emigroval do Ameriky, kde se stal vědcem světového formátu.
„Máme i nádherný výzkum, Národní ústav duševního zdraví dělá velké, skutečně světové objevy. Zase bychom v tomhle mohli být na špičce, ale musela by se najít politická vůle,“ soudí Fryc a zmiňuje Čechy založenou společnost Psychedelics Europe, která se výzkum psychedelik snaží v Bruselu prosadit jako výsostně české téma.
Otevírá se tím cesta, jak potenciálně zlepšit kvalitu života milionům lidí.
„Proto je frustrující, že ti, kteří jsou skutečně nemocní a mohlo by jim být pomoženo skrz psychedelika, k nim nyní nemají přístup jinak, než že se přihlásí do klinické studie. Ale ta je dvojitě zaslepená, takže můžou zrovna být ve skupině placeba. A když jste takto nemocný, chcete dostat aktivní látku,“ vyhlíží Fryc změnu.