text
Sefardské inspiracePísněšpanělských ŽÍdů v kostele Obětování P. MarÍe.Truchlivý údělznamenalopro španělskéŽidy
- Sefardity -nařízeníkrálovnylsabeJJy Kastilskéroku 1492, abyvšichni, kteřínepřijmoukřestan kouvíru, opustilizemi.
Tímto příkazemskončilovíce. nežtisícileté a víceméněpokojné soužitíŽidtl Araba,Visig6tů ·a wkékicsťanú naIberskémpoloostrově.
Cílem houfněodcházejícíchSetarditú zeŠpanělskabyla Levanta(Sol_uň, Smyr•na}, do níž sižidovští vyhnanciodnášeli svůjjazyk,víru a taképísně.
Dochovaly se námv nichbaladystředověké/10 Španělskajako pestrásměsicestarokastilských,hebrejskýcha arabskýchzpěvů, jejichžmelodiepřipomínajíqtmický, barvamihýřící Onent,nářek zajatcůpři řekáchbabylonských,něhu matčinyukolébavky anostalgii nenaplněnétouhy a lásky.
Maji ale takésvůj osobitýhumor, světfantazie, oslavnýpatos a jejichpoezie odrážíh'terárníhodnoty dávné selardskévlasti.
V klášternímchrámu ObětováníPanny Marie vČeských
Budějovicích sivečtvrtek večerposlechlo.pfevážněmladé publikumceJ,Jto bohatstvísefardských inspiracív podánímezzosopranistkyJany Lewitové zadoprovodu kytary,loutny,flétny i zpěvuVladimíra
Merty.
Interpretka j especialistkou(kromě gotiky arenesance)právě na tytopísně,školenou voriginálním jazyce/adibo(starokastilský dialektzaohovávajícfp(Vky špa•nělštiny) paníA . Sherovou,jež je samasefardského pů•vodu.h n a Lewitovdzazpívalahluboceprocítěně, hlasemokouz/ujíc[hozabarvení, spřesným smyslempro rytmuslkaj[cí mollovétóniny, vystihující'jak atmosféruúzkosti,tak živýtemperament.
Její hlas sezcela poddávalakustice chrámua jakobyzkoumal, covšechno si můžev jehq nádhernémprostorudovolit. Spolu sVladimírem
Mertou cakpřipravili posluchačťlmhluboký uměleckýzážitek.
Na dotaz, jak sej í zpívajíP,ísně
Sefarditil vyhnaných zeŠpanělskakřesťany právě vkřesťanskémchrámu, JanaLewitováodpovědě/a:"Je to velmizvláštní pocita někde hlubokove mně co. vždycky ještězatrne. Na druhousfranu j e tu aleradost,že nastala doba,která takovévystoupeníumožňuje a dávátak člověkunaději. Snahazpívat 11a tohletéma v kostelíchse mnohde setkávás·nepochopením, atím piljemnějšíj e přijetí,.jehož senám tu dnesvečer dostalo. . . "
Karla L A D M G OV Ás
KULTURA STRANA 9„Bouří"režisér Jan Kačeruchystal divákůmzážitek
Shakespearovodrama se na Krumlově stalo divadelní slavnostíVeškeré námitkya pochybnostio tom, zda lzeuvést
Shakespearovoposlední,stěžejní a in".'scenačněnáročné dramaB0ufe na přírodníscéně, sepqdařilo h0stujícfmurežiséru JanuKačerovi bezezbytkuvyvrátit.
Jeh9 vyzrálárežijní invencepřesvědčuje,že právě vprostředí.zámeckého parku,spolupOsobt:cíhosvou romantikou,se dobře dafíjakfantazii ailuzionismu, tak fi-11ozoňcké úvazea kontemplaci.Ž e drama odvěképolarityducha a těla,nebe azemě, lásky anenávisti vihya odpuštěnílze v intencíchautoro'\'.azáměru . dwnyslněskloubit arozvinout v obdivuhodnou·renesančníslavnost.
Hra o přísnémpánu Pr1o -sperovi ( v oboupolohách výbornězahrál A :
Pyško), vyžadujfoúnúctu, bažícímposatisfakci. aledocházejícímke smíření seseb9u samýma k odpuštěnídruhým, másvé vrcholy,jako. je podívanápro snoubenceMirandu a
Ferdinanga (K.
Březinová aM . Davídek),ústící v poznánio pomíHvostilidského bytí.
M á iodlehčující humor, šaškováníTrinkula se:StefanemŠašek Trinkulo(David Novotný) a věcně opilý královskýčíšník
Stefana (Roman Nevěčný) rozesmávají publikum.(vynikli D .
Novotný a R . Ne- ného Ariela (P. Hobzová, A .věčný}, svoupartu mocných Kačerová, H. Tvrdá a J. Epi-- Antonia
Sebástiana AJon- karidisová j. h.), krásně seza·adaJší (J.Šesták,P. Hanus, hraného a sezpívaného obra- z. Jarolímek) alepředevším zu pozitivní mnohostí myšledominantnízápas ducha anek, čím\, inspirace . . . Jakohmoty dobra azla. svobody . protipól nás děsí netvor Kaaotroétvf vpodobě čtyřmoc- libán, hťůzostrašné lidské pří-• zemí (C.
Gotz), jehož kompenzujícíčtvero vydáníby divákasi stěžíunesl. A v neposlednířadě (last butnot
Jeast) je tu mezijinými i roličkabohyně Ceres (V.
Papírková.},jež zapllsobípodmanivěsvouinterpretací.
Bouře z dflny J.
Kačera jepro divákazážitkem jako ce-' lek. Odejde-lilcvuli lijákům,jichž bylo letospožehnaněje _nespokojennejen z překaženépodívané, ale iz toho,co se jako částmOže zdátdlouhé čistatické. Jen z celkue lze dobratsmyslu a podstatydíla, jímž seShakespeare'rozloučil sdivadlem apochopil, žebude·-1i' z něhovyjmut jen kámen,stavba sezhroutí. Důkazemje obrovskézaujetí asoustředěnost snimiž publikumsleduje závěrečnoukatarzi, tenpodivnýhappyend . . . .
Je záhodnoocenit vynikajícíhudbu (J.
Skoumal j. h.,hudební režieP. Malhocký),scénu (O.
Schindler j. h.),kostýmy (M.
Franková j. h.),choreografii snápaditě řešenýmkorábem v bouři(H. Benoniováj. h.) adramatur_giipřekladu A .
Bejblíka (F. Rihout),neboť to vše sepodílína zdaru Kačerovyvize alžbětinskédivadelníslavnosti.
Karla L A D W I GO V Á
Foto A . B O H US L A V O V ÁSTRANAlO
Na snfmku zpředsra vení hry Maraton v českobudějovickémMalém divadleběží herci David Novotný, CtiradGotz a MartinHruška. Fotó archiv divadlaMaratonodstartovalv Malém divadleEřání oslovitco nejširšíokruh publikamotivovalofrancouzskéhodramatika
Clauda Conforteseknapsání hry zesportovníhoprostředí.
Maraton.je z jehotřicítkyher tounejznámější,·přeloženoudo .rekordníhopočtujedenadvacetijazykň. Jejímdějištěm jepomyslný stadión,na němž ·zápoJítřiúč tnfoidálkového běhuodnikud nikam,Před zrakydiváků se odvíjímaraton, lidskéhožiyo-. ta od chvíle,kdy se člověkpo náležitépřípravě dá doMhu, zažíváradostilá i bolestnázastavenípřekonáváfyzické ipsychické překážky,poznávápřátelství i zra:-du se všemiatributy chytráctvíi zbabělosti,touží pokariéře, ježho čeká za dobréumístění vzávodu a snažíse je získat(většinou) zakaždou cenu.
Dvaačtyřicetihodinovýběh ve stříd.avéeuforii azoufalství-však vyčerpává,a k pomyslnémuclli dobíhajístarci blá.bolícro vytqužen.ýcbmetách, k• ""- - :;._ L--...u;;.o, I ;(i n -na scéně a vrežii JaromíraJaneGka, spísněmi a hudbouMikiho Jelínka azahudebníspolupráce PavlaMalhockého.
(Původně zamýšlenémudivadelnímufestivaluzabránily záplavya balíčkyúspómých ópalření,a tak sespolečnost,Lale uvedl jejíředitel JiříSesták, iozh0dlaprQ po,dporumenšíchprojektu,,,aby se dařilodivadlu navzdorypovětrnosti •.)
Vysilující běhběží CtiradGotz (NazaireRimbaud)
Martin Hruška(Jules Nerva1)a D vid . ovotný(Livarot
Luca e) aabsolvujíj j se ctí -vždyť dvě hodinyv poklusu, apřitom skvělebavit publikum jepěknádřina! D.obretluče bubnya hraje na kytaruŽivana
S upková, jejímuzpěvuvšak chybívětší erudice.
Přestože jeMaraton salmá legrace, nenízdalekapouh0u legrací.
Je hrou oživo_tě vůbec.zrcadlem, vněmž se soběmůžeme i nem:usúne líbitprovokujevšak i našizvědavost - aodpověďmi naotázky vtipnvautor neplýtvá.
A tak
STRANA10
Na snímku zpředstavení hry Maraton v českobudějovickémMaléin divadleběží herci Dávid Novotný, tiradGdtz a MartinHruška. Foto archiv divadlaMaratonodstartovalv Malém divadle.
Přání oslovitco nejširšíokruh ,publikamotivovalofrancouzskéhodramatika
Clauda Conforteseknapsání hry zespdrtovníhoprostředí.
Maraton je z jehotřicítkyhe.r tounejznámější;přefoženoudo rekordníhopočtujedenadvacetijazyků. J ejúndějištěm jepoll!yslný stadión,na němž zápolítřiúčastnícidálkového běhuodnikud nikam.
Před zrakydiváků se odvíjímaraton,lidskéhoživotaod chvíle, kdyse člověkpo náležitépřípravě dá doběhu,zažíváradostná i bolestnázastavení,překonáváfyzické ipsychické překážky,poznávápřátelství i zra=-du se všemiatributy chytráctvíi zbabělosti,touží pokariéře, ježho čeká za dobréumístění vzávodu, a snažíse je získat(většinou) z'ana scéně a vrežii JaromíraJanečka, spísněmi a hudbouMikiho Jelínka.a zahudebníspolupráce PavlaMalhockého.
(Původně zamýšlenémudivadelnímufestivaluzabránily záplavya balíčkyúsporných opatření,a tak sespolečnost,jak . uvedl jejíředitel JiříŠesták,rozhodla pro podporunien íchprojektů,,,aby se dařilodivadlu navzdorypovětrnosti".)
Vysilující běhběží CtiradGotz (NazaireRimbaud), 'Martin Hruška(Jules NervatJ-ir··:D ťVitl'Novotný. (Li-,,arot Lucasse) aabsolvujíjej se ctí -vždyť dvě hodinyv poklusu, apřitom skvělebavit publikum,je pěknádřina! •D obřetluče bubnya hrajé nakytaru ŽivanaStupková, jejímuzpěvuv.šak chybívětší erudice.
Přestože jeMaraton samálegrace, nenízdalekanouhou le!ITaCÍ.
Je hrou o
Na snímku zpředstavení hry Maraton v českobudějovickémMaléin divadleběží herci David Novotný, CtiradG6tz a MartinHruška. Foto archiv divadlaMaratonodstartovalv Malém divadle.
Přání oslovitco nejširšíokruh „publikamotivovalofrancouzskéhodramatika
Clauda Conforteseknapsání hry zespórtovníhoprostředí.
Maraton je z jehotřicítkyher tounejznámější, "přeloženoudo rekordníhopočtujeden$1dvacetijazyků. Jejúndějištěm je poyslný stadión,na n"ěmžzápolí třiúčastnícidálkového běhuodnikud nikam.
Před zrakydiváků se odvíjímaraton lidskéhoživotaod chvíle, kdyse člověkpo náležitépřípravě dá doběhu,zažíváradostná i bolestnázastavení,překonáváfyzické ipsychické překážky,poznávápřátelství i zra.,.du se všemiatributy chytráctvíi zbabělosti,touží pokariéře, ježho čeká za dobréumístění vzávodu, a snažíse je získat(většinou) zakaždou cenu.
Dvaačtyřicetihodinovýběh ve střídavéeuforii azoufalství však vy-.čerpává, a k-pomyslnémucili dobíhajístarci blabolícfo vytouženýchmetách, knimž se jimbohužel, či naštěstí,už nedostávásil.
Společnost s r.o. G R A -
D Ó S CB uvedlav Malémdivadle jako svůjprvní projektConfortesovu hruvpřekladu JulkaNewmanna,na scéně a vrežii JaromíraJanečka, spísněmi a hudbouMikiho Jelínka azahudebníspolupráce PavlaMalhockého.
(Původně zamýšlenémudivadelnúnufestivaluzabránily záplavya balíčkyúsporných opatření,a tak sespolečnost,jak uvedl jejíředitel JiříŠesták,rozhodla pro podporumenšíchprojektů,,,aby se dařilodivadlu navzdorypovětrnosti".)
Vysilující běhběží CtiradGotz (NazaireRimbaud),
Martin Hruška(Jules Nerval)·David Novotný(Livarqt
Lucasse) aabsolvujíjej se ctí -vždyť dvě h.odinyv poklusu, apřitom skv lebavit publikum,je pěknádřina! Dobřetluče bubnya hraj na kytaruŽivana
Stupková, jejúnuzpěvuvšak chybívětší erudice.
Přestože jeMaraton samálegrace, nenízdalekapouhou legrací.
Je hrou oživotě vůbec,zrcadlem, vněmž se soběmůžeme i nemusímelíbit, provokujevšak i našizvědavost - aodpověďmi naotázky vtipnýaut r n plýtvá.
A takkoi:nu se chce,může hledat,a komu se nechce,tomu
Maratonkaždopádně zaručujedvě hodinyvýbornézábavy.
Karla L A D W I GO V ÁlÚTERÝ 9. ČERVNA1998 i' J_ - KUL TURADiirrenmattůvKrál Jan promlouvá zhistorickýchkuliS·jazykem dneškaHru uvádí
Jihočeské divadlo ve své historické búdově v režii Jana NovákaDťirrenmattovashakespearovskáinspirace okráli Janovi ajeho nelegitimnímsynovci FilipuFaulconbridgeovijekrutouaktualitou, stylizovanoudo historickéhohávu.
Nevybíravéhrátky mocensképolitikyprosycené lží, fintami,pohotovoupřizpůsobivostí,a opět výpadykolorovanýmikrví jsousměsicí připomínajícíúděsnýjarmark.
Jehoprotagonisté,' podobní•k oňskýmhandlfřihn, se handrkujío země, o mírnebo oženy se stejnouhorlivostí, sjakou se jichopět vzdávají,bohatší onepříjemné poznání·a ch.udší onějakého toho příbuzného.
Oc:ivělcý souboj Angličanas Francouz m vranémstředověkufascinujesvou godobnostítomu, coznáme nejen zhistorie. Zhustato blýsknegroteskou, vtipem,divák vydechne,ale vzápětíse ocitá znovu vsítimistrně napsanétragikomedie.
V neméněmistrném překladuVá.elava Renčeuvedlo
Jihočeskédivadlo Krále Janav režii JanaNováka, na scéněMichala Hesse a vkostýmech
Ludmily
Pavlouskové. Hudebněa pohybověspolupracovaliPavel Malhoékýa Ivan
Krob. Najednoduché a pOsobivéscéně se režμ.podařiloatraktivnípředstavení, kterémá švih pocelou polovinu.
Ta druhá jako byse z tohotartasu poněkudunavila; dovolilasi však přepychubrilantníkrálovskéaudience běhemkoupele v kádích,naturalismunázorovéhosrůstumilánskéhokardinála s kajícníkemJanem či hrůznouscénu smrtikráloven i parodiíustavení MagnyCharty Libertatum.
Podobně jakoShakespeare , _nechává
Durrenmatt rozehrátpestrou paletucharakterů.
Především jeto dvojicekrál Jan a
Bastard: k výboji i Vlídnost Blanky Kastilské (K. Březinová) kBastardovi (R.i ústupupohotový Plantage- Nevěčný) je piedzvěstí k_ruté pomsty. FotoPetr H A S A Lnet (Martin Hruka) dá narady svéhosynovce Filipa apo sériipodvodll a zločinůse ocitá vpasti. V BastarduFaulconbridgeovi(Roman
Nevěčný)nacházíme pod clonoupragmatismujedinou pozitivníbytost, ježodvážněsměruje krále.
V rozkladnémsystému nutněselhává, jehosnaha o nápravuvěcí plodízlo - přestovšak spolu s Janemk reformědoklopýtají.
Inscenace zaujmei da.lšúnihereckýmivýkony: Typempřesný a kekomice blízkoIJ1á francouzskýkrál Filip
(Petr Hanus),rakouský vévodaLeopold (CtiradGotz)s gustem předvádíp:Hznačnénárodní rysy -kde. co sníst akde có rozsekat;u kardinálamilánskéhobychom spíš čekaliméně křiku avíce církevnídiplomacie. - Zpěticežen je královnaEleohora (BibianaŠimonová') •přesvědčivějšíjako ubožačkačekajícína smrt, BlankaKastilská
(Kateřina
Březinová) zvládáobě polohy role- milující ženui mstitelku, svýmzjevemoslňuje Janova·švagrová
Konstance
(Jaroslava Červenková)a mladistvouvášeňpřiznává sopravdovostí 'Bastardovamatka (JiřinaPetrů).
Pozoruhodnou:hereckou studiíje opovrhovaná"Angouslemka" PetryHobzové: prosvé zmrzačenípříbuzným ksmíchu a prodiváka lacinánabídkagrotesky, dává svýmzávěrečnýmtriumfem jakousinaději apřipomene mimoděk"kámen,který stavitelé zavrhli".
Přt'běh
Bastarda a jehostrýce králeJana je sugestivnípřehlídkoukrize společnosti,táhnoucí sejako červená nitdějinami. Pokusyzvládat jise daří iztroskotání, zůstávajívšak výzvou.
Netýká se jensvěta mocných,jsou tu i občanéměsta Angers,chytřevyčkávající,jak vše dopadne,aby se mohlipřizpůsobit. Zbalkónu hledištěvýmluvnědemonstrovalisvou totálnílhostejnost kosudu země.
Novákovainscenace Dilrrenmattapromlouvápodobně jakopřed ·časemjeho nastudováníTomáše Becketazcelasrozumitelnýmjazykem a dokážediváka plnězaujmout.
Karla LADWIGOV ÁDva knižnídebuty
O novinkáchnakladatelství'Orbis a SvobodaN a vánočnímtrhu se oběknihy objevilytéměř SOU·časně, oběpocházejí z perasoučasnýchautorů, kteří byliu nás přeloženipoprvé, a každáse svýmireáliemi dotýkákunsthistorie najiný zpdsob.
Pařížan
Dominique emandezs,který nedávnopokřtil vpražské Violesvilj román Posledníz rodu
Medicejských(vydal Orbis,kmotrou byla unás žijící
Chantal Poullain),I patří mezivýznamné představitelefrancouzskéliteratury.
První českýpokus o vydání jehoknihy Porporinoaneb Taj-. nosti neapolsképadl spolu snakladatelstvímOdeon. Fernandezvydal přes dvědesítkyknih, kroměumělecké prózy iz dějin uměnía liistorie, a prestižnícena bratříGoncourtd.mubyla udělena zafiktivní životopisitalskéhorežiséra
P. P. Pasoliniho- V dlani anděla.
Román oflagelantsky zvrácenémprinci GianuGastonovi
Medic jském,jehož smrtí roku1733 zaniká rodvladařii Florenciea jehož ph'běhhistorieraději utajila,nese všechnyznaky díla finde siecfe. Staví_do protikladuhrdinu a hodnoty,které po třista let shromažďovalijeho předkové akteré posledníz nich už neunese.
Jsou mu k smíchu,popuzujího; vše už bylořečeno,vše vykonáno .avelkovévodoviGianu Gastonovizbývá vyniknoutj n ,zmarem.
Cílevědoměse o to snažíod mládí asvé díloddsledně vykoná. Naděje,jež mu krátcepřed smrtísvitne, ho zbavíProzřetelnost.
Tragiku jehoosobnosti chápejeho lékař,Neapolitán 'Simonelli,který v popisuprincovýchčind dáváčtenáři nahlédnoutpod povrch věcí-dotraumatizovaného nitra inteligentníhočlověka.
Román, napsanýživým jazykema ozvláštněnýsoučasnýmslovníkem,místy• groteskněaktualizujícím,je zajímavýi tím, že sezčásti odehráváv Čechách: nazámku
Zákupy a v
Praze. Knihou oposledním
Medicejském otevíránakladatelstvíOrbis francouzskouknižnici, u násdlouháléta opomíjenou.
Druhýmdebutantem je NěmecPhilippe'Vandenberg s,prvním u náspřeloženým dílemPáté evangeliumGe novinkounakladatelstvíSvoboda),jež představujesoučasnousondu do dějddávno minulých,podanou formounapínavéhorománu sdetektivní zápletkou.
Autor je rovněžrenomovanýmmistrem pera,jehoždíla pronikajído tajd dějinumění ahistorie.
Jak napovídátitul, jde odobrodružnépátrání po pergamenovémsvitku nesmírnéceny, jehožnegativ najde·hrdinka knihyAnne von Seyd.litz vpozdstalosti svého záhadněhavarujícíhomanžela.
Není ale. sama,koho negativ,či spíšepozitiv, zajímá: jejímisoupeři jsoutajemné bratrstvozasvěcencdsídlící na úpatíOlympu, jezuitskýřád a islámštífundamentalisté.
Napínavéhledánía.pronásledováníse rychle přenášíz Německa,
Fr cie, Itálie aŘecka do
Ameriky a opětdo Říma.
Leckdo přitompřijde o život,vyjdou najevonetušená tajemstvía fiktivní závěrprovokuječtenáře ksamostatnémuúsudku. V každémpřípaděvelmi čtivákniha (místy snadzbytečněpopisná), jejíž zaměřeníbude pro mnohédiskutabilnía polemické.
Karla L A D W I GO V Ásobota A 29.listopadu 1997Benefiční
Královna Kristinauž vynesla jedena půl miliónuP o Plzni HradciKrálové a Brnu uvedla nadace VIZE 97 ve spo- luprác/s agenturouAura-Pont Strindher-go u Krá ':'nu_ Kristinu s Dagmar Havlovou vhlavní roli také v Česk-ych BudeJovicích. Do dnešního dne bylazískána částka 1 566 050 Kč nejen z vysokého vstupnéhotlivá.kú, ale i z honorářů celého souboru, jmeo vitě takovýchhercú,jako jsouR. Lukavský, J. Adamo á, M: Š ěp n-ek nebo$.Skopal.Představeníbude vedeno ještě v L berc1,_CTs,!-i n. bema 11. prosince vDivadle na Vmohradech skonči cyklus predámm celéhoobno u starostovidosud nejmenované jihomor.avské obce. Posloužítam k vybudovánípenziónu poJ{Ojného stáří pro ].S eoioró,jimž letošnízáplavy vzaly domov. , . Sedm divadelních návratů paní HavloveprokazuJe velkou sluzbulidem v tisni, ařadí tak její nadaci VIZE 97 k záslužným činlim prot • (lodi utozemi. Foto Boli uslcm, MafllccwáKarmelitáninejen o duchovnuZájem o -knihy zKostelního Vydří rosteKarmelitán kénakladátelst.ví v KostelnímVydří, tétovýchodní_ výspějihočeskéhokraje lze vs_auča-sné,době přivší skr01nnostipovažovat za'jedp.o znejvětších z regionu.
Za ho řídíjediný člověk- P. Jan Fatka -•poměrněnevelkým týmemspolupracovníku.
Za pěHet odS".ého vznikuvydalonakladatelství 195' knih, na 40kazet mluveným,slovem i hudbou,kalendářea dárkovépublikacé. Jehó• J'L''L- 1ftJ. rrknižní produkcezahrnuje nejentemaillc-ud_uchowí; paskýtujícíp0uceni apodávajícípomeGnou rukuřadě životniehprobléma, ale ibásrtě:-nμadých autorůregionu. Jehohranice přesáhlaaktivitanakladateJe izájem čtenářúuž dávno, jakdokazují knihkupeetvíPraze. Jihlavě,Uherském
Hradišti a od příštíhoroku chystanádistribucev13rně.ejnovější0dez,.:ou na rotouc'.í zájemveřejnosti je í nedávnéotevřeníreprezentačníprodejny
Karmelitánskéhonakladatelstvípři pražské galerHU křižovru1ců·na Křřžovqtckémnám, 3.
Návštěvnicie z,de budou,setkávat s autoryna besedách aautogramiádácha v přile!Jlýchprostoráchgalerie .mohouzhlédnouti rust0ricképamátky na
Juditin most azakladatelskédílo· sv.
Anežky - rád křižovníktls ·červenouhvězdou,
Karla LADWIGOVÁDva knižnídebuty
O novinkáchnakladatelství Orbis a SvobodaN a vánočnímtrhu se oběknihy objevilytéměř současně,obě pocházejíz perasoučasnýchautorů, kteří byliu nás přeloženipoprvé, a každáse svýmireálierd.i dotýkákunsthistorie najiný zplls0b.
Pařížan.
Dominique J::ernandez,který nedávnopokřtil vpražské Violeswj román Posledníz rodu
Medicejských(vydal Orbis,kmotrou byla uI nás žijícíChantal Poullain),patfí mezivýznamné představitelefrancouzskéliteratury.
První českýpokus o vydání je•ho knihy
Porporino aneb Taj-, nostin.eapolské padl spolu snakladatelstvímOdeon. Fernandezvydal přes dvědesítkyknih, kroměuměle·cké prózy iz dějin uměnía liistorie, a prestižnícena bratříGoncourtd mubyla udělena zafiktivní životopisitalskéhorežiséra
P. P. PasolinihoV dlaní anděla.
R0mán oflagelantsky zvrácenémprinci GiariuGastooovi
Medic jském,jehož smrtí roku1733 zaniká rodvladařů Florenciea jehož ph'běhhistorieraději utajila,nese všechnyznaky díl.a finde siecfe. Stavído protíkladuhrdinu a hodnoty,které po třista let shromažďovalijeho předkové.a•k teréposlední z nich už neunese.
Jsou mu k smíchu,popuzujího; vše už bylořečeno,vše vykonáno .avelkovévodoviGianu Gastonovizbývá vyniknoutj n ,zmarem.
Cilevědoměse o to snažíod mládí asvé dilodllsledně vykoná, Naděje,jef mu krátcepřed šmrtísvitne, ho zbavíProzřetelnost.
Tragiku jehoosobnosti chápejeh lékař,
Neapolitán Simonelli,který v popisuprincovýchčinů dáváčtenáři nahlédnoutpod povrch· věcí-dotraumatizovaného nitra inteligentníhočlověka.
Román, napsanýživým jazykema ozvláštněn.ýsoučasnýmslovníkem,místy• groteskněaktualizujícím,je zajímavý,i tím, že sezčásti odehráváv Čechách: nazámku
Zákupy a v
Praze. Knihou oposledním
Medicejském otevíránakladatelstvíOrbis francouzskouknižnici, u násdloubáléta opomíjenou.
Druhýmdebutantem jé NěmecPhilippe •
Vandenberg s,prvním u náspřeloženým dí.-lem Pátéevangelium Ge novinkounakladatelstvíSvoboda),jež představujesoučasnousondu do dějůdávno minulých,podanou formounapínavéo románu sdetektivní zápletkou.
Autor je rovněžrenomovanýmmistrem pera,jehoždíla pronikajído tajil dějinumění ahistorie.
Jak napovídátitul, jde odobrodružnépátrání po pergamenovémsvítku. nesmírnéceny, jehožnegativ najde·hrdinka knihy,Anne von Seydlitzv pozllstalostisvého záhadněhavarujícího .manžela.
Není ale sama,koho. negativ,či spíšepozitiv, zajímá: jejímisoupeři j utajemné bratrstvo-zasvěcencllsídlící na úpatíÓlympu,jezuitský řád a islámštífundamentalisté.
Napínavé hledám apronásled_ováoíse rychle přenášíz Německa,
Francie, Itáliea Řecka do
Ameriky a opětdo Říma.
Leclcdo pntompřijde o život,vyjdou najevonetušená tajemstvía fiktivní závěrprovokuječtenáře ksamostatnémuúsudku. V každémpnpaděvelmi čtivákniha (místy snadzbytečněpopisná), jejíž zaměřeníbude pro mnohédiskutabilnía polemické.
Karla L A D W I GO V Á
STRANA 4 KUL TURAPověsti o :stošesti hradechPrázdninovánovinka o historických objektech z nakladatelství MelantrichNejvýznamnějšídílo
Karla Kallába(1884 -1963) Pověstihradť1moravských aslezskýchvyšlo v letošnímlétě, •tak skoupém navyléhávánJu vody, zato všakpřejícímputování, jakona zavolanou.
Přehlídka stošesti hradůna Moravě a veSlezsku poskytnenejen požitek zčetbyhloubalOm amilovnikOmhradníhotajemna. Informativnímimedailónkykaždéhoobjektu(zpracoval je AdamJist) posloužíi jako průvodcena cestách zasvědky dávnéminulosti, se všíjejí slávou,• stíny ibědami.
Je snad ještědost těch, kteříznají pověsti omoravskémhrdinovi králiJečmínkovi, obuchlovské lípě,o původujména propastiMacocha čirodovém sídlepánň z Kunštátu,ale na zkamenělouplumlovskou paní,posledního
Slavatu v Telči,nešťastnýturnaj na
Vikštejně, hradě synaJiřího z
Poděbrad Vikto,rina, či nadrama Kosmovasyna Zdíka vBiskupicích sedojista už dávnozapomnělo.
Málokdo takéví, že obávanévězení Mírovbývalo loveckýmhradem biskupů,ale svémuúčeluposloužilo už v r.1391. Tehdykrotilo vzbouřenceproti biskupskémusoudu,zatímco v r.1761 tam pykaliza své přestupkykněží.
Rovněž na
Hostýně, původnědruhém největšímoppidu
Keltů na Moravě,najdemezbytky hradu zdoby Karla
IV., postavenéhoBočkem z
Kunštátu - lečbez královskéhopovolení. Hrozilmu zato krutý trest,ale nakonec sevše v dobréobrátilo.
Bohdalov,
Javorník či Jánskývrch, Líšeň,Petřvald,•
Hrad Pem$tejn nagrafice H. Char,Jemonta z konce 19. sto/elí(reprodukce zknižní novinky).
Střílky,
Rokštejn nebo Tem- klášter přestavčný Rajhrad jeplštejn a mnohodalších jsou vzhledem k významu těchtojména hrad6vzbuzující zvě- míst jen pochopitelné.davost apodněcující fantazii, Studie z mnohdy těžko pHaže mezi nězabloudila hora stupných archivních pramenňPraděd, propastMacocha, a vyprávění z dějin, jak sepamátný chrámna cyrilome- tradovalo ústním podáním ztodějském
Velehradu či na generace na.generaci, oživujípůvabné podobyhradů nakresbách,rytinách, litografiícha grafikáchvesměs z 18.a 19. století.
A tak až váskniha zajímavýchpověstí pobídnenavštívitťen či onenmoravský neboslezský hrad,můžete zto v duchupoděkovat neúnavnémuřídícímuučiteli na
Komenského školev Králově
Poli, z jehožpera pochází ikniha V tajemných--Zátokách
Svratky (1931),sbírka veršůpro mládež(otiskovaných např.v Lidovýchnovinách) anedokončenámonografie oZikmundu
Wintrovi. Svýmstěžejnímdilem o hradechMoravy a Slezska- navazujícfm na PověstičeskýchhradO a zámkůJosefa Pavla(vydal rovněžMelantrich) -pomohl získatucelený pohledna kulturníbohatství minulostinaší země.
Karla LADWlGOV ÁK'·insc.enaci·nové,hry Janusze;(ilqvva kého v-Divadle. pod .PalmovkouJeště předkoricem sezóny změřiloDivadlo podPalmQvkou své síly s jednouz nej}cpšíchsO:ůčasných polskýchher Antigona vNovém Yorku. Její autorJanusz Glowackižije·v Americe -shodou okolnost{zůstal v emigraci povyhl šcnívýjimečného stavu v Polsku.
Thagikomedie onovodobé Antigoně.vznikala čtyřiroky z jeho důvěrné 1.nalostiTompkins parkúna Manhattanu,kferý aždonedávna býval trvalým bydlištěmbezdomovců. Ojejich zoufalství,naději a lásceje hra, kterou Glowackijako první zesvých děl nap!1al v angličtině,prý z obavy, abypřeklad .z ní nesetřelto podstatné,.hovorový jazyk _-- směsici slangůsvých hrdinů.
Rozbitá lavička,hromady harampádí·. nasmeťákupod igelitem, popelnice Gakomemento S.
Becketta) a z druhé stra-• ny stěna zr;ikví (protažená 1do hlediště)na
Pottersfielclu, kam odvážejímrtvéb,ezdomovce -J o j e výbQrně k!)ncipovanáscéna hostujícíMarcy OSZ•. kopfové. Jedomov.em a zároveň místemčinu tříhrdinů hry: PQrtQrikánkyAnity (MarcelaNqhýnková), která serozhod!}e pohřbítsvého- přítele Johnaajako dávnáSofoklova hrdinka tak prokázatposlední službučlověku. Z a devatenácta půl dolaruzískává pro svůjz4měr svédvakolegy ze smeťáku - pedfukáře apfisavku Blešk11 (Aleš Procházka)a· osudemstíhaného ruskéhoŽida Sašu·(lvo'Kubečka). Dva věčnísoupeřio_lavičku, né!lfSláJe se spolu pot-ýkaji í ávzájemně deptajlci-své nadějea lásky, .,chytíkonjunkturu za pačesy"a provedou
(Bleš_ka dává pokynya Saša (Jře)svůj nelehký úkol..Antigona-z-Tom.pkinsparku
Inscenace vpohos_Linské režii JosefaJaníka ,měla kdispozici perfo ktnidialogy. hýttcrvtil)em i černým humorem.morbjdnI situačníkomikui sólovéforbíny. Přesto směřovalasvou p_očá1ečnlpopisnósli v_zdo.t veškerýmsnahám I.
Kubečky a•A. Procházky(jehož mistrnývýkon útočí dobrýmduš1m přímo nažaludek) k tomu, čeho.jsme siještě nedá_vno dostužlli.
Slejně_.sesnažil prototyp O. K. policisty(Stanislav
Lehký), představitelpolis N w Yorku astupidně bodrý komenrátorděje, sypajícísvá moudraz :rukávu.
Publikum se ohromně bavilo(!)ezdomovci jsoupřece i u nás) - tuálnisituace jakodělaná.
O Anita-Antigona(M. Nohynk9vá) .se dovídá od Saši (I. Kubečka) o smrti svéhomil.!ho Johna.
Foto Petr Našicž e je hra oněčem jiném, přesvědčí násuž prvnl výstupsme.ácké byzny men.kyAnity. údajněduševně c__!toré, a snad protoědouc.l, co sepatři. Patří se mrtvé pohřbívatse všemipoc.lami, s modlitbou,svíčkami;černým závojem i •p ohřebníhos inou, patříse ve vší bídeneztrácélnadějia bránit svou·lidskou dustojnost.
A opět nelze nežocenit vtip Glowackéliotext.u, stejnějako přesvědčivý vykonM. Nohýnkové,Ježpři vší opravde'90s1isvě po!)nulkyzůstává ·v zajeti svě identity:Antigony zesmeťáku. Zaujata rituálem,wslednihg.d jstvílidské dilstojno linedbá, žepochovává cizí mrtvolu, stejnějako nafotografii nevidí 'člověka, k němužzačípá upínatsvou novou, nllději(n ani důJežité,ž.e to vůbec nenf on),vllÍmá pouzejeho majetek - oblek a auto.
Nadčasové vabsurditě naší dobyudělalo zinscenace zážitek a dovedlo.jik vrcholnýmscénám: zápasu Sašjs Bleškou,'krádeže Johnovy mrtvoly;pohřbu a z něhovzešlé naděje pro Anitua Sašu, jež sevšak zakr,átko - spolus igelitovýmhorizontem jejich světa -1oťáln! zřítí.
C o zůstává., Jé vítě1.fcí a):)•surdita,.,v§udestéjný'' ochránce konaa jeho podezřele„nová" řešení.
Premiéru svéhry v Divadle pod-P.almo.vkou zhlédl iautor. V krátké beseděpó představeníprozradil, že byla- napsána na zakázkupro divadlo ve Washingtonu.které- ji uvedlov březnu1993, akrátce1nato následovala inscenaceve varšavskémAthenéu. Pražskápremiéi:a prýpro něj byla místy překvapením- svouzajímavostí však bohatěsplnilaje,lioočekávání.
Karla Ladwigo.vá...ÚTERÝ 19.
PROSINCE 1995 8Eli ,L1;r- v Za Petremřečeným CepekPortrétosobnosti je novinkou nakladatelství OrbisStálice českéhodivadla,jeden z těch, nakteré bylovždy spolehnutí.
Prahlpo ,lidskpst,i .. . uměl býtlaskavý apozorný. Mělintuici a vkus,poznal nadálku věciošklivé a nedůvěryhodné.
Učil tak,jako žil a hrál.:Oělal, comohl,· aby z.něj nebylahvězda . . . aprávě protobude •časemstále více zí-•s kávat naceně.
Tak ,vzponúnajíVáclav Havel,Ladislav
Mrkvička, IvaJanžurová, VěraGalatíková,Jiří Černý,Vladimír Korner• aj. na herce,jehož .máme do- sud v tak živé paměti, že knihaElišky PilařovéPetr řečenýČepek nenízdaleka pouhýmmementem. J.evíc, umožň1,1jesetkat se s živoubytostí. Jsmejakoby svědkytěch ddvěmostía prožj,tkO sródinou, spolu.-herci i filmovýmitvOrci -zkrátka spřáteli. Dětství, dobyna DAMU, slavnášedesátá létav uměnísth'bmého plátna av Činohernímklubu i ta neslavnádalší, Čepkovalistopadovárole a návrat kdivadlu,povolánípedagog a nakonec- cestadloul).ého dne do noci. ně Činoherního klubu a ne-To je obrovskýduhový ob- zapomenutelná jé plejáda jeiouk,kterýinteligentně a se ho filmových a televizních rosmyslempro kompoziciskle- li. Jen namátkou: Nelze siμula autorka a vkterý obsáhl představit jiného v roli Ončlověkře'čený Cepek.
Kona- dřeje z Vlkova, zemana nající své uměníjako poctivé kuklovské tvrzi z Ú olí včel,řemeslo, spokorou přijímají- myslivce z Babičky, 'Maliny zcí vlastnímeze, se smyslem Petrolejových lamp, doktorpro humor,kamarádství a po- Jesenia ze Svědka umírajícířádnourecesi.
Spravedlivý a ho času až po Fausta v povýbušnýtam, kdespravedl- sledním filmu Lekce Faust,·nosti ubývalo,plný -citu a kterého vytvořil už "jednouopravdovosti vlidském sou- nohou na prahu věč:o,osti". Zkromí. téhožprahu je i poslední roz-Nezapomenutelnéjsou hovor s E . Pilařovou, letní,posta:v.y, kterévytvgfi}.na -scé . zpGvídáni na-.chalupě v Horní' - -
K1,llné, "vden jako když vyšije".
Je volnou poutípo Petrověživotě, práci,společenskýchambicích idobách dětství.
Není dokončen,bozi -hopřílišmilovali.
A tak ažusednete ve chvilcevánoční pohodys útlouknížkou, zjejíž obálky na vás •pohlédnou velké,výmluvnéoči v zamyšlenétváři, zjistíte,že snímkydeseti fotografů itěch párobrázki\. z rodinnéhoalba jsou pravýmvizuálnímpožitkem zkrásného setkánís Petrem řečenýmČepek.
Katja L,\DWlGOV Á6 I Z domova·KATOLICKÝ TÝDENÍK 44 l 4. LISTOPADU 2001Sumavský oltářpro slávu Boží a pbtěchu lidíVladěna Tesařováv ateliéru při práci na plastikár;h šumavského oltářeSnímek VlastimilHálek'frojd.Onéoltářní retabulum ze skla lesní baryy ozdobí již brzyjednolodnfprostor kostelasv. Vlntiře v Dobré Vod ná Šumavě. Je .řešeno jakoti :relié[,jehož eéntrcm je scéna Ukřifování _a po strruiácb jsouseskupeničeští aněmečtí světci. Mistru ateliér sklářky Vladěny Tesařovéje po celou dobuprací na plastikách triptychu otevřen turistwn, věřfc:;im a míyštěvámv minulosti vysídlených německých obyvatel. Piri tétopřílcž.ítostijsme•se i my dověděli mnoho zajimavébo od fony .na pohledkřehké1 kterási však s.e s,vým téměř-pětitunovým dt1em dovede poradit.-poustevníkVintiř, ptibuzilý císařeJiudl:ichall.apřitel knížatOldriclja,a Bfotislava.vstoupil ve zralémvěku do řádube eclikti:mi a poustevňičilna bavorské ičeské straně Šumavy.
Pobýval ve svépóuste'mě nedalekoDobré Vody, kdetaké roku 1045zemřel; pohfuiliho v pmž'ském chrámusv. Markéty vBřevnov . Protožese S\1Ýrni druhy·zřídil stezku z Bavorskado Čech aosvědčj.l se·ijako pr.ostředJiíkmezičes"-iriiia německými.panovníky, jeugtťváll jako b\l'do:vatelcest a móstůpor0ZUmění mezi národy.
Dobrá VQda sestala poutním místem,spjatým s
Vintífovým kultem, už ve13. století.,poustevník však byl svatořečea.·až buloupapete Urbana Vill.,ro--ku l.634.
Kame.nná kaple (1618) měl.ap.odleareheologickéb.o pruzJ.cumupre.dihftdee-starší a.mnohem mohutnjšj sraybil.
OnešnI barokní kostelz 18. sl-Oletíbyl za toWi,cy j o q_ojektvojénskébovýcvikévého,prostoiu,zdevastov.án-a s lou.žilja.14. sk) éliště t:erěiLJak se sem aledostala soc.hařk.aa sklářka v:Tesařová, rodačka z C}lotěbořea absolventkaOdborné školy,wněleeké vželezném Brodě? ,;Předsedmi lecy)sn_ieou1-1ilive jnédraŽbebývalou zdeJšiškolu pron.kostelu-.
Ten byl ú.vnitřúž částečně opra.ven, alepr-:.apný, atak-mě napadlo udělatdo nějoltář zeskla-na Šumavě je přece'jeho,výřoba·tr,idicí;" informuje nás tvůrkyněplastilcyvteplesálajícím zpecé vn"ě•k0likrátpožehnanéroateliéru. ,,Myslelajsem na to téměl'pě1 let a kdyťse letoss pomocí B0žfpovedlo sehnat peníze(z fondu Phare,Česko-německéhofondu budouonosů,ze sbírek, dari\a proi.tředkóod radnice v Hartmanicích),mohla jsem zač(t"A cak od čěrv.navznikají v, ateliérusádrové {army,,do nichž se pdlévaj1skleně.néplastik")'; sklo, dodané zKompozi.ční hu6 Smrovka, se tavf v _pecipři teplotě 840stiipň a socha se pakchlaďí i 4,esětdní .• enf to jednoduchápráce,"postěžovala si . .,Reli f váží až80kg, takžezvunapomocmanžefa, atojde o jednu znejle číc;h sllovin !" Oltářo rozměrecll 4.5x 3,3 m bude umístěnýna podstavci asvázáný.nerezavějíéíocelovoukonstrukcí. Největší část znázorníKristovu oběťna ki'ížijako ústřednítéma křesťanstvIa na levém křídle;Ukřižovanémunejblíže, bude patronkostela sv.
Vintíř . .,Kdybycho.msel_Il tak.molill ,získatálespoň cástečk'll 2 jehoostatkl.i, ažbude o jarní poutní slavnostioltář·svěcen- vždyť zdejš( :zasvěcení jejedinfna světě!
Snad nám. v B vnověvyjdou vstříc apodaří se to .. .'' vyjadřujesvou nadějislclářk.a. Na .nákresu námlOOIZUje ,vlevoještěsv. Giselu se.S\'.-Štfpáh V':mtiřovypřibÍlZllé, jeho uěifé..
Je sv. Gotharda asvětce J a Nepemuě--kého s ,AnežkouČeskou. Na pravémkfíd1evidim:eJanaKřti l . ciWáclava,(fyríla s
Met0dějem, kněžnu Ludmilu,sv. JindřiGha aoiskupa Wolfganga.
Upr0sti'éd ,podkřížem podpírásv. Jan Ježisovumatku Marii, při nichjsou Maří
Magdalena, MarieKleofášo-V(!,. pak skupinaŽidů a římští vojáei.
A samozřejmělotři po obou stra11áchkříže. ,,Kdepotom budeme my, to si vyberemesami,"dodává s úsměvem VladěnaTesařová apokmčuje: ,.česko-ně•meckéspolečenství na oltáři má svědčito emnosti kulturyobou národCI.
Dnes je Sicezajímá vice konzum, tenale nemusí mítd1ouhépo crvání, a tak jetřeba obnažitkřesťanské základy a znovuna nich stavě,t,11, J.dou tJei: po povrchu.
Před válkoutady .žili Cešii:Nemcipobr)madě,achtěla bycp, ·aby tltářslouži:.Lk.jejichdalšímu setkávání bezpropJémů.!'ZvJášezajímavé·pronás by,lo;, kroměsllářsškóly absolvova:lapaníTesal'ov-á raké čtyřletédá.lkóvé studiumce.ólogie usalesi ů'v Praze,. Ze;ptalijsme se proč.,Ze zcelaprostěho.důvodu: manželjeevangelik.vystu_d0val,toologii, 11 byťjsem.ze my.kutaké chodila dokps,tela,občas mezi námivznikaly hluché pťO•stocy. On svouvúu v tichosμ t.il, ,nemluvilo:níajámu··chtěla porozumět„Před p_atne.ůlety jsemJonvertovalamáme dva syny ajsme taková-ekumenickárodina."
S realizacemivětš.ích.rozměrú navoln'ě mamá. V.
Tesařová bobatézkušénosti,: její-.reliéfy najedeme v prestižníehbi,:nkoVIiíchdomech v Praze,jakojsou Komerční aNárodní o/mka neboČesá-sp0řítelria. Za své největšía nejmilejšfďi19 vš'ak považuj šúmavskýo1tář,který,jakříká, má vznikn·9utprg- v IS'f sJvu1;3oží-a ro_po bu lidí.
KARIAl.ADWIÓOVÁv,. Ivan Klánskýv Maškarním sáleSólistu Českéfil, harmonie prostředí koncertu inspirovaloné tváře nastěnách, t Klán- dát. Úkolem interpreta je dátský řekl: "Jeto trochu nez- lidem h lavně to duševní, provyklé,ale musím říct,že ě tože jinak by to zvládly c omtovelice,inspirovalo. Sál Je putery, a tó jistě i dokonaleji.
Jako další zešpičkovýchinterpretů
KJavíniíhvofestivalu nazámku v C.
Krumlově se vúterýpředstavjlsólista 'ěeskéfilharmonie ačlen Guameritria Ivan'Klá1'fský.
Ze svéhorepertoáru, obsahujícíhotéměř všechnastěžejnídíl a světovéklavírnítvorby, zvolilpro kcmcert vM aš karnímsále své nejmilejšíautory. V jehovynikajícímpodání. zaznělyChromatickáfantazie· a fugad-moll J. S.
Bach a, sonátač. 32 c•moll L.van Beethovena aNocturno
F-dur se onátóuh-moll F.
Chopina. N adotaz, jak se muhrálo v sá le,kde ho kromě·publikasledova,ly i maskovakrásný,zejména je-Jiplný ja- . Jakou Jste měl letošní sekodnes. Když jsemse roze- zónu· a co· Vtfs čeká v téhrával,atmosféra byla téměř přJští?k st lní a zvukpříliš silný, Byla rušná, protože musíin ale jak se prostornaplnil, byla kombinovat úkbly pedago- akustika nádh erná. Myslím,gické s uměleckými, což zna- že je to jeden z naš ich nej- menáh odně cestová ní. Navíc lepš ích sálů." pracuji nanahrávká ch kom- • Volíte v historických pro- pietníhoklavírníh o iíla B. storách vždy klasický re- Smetany pro·dánskou firmu pertoár? . Kontrapunkt a s Guarneri tri- Spolupůsobítu mno o fa - em, s nímž spolupracuji deset vto rů, ale i prostorhraJe roh. let, •nahráváme kompletní tak krásném, jako jetady, Dvořákova tria a v pitští se- je třeba zvolit důstoj ýpro- zóně Beethovenova. Cesko- gram. Není to jen klasika ne-švýcarské Guarneri trio j ou bo baroko, ale i Chopin se vlastněČeši, z nich ž cellista svými majestózními skladba- žije veŠvýcarsku. Hodně hra- mi. Ho1 voří se ) o vlivu hudby jeme veVelké Britá nii,. loni jsme byli v Austrálii a v Jižní nalidskou psychiku. Mů- Americe. Naš e spolupráce sa- žete topotvrdit z vlastní mozřejmě vyžaduje dobrou zkušenosti?organizaci a aké časový ro - Myslím si, že je to důvod, vrh jejiný než třeba u smyc- proč se mladí lidé po určité absencivracejí k vážné hud- cového kvarteta. Nejsou to bě. A nejen kBa denní zkoušky, cvičíme nej-· h oyi nebo dřív sami a pak seto dá do- Mozartovi, ale také k Chopí- hromady. V příštísezóně qás I noví, Schumannovi a Brahm- čeká dobrodružství -koncert soví - romantikům, o nichž, v Belfastu, kde se střílí,v Je- se říkalo, že nemají dnešní ruzalémě . . . Kromě tohota- generaci co říct. Opak je ké krásné turné pó Velké Bri-pravdou a jsou t jakov;ž r tánii a samostatně buc,lu kon- takovévlny, ktere se stndaJl: certovat v Holandsku a v Je- odtažitost od hudby naš ich ně. předků, a pak pocit, že be Program máte·bohatý - a ní nemůžeme být, že pouha energie k tomu všemu?moderna nám nestačí. J• ako• profesioqá l se snažím o pZl- Ta se musí najít vždycky.tivní proměnupsych iky, Karla LADWIGOV Áabych mohl zesebe co nejvíc . Foto autorkaStředa 7. února1996 DENNÍ TELEGRAF»Přenesenépředstavení« divadelního a filmového režiséra Jiřího Menzelaneztratilo nábojV jihočeskémetropoli se braj,e Bez ·roucha Slzet smíchy se daříčeskobudějovickému publiku na úspěšné komediiMichaela FraynaBEZ ROUCHA aneb JEŠTĚ JEDNOUZ.E ZA.DU.
Jihočeské divadlo ji uvedlo lednovou premiér!)u v režiiJiřího Menzela,na scéně Pavla Havlíčka, v kostýmech KristinyNovotné a shudbou Pavla Malhockého.
Stejně jako Sennocl svatoján- sledovaná nejprve jako zkouškaské v Krumlověje i tato km;ne_die a pak předs\avenl ze zák-uUs[ je►přenesenýmpředstavenímiod nepfer:ržitýmpřívalem skvělézá.jiného souboru,řekl režisér, puso- bavy, na níž se pod1lejí nadprůbfal:na jihu užpodruhé. Po devili- měrné herecléé výkony. A( je tolelém třeskutémúspěchu v ,praž- ž livec Oarry .(R Nevěčný),s ém Cinohernimklubu přišla .lordsky povznesený Frederick (J.
Fraynova režijo.(kniha znovu ke Šesták), .neustále postl'jdaný_· náslovu,s někter.ýmiopravami a vy- soska Selsdon (K. Charvát), ospalepšenlmi.
Hra je veliceobtížná Jý, rekvizitař Tím. (M. HrušJa)a složjtá,takže 1ent0. »s ono:vý , anebo věčně nechápavá sexbom-0.kól, byl proJlřlho Menzefa ideál- bička Brooke (K . .Bře2inová), vynípřlležitostl ktvořivě »pedago- děšená, leč v nouzi asertivni ingické« práci. Vyšlastoprottentně, spicientka Poppy (P. Hobzovft), zeprotožeempaticlý režisér sl unú sardinek ,zou(ájicl. DolLy (D.
Bámspolehlivěvybrat pro rolipřesný basová) čj roztančený tnaZ!íčektyp heroo: aeelkem nenápadně Beijnda (B. • Šimoitovft) - předes rum učinitdivy, všemi klobouk dolťl. Zatímco di-Jevištni kreacefiktivního auto- vákovi jde pouze o bránicj_, herraLloyda Dallase(D. Novotný) erun - v divoké situačnl komice,nesmírněnáročné ná koordinacineuvěřitelněbystře pádících akcí- přímo ozdraví! Dělat legraci totižnení žádnálegrace, jak řekl režisér,a je známo, žeprávě onv téhle komediivystřídal na záskoksnad všechnyrole.
A ještě nt!coje třeba ocenit.
Fraynova komediebyla »přenášena« do Budějovicv době pro zdejšísoubor velnúkomplikované.
Vleklá tenzemezi divadlem a radoμměsta sedo'k0nce před prenúérouvyhrotilanatolik. "že šéfčinohryJi)'( š.esták,pověřený vederi.ímdivadla od května·1994, odstoupilz funkce ke dni16. 2. Jako dúvoduvedl zjevnounedlivěru radnice,která ho jakovítěze konkursu nepotvrdilave funkciintendanta.
Napjaté vztahyvšak nijak nenarušilypráci souboru,takže výbornáinscenace jenplně potvrdila kvalitya stoupajícíprestiž Jihočeskéhodivadla. KarlaLadwigová
Zasloužená»děkovačka«: herci na scéně českobudějovickéhodivadla, Poppy sTlmem v zákulisí Foto Bohuslava M říkováSTRANA 11 ť8,!.g_ 14,'II/Svátek jazykaanglického
Everyman Theatrev Jihočeském divadleDivadelníspolečnost EverymanTheatre z
Cardiffu(hlavního městaWalesu)předvedla tutostředu v Jihočeskémdivadle dvakrátpřed vyprodanýmhledištěmtragédii
Williama ShakespearaMacbeth.
Tento amatérskýsoubor(stodvacetičlenný,z toho 40herci!. aprofesionální režiséři)má za seboupadesát let existencea posledníchpatnáct letse věnujevýhradně inscenacímShakespeara. Snimi se takéúčastnínejvětšího shakespearovskéhofestivalu, který. sekaždoročněkoná ve Walesu.
Repertoár
Everyman Theatreje určen rovněžwaleským jazykovýmškolám jakopraxe kvýuce anglickéhoklasickéhodramatu.
Vystoupení
Everyman Theatreje součástíširšího kulturníhoprojektu v rámcidružbyměsta Písku(Macbeth bylpředveden takév tamním divadle Fráni·Šrámka) s waleskýmlslwynem. Projektje praktikován jižněkolik let v různýchóblastechdivadelníkontakty bylynavázány letosv červnu ziniciativy ředitelepíseckéhodivadla RichardaRothbauera. Tím,že byl dánprostor EverymanTheatre takévč.
J3udějovicí!=h, umožniloJihočeskédivadlo převážněmladým divákwnz anglickéhogymnázia v
Suchém Vrbném istředním školáms intenzivnívýukouangličtiny vyslechnouttéměřtříhodinový koncert shakespearovskéangličtiny.
Macbeth je jednouze čtyř
Shakespearových"velkých"tragédií, v nížse spojuje čarodějnámoc, mavý zločinaduch za ěnébo sbásnickýmmistrovstvím,aby demonstrovalyvrchol autorovytvllrčízralosti. Režisér GregoryOwens se nastrohé scéně ( sestávajícíz jedenáctipraktikáblfirůznévelikosti) vyhnul jakýmkoliefektwn asoustředilsvé síly na comožná věrnouprezentaci díla.
Ponechal pohybovoui mimickoustrohosta úspornostgesta také hercwn,ale v jednom jeneomezil: piisobitna diváka sílouslova svéhogeniálníhokrajana.-Je s podivem,jak u nás, kdemá divákmožnost a jistězhlédl desítkyvynikajících (asamozřejmě dostméněvynikajících) inscenacíShakespeara,fascinovalo totooriginálníztvárnění ve svémcelku, vší svéprostotě, sevřenostia - tichu.
Oprávdťl, chyběljakýkoli zvukovýefekt(kromě intrád alehkého bubínkuv závěru), ačlověk sitoho málem aninevšiml. Nebylotaky třeba, bylto "svátekjazykaanglického". A vzhleadem k tomu,.bylotoho,.co byse dalovytknou't, málo. Snadpříliš civilníTři čarodějnice,poté co serozptýlily mlhy nadvřesovištěm -nejvyšším praktikáblem,či neokázaléšílenství
Lady Macbeth(Diane Williams)... Ne.okázalostvšak našlasvou protiváhuve vnitřnímprožitku textu,zvláště Banqua,Macduffa a
Macbetha (RexPlowman, JonathanAshton Jo•nes, Dave
Prince). "Trhat kulisy"zjevně nebylorežisérovýmzáměrem.
Mám za to, žeani Macbethovana kiil nabodenáhlava vzávěrečnémjásotu nad novýmkrálem Skotska(přece jen nějakýefekt!)nepiisobila nijaknaturalistickyani směšně ( tadybyla mládež asijiného názoru).
Podávala jen.surové dobovésvědectví ovyvrácené smyšlencelidské velikostidosaženézločinem.
Ostatně - platné dodnes.
Karla LADWIGOVÁPřed premiérouZdeňka a Jana Svěráků:Kolj.a jako film,i dlouho očekávaná knihaNa nedávný„sudý čtvrtek" si do podkroví Valdštějnské jízdárnypozval PEN klub letošmho jubilantaZdeňka Svěráka(28. 3. 1936) k autorskému čtení z filmové povídky Kolja(vydal-PRIMUS). Za klavímfhodoprovodu
Vojtěcha Mojžíše se v sálku rozhostila úsměvná pohoda,tradičně provázející d11a spisovatele,scenáristy,dramatika a herce -jinými slovy _člověka Svěráka usiluji'd ho onápravu věd lidských. Také z příběhu Františka Lou•ky a Kolji,malého vetřélce dojeho soukromí,vane smíření,k němužpřispívá autoniv laskavýhumor. S typickysvěrákovskou ironiíse v něm vyprávío ,ztroskotanci"reálnéhosocialismu, který se nenadálýmsňatkem zezištných důvodůdostává donepříjemné životní situacr:.
Jen její kómickást_ránka umožňujeodstup a pomáházdolat růzuchYil, jež námdonedávna nahánělyhusí kůžL
Povídka ve svém celkudá á zazníthumánnímu tónu jakozáblesku jedinénaděje pro svět.
Zdařilému dílkudal podle otcovascénářefilmovou podobu režisér JanSvěrák skamerou Vladimíra Smutnéhoa se slibnýmhereckým obsazením:Z. Svěrák
(Louka), A. Chalimon(Kolja), S.
Zázvorková (maminka),O. Vetchý
(Brož), L. Šafránková(Klára), ].
Sovák (strýc Růžička) aj.
A protože dopremiéry (v kině Blaník15. S. a den nat0v 15 městechrepubliky) zbývájen několik dní,využili jsmepffležitosti a zeptali seZdeňka Svěráka:• Inspirovalvás k příb'ďbu zážiteknebo udá/os/. znejbližš(ho okolí?
Nikoli, tentokrátmi dodal námětmůj přítel
Pavel Taussijl, filmový historik_a tvůrce seriáluUsměvy českéhofilmu, kterýkaždý týden uvádímv televizi.
Vyprável mi příběh o fingovanésvatbě •myslím, že si ho trochudofabuloval -,takže kostra je odněho a já toobalil masem.• Ve filmu jstesi zahrál hlavní roli• FrantiškaLouku. Jak se vám pracovalo?
Režírovalo tomoje dítě a hrálo semi dobře,protože jsme na sebes Honzou zvyklí,a taky proto, žejsem si to sámnapsal. To jest nenapsalnic, co bychnedovedl zahrát.
Znal jsem svémožnosti.• Kde jstezískali Koiju a jak vám tospolu šlo?
Viděli jsme asi140 ruských dětí.
Z Moskvy jsmedostali vidéokaietu,na níž se námzalíbili tři chlapečkové.
Zajeli jsme se naně podívat,natáčeli je nazkoušku a ukázalo se,že Andrej
Chalimon je nejlepší. Ažho publikumuvidí, tak se do něhozamiluje.
Spolupráce s tím dítětembyla bezvadná.
Musela se dokoncekrotit, protožeklučík je ve věkumých vnoučků aokamžitě jsme sipadli do oka. Asido poloviny filmu,kdy jsme si ještěcizí, jsem to pratelstvímusel oddalovat,a to bylo promě ze všehonejhorší.• Jakočekáváte, že váš nory filmpřijmou našidiváci?t
Těším se, žepřijdou d o kina·a film se jimbude líbit. Je natočentak, jak jste toslyšeli z ukázek, vescénáři by senašly jen nepatrnézměny. Kéž hynázev diváky neodradil,z toho jsme mělitrochu stmch.
Nakonec jsme alena lepší nepřišli.
Ptala se KarlaI.adwigová
C-erny, za., zrakŽijeme v době„zázračných léků.",kombuchy,švédskýchkapek,makrobiotiky ajiných druhů zdravévýživy - o.velkém výběru tablet apráškůnemluvě. Mnoha produktuzdravé výživy.jež si dnes už můžemekoupit v našichobchodech, náinpomáhánapravovat chyby anedostatkyzpůsobené stravoupokročiléhostupně civilizace. Různé„zázračné"prostředky však zase brzyvyjdou z m0dy,protože mnohdyzpůsobí vícškódý než užitku.,,lázrakem",o němž se u nás zatímmálo mluví, jesurová černá melasa zcukrové třtiny.
Je doposud•rezšířenýnázor - i vlékařských kruzích - že jepouhým odpadovýmproduktem přivýrobě cukru.
Již před prvnísvětovou válkouvěnovali lékařipozornost faktu, žedělníci nacukrových plantážích, kteříneustále cucalitřtinu, téměř nikdyTip„na n.edělinetrpělirakovinou. Z toho seusuzovalo, že bymelasa mohla mítblahodárnéúčinky plíi léčbě tétochoroby. Třtinatou'ž obs;ihuje vysoképrocentodr-aselných s0lf a jedním ztehdejšíchnázorů bylo, že rakovinavznikánedostatkem draslíku vbuňkách;moderní výzkum potvrdildraslík jakoprvek nepostradatelný kživotu. Dalšímnepostra,datenýmstopovým prvkemobsaženým vsurové melase jechrom. Mimo jinése na jejímsloženi podílf i kyselinafosforečná, asiz 50 prócent fruktóza,dále B-vitamfnya minerilní látky.elezo. magnesiumaj.).
Jakým:ifuavotnfm potížím můžemepředem zabfánitnebo je-meJasou začítléčit? Jsou tochronické zánětyžaludečnísliznice a žaludeěnf vředy.
Američlípřírodní lék předepisujímelasovou kúruna křéčové,žíly aartritidu. Kožnfnemoci a psoriáza se5. dubna máteposlední možnostzhlédnoutvýstavůléčí šesttýdnů koupelemi s přidánímmelasy asamozřejmě jejím dennímpožíváním.
Spolu s dávkou šťávy zjednoho citrónudenně pomáhá melasaproti vysokémutlaku, angině pectorisa posiluje slabousrdeční činnost.
Dokáže takésvým obsahemminerálníchsou, jež podporujiperistaltiku,odstranit zácpu - metlulidstva a zlatýdOl pro chemickýprůmysl.
Nepom6že však v tomtopřípaděkaždému, například těm, kteříse léta živilibílým chlebem, masem avařenouzeleninou; účinnost minerálůse prý druhemtéto stravy ztrácí.
Není to zdalekavšechno, co zmóžemelasa:doporučuje se užívat pf.ianemii. potížíchs močevými:n hýtem,žlučovými kameny ahlavně - pl'iP.()tížích s nervy. Pnsebíblahodárně i nabudoucí maminky vpfed• apooperačních stavech.zpomaluje procesšedivění vl_asů tím,BREOYHNUESKl;.1. ?!Zže podjorujepigmentaci. zpevňujelámající se aměkké nehty. Dokoncenemocnícukrovko_u smějí užívatjednu kávovoulžičku melasy denně.
A protože jeprevence lepší nežléčba, užívajísurovou čemou·mefasuz cukrovétřtiny· v zemích. kde seběžně dostane,tj. kousek od našichfiranic směremna západ, takto:l kávovou l ičkurozpušt nou v půlšálku horkévody neoo mléka. kt rýse doplni do dvoutřetin studen9,uvodou. Dáv:kapřed spaním pOsobíjako m í r nýuspávací prostředek.
Nápoj má býtvždy teplý a dětem .stačípoloviční-dávka.
Melasa by mělabýt na stole dennětak jako sůl -namísto cukru azavařeniny.
Zbývá doufat, že nebudedlouho trvat -podnikatelé pohotovězareagují - asetkáme se s ní i v našichobchodech,abychom se o jejímúčinku mohHsami přesvědčit. ladv domě Ukamennéh0 z,vqnu,na Staroměstskémn ???? ????q ,od 10 do 18 hod:
- ...- ·.··--· _..••-- ...,_ ,. -., _-..-..,.. .. - - . r lTřeboň veznamení hudbyJihočeskýhud.ebnl festival, v PQfadí už XV. a mezinárodní účasti, se po·fí}dá podzáštitou Olgy Havlové Therese Schwarzenbergové; sira YehudiMenuhinaa pražskéhoarcibiskupa Miloslava Vlka. Jeho družebn,ím festivalemje od letošniboroku Warwick Festival ve Velké Británii. Konc.ertuje se celýčervenec vevšech městech jižních,Cech. od Bec;hyně až po Telč.
Hudba rozeznělai Třeboň oěkdejš'f město pětili té růže, První červen ovýden zahájilapětice Michael Gensort pod vedenim Aleše Rypana evrops.kou renesancí ar.mým barokem v kapli chwarzenberské hrobky. V neob,-vtklém složenídvanáctí druhů zobcové flétny a s violou da gamba předfieslaPale§trinu,Frescobaldiho a další; interpretace vynikala jemností a preciznisóubi'ou, ježvrcholila v složité kompozici Dowlandových královskýchcagliard apava:ny. Tamtéž se představilo 7. 7. Wallingerovo kvartetoSmetanov-ým druhýmkvanetem d moll. Haydnovým B dur a Schubertovým d moll,Smrt a dívka. Dolřetic_e zazni v kapli 13. 7. Vivaldi, Bach. Rossini a· Rejchav podánišvédského dechového kvinteta Malarkvinteueo, souboru ojedinělé•ho ífí svéhožánru (klasika, rocková hudba i jazz).
Martinů Ensamblebritských sólistů se představil 4. 7. ve starém „měšťanském'Oivadlé J. K.
Tyla ·kladbami Haydnovým.i, Martino, Janáčkovými,Ooosensavými aj.ve výborném provedení Ueany Ruhemann.(flé01a). Melin--dy Maxwell(hoboj), Julie Volu:alik (violonceUo) aMalcolma Martineau (klavír).
Dramati????kámoderna R. R. B????nneta v jehopodání spolu s dominujlcímhobojempředstavovala vrchol véčera. V divadle vystoupl ještě-20. 7.francouzskýh9uslista RollandDaugareil a zahraje z dila Ceclaira, Beethovenaa Francka.
Laureátka
Menuhtn"ovy společnosti a absolventka h.amourské univerzityzazpívá 25. 7.ve společenslc'ém sále sanatoria tJLHP. 'Ileboňskou částfestivalu.uzavte 29! 'Z.-varl)anni konce.rt Petra Kováře v Husově kapli. kde zazp -vé i altistlaKateřina 2.ezulová (naprogramuje Ba????h.
Mozart. Dvořák.a Liszt}.(lad)v Poslední většípráce na toto historické téma vyšla v roce 1934 ee, -t:q 5.93
Petr Corn·ej:Lipany očima. dneškaHistorik PETRČORNEJ (26. 3.1951 v
Praze) vystudovalfilozofickoufakultu UK,obor dějepis . -čeština.
Do roku 1990pracovalv Ústavu pročeskou asvětovouliteraturu, pakna katedřečeskýchdějin FF UK. Vsoučasnédobě zakládákatedruhistorie napedagogickéfakultě UK,kteráse stala jehopůsobištěm.
Na celá staletíse staloosudné střetnutíČechů sČechy u Lipan,podobně jakodvě . dalšíprehrané bitvy vnašich dějinách- na M ravskémpoli roku 1278 ana Bíléhoře roku 1620,riárodnfmtraumatem. Odškolních letbyly dětipoučovány o bratrovražednébitvě, ohavnézradě hejtmanaJana Čapkaze Sán, ohrdinství husitskýchkněži azdrcující porážce největšíz idejí, k nimžse kdyčeský národvzepjal. Smutnáinspirace dalavzniknoutmnoha uměleckýmdílům.
Tragédiipetrifikoval takéuadiční pohledna Lipany ajejich .důsledky.zformulovanýv době otcenároda FrantiškaPalackého, jenžpak přejímalydalší generacehistoriků,včetněmarxistických, kteří mupřidali ještětřídní akcent. Nicnezměnil aniprovokativnívýkřikhistorika první republikyJosefa Pekaře vrocepětistéhovýročí bitvy, že "Lipanyjsou šťastnýmdnemčeských dějin!"
Vzbudil jellnáležitépohoršení a potvrdil,že uznávanývě9-e'c je občas ienfant terriblesvého oboru.
Ať už měl
Josef Pekař k svémuhodnoceníjakýkoli důvod,paradox byl tu avybízel prozkoumatdruhou stranumince.
Ačkoli je u náso teto událostik dispozici snadnejvíc materiálů,téměř šedesátlet se dozevrubné analýzyLipan nikdonepustil.
Dva dllvody bylyQOpudempro historikaPetra CORNEJE . aby se chopiltéto látky aze spoustypramenů a svědectvídobyzrekonstrupval obrazlipanskéhobojiště i toho, cok němu \(ecllo,včetně důsledků.jež časneušethl omylů aspekulací. Dejmevšak slovoautorovi LIPANSKÉKŘIŽOVATKY: l"V roce1980 jsem siuvědomil, že seblíž( 550.výročí bitvy a že posledtúvětší prací oLipanechbyla kniha
Rudolfa Urbánka,Lipany a konecp.o!Qicb vojsk.vydaná v roce1934. Z novéhopohledu se tématunikdo nevěnoval.
Původní plánale nevyšel,jen svůjpříspěvek zkonference olipanské problematicev r. 198J jsemzpracovala zař_adil dosyé knihy
Tajemstvíčeských kronik( 1987). To užjsem ale mělsmlouvu spražským nakladatelstvímPanorama, a tedypříležitostvyrovnat se spříčinami,průběhem a důsledkylipanskéhostřetnutí nastr.ánkácbvelké knihy. Po tříletém·sb.romaždovánía studiumáteriálů jsemji v dubnu 1989dokončil a vedici Stopy, fakta,svědectví vyšlav listopaduloňského roku.
Neobsahujebohužel původníkapitoly o lipanskétradici, jak sevyvíjelaod 16. století,která byla zajímaváprávě zhlediska konfrontacese skutečnosti;tato·část vyšlazatím jen časopisecky."
Pfi studiupramenů a všechznalostech ohusitství i toho.co bylopublikováno, byl promoderníhohistori.ka tradičnípohled na Lipanyneudržitelný.
Ve své knizedospěl PetrČornej k názoru.že "lipanskábitva nebylažádnou tragédii,al logickýmvyústěním bustské revoluce ávýsledkemlatentněprobíhaji 'llo sváru ojejí program,lépe řečeno ojeho dvěvarianty: o radikálnía unúměnýv,ýklad čtyř artikulfipražských.základníhohusitskéhodokumentu.
Výcb.odočeskýsváz (poŽižkově. smrtinμývaný !?Í·rotci) a táborskástrana jeprosazo,vala Jakonormu
Božího zákonapro oby.vatelečeskéhosoustátí a cbtěla.:abyplatil i provšechno západníkřesťansl vojako podmin kaspásy lidstva.
Umírněná centristická-linie, která siuvědomovalaomezenosthusitskýchsil, usilovala omodus vivendi- aby programzůstal platnýna území
Ceského království,popřípadě
Moravského markrabství.
Byla tu i otázkapolitická,zda Čechy mohlys husitskýmprogramem žít vkontextu
Evropy. která jepovažovalaza kacíře, avnucovatjejuniverzalistickému myšleníkřesťanskéhosvěta. Lipanskábitva pakrozhodla o tom, žebude záležet nakaždéμi jedinci,k jaké konfesise pnhlásí.
PTvnílegalizované dvojvěřív Basileji roku1434 bylotedy i vítězstvímumírněnéhohusitství vČechách".
V historii jakovědě spekulativníJe snaha oobjektivitu,kterápředpokládá zdravouskepsi a zájem oobě stranymince základnípremisouk postiženípravdivosti posuzovanéudJlosti ěiosoboosli.Čornejová knihapřitahujenetradičnímpohledem na lipansképrotagonisty,včetně
Zikmunda
Lucemburského, unás takkritizované "liškyryšavé".
Je napínavým skororománem faktu,uplatňujícímdůslednýhistorismus: pronikádo myšlenítehdejších lidí asnaží sepochopit, jak vnímalisvět. Nepřenášíanachronickysou'ča:šnénázory a pocity dbminulosti, jak semnohdy stávalobadatehlm 19. i20. století.
Vyhne se takzkreslení čipřikrašlovánía prezentujeminulost, nad níž11emusfmelkát, jenpozorně číst a třebase z ní trochupoučit. V ukázkáchknihy Lipanskákřižovatka,které uvedeme napokračování,se o tom samipřesvědčíte.
Karla LADWIGOV AFoto autorkaDOPISY/KULTURA1/za-fet'-i Pátek 25. února 1994Jakého pejsánkasi pořídit do bpu, kde stěny mají uši, aby pěkně neštYalso'!_sedy
Přehlídka IIpanelákových II miláčkůVšem, kteřízamýšlejíopatřit sipejska ( a obývajíbiotop zvanýpanelák), itěm, kteříještě odolávajíprosbám svýchratolestí očtyřnohéhokamaráda(prosím tě,máme i . takmálo místa!),-přijde vhodch1ko HelenyKholové Pejsekdo paneláku (vydalonakladatelstvíPanorama).
Napsala je čtivýmavtipným jazykemzkušená autorkaa chovatelka,která umípo adit přivýběru vhodnéhopsíka do bytů,kde stěny majíuši a kdehlasité projevy pří.:tele člověka(zvláště v hodináchnočních)vzbuzují nevolisousedů. Kholováuvádí přehlídku"panelákových-''miláčků,ale i těch,které si tamnadšencineprozřetelně přivedou,aniž myslí namožnénásledky. Pozděbycha honit,když vám takovýdo11H1ělýkliďas čau vnoci předvede,že je i náruživýlovec, kterýse umí rvátjako o život, atotéž můžetečekat od knírače,africkéhobasendži nebokteréhokoli zrodiny špiců.•
Výběr pejskůdo panelákuje bohatý anepostrádá _naurozenosti:široká paleta druhůzahrnuje iplemena půvoentovatve všech těchbišoncích,šicu,levretkách,motýlcích amůrách zeŠpaněl, a coteprve v maltézácích,xoloitzcuintlích(čticholoickvintlích)a pinčích ...
F::!! ť_ -dem ze staréČíny, Tibetu,Japanu nebo Říma,mazlíčkystarých Aztéků,ale i anglickýcha francouzskýchkrálů.
Není vůbeclehké se zori-A ž narazíte napražskéhokrysahlca, jstekonečně doma!
Knížka potěší,neb ví, jakna to, aneponechává nic ná-·,hodě. Odokamžiku, kdy sepes měšťanpřibatolí do dveříjako jeho jasnostštěně, nabídnešťastnémumajiteli řaducenných rad: jakpřijmout novéhočlena rodiny avychovatho ke své i jehoradosti aspokojenosti, jakho živit,venčit, chránitpřed úhonami(ale i pokliditza ním na ulici);Není na škoduvědět, jak spejskem cestovat,nedostat sepři různýchpříležitostech dorozporu ·súředním šimlem,přeqejítjedno4uchou domácí"prohlídkou"nepříjemnýmnávštěvámzvěrolékaře a nezapomenoutpřitom naspecifickou;mnohdy vehnicitlivoupsí dušičku.
To všechnostojí čas,trpělivost i peníze,které všakčtyřnohý kamarádsvému pánurozhodně vynahradí.
Příslibemodměny je ispokojený kukučroztomilýchpsíků, které vbarvách doknížkyvyfotografovalEduard Studnička,a abychompřípadnézádrhele bralis humorem, stačípohled na·neodolatelnékresby VladimíraPerglera.
KARLA LADWIGOVÁS americkýmautorem českého původu Janem Novákem na skok v Literárníkavárně Můj rok pomalu vypršíV rámci letošmnotřetíhoročmlcu
Mezinárodmnoknižníhoveletrhuv pražském
Paláci kulturyuspořádala Obecspisovatelll: (spodporouanglickéhodeníku The
Guardian) pronávštěvníkypoprvé Literárníkavárnu snepřetržitýmprogramem.
Po celé tfi dnyse střídalive foyeru druhéhopatra paláce(kde bylaumístěna i doprovodnávýstava uměleckéfotografie Art inPrague) mistřipera - básníci,prozaici apublicisté - abyčetli ze svýchknih, besedovali,podepisovali.
Bloudící icílevědoměcirkulujícínávštěvníci veietrhutu mělipříležitost poseděta občerstvitducha (popř.tělo, postaralase obsluha zpřilehléhobufetu).·Americký autorJan Nováksi v pátekpovídal s poněkudzúženýmokruhem posluchačů- odcházelisaturovánipředešloudebatou Literárníchnovin a taképroto, žeza stolek usedlautor ne přílišznámý. Promnohé až donedávnanebyla ph1ežitostpřečíst sijeho soubor povídekStriptease
Chicago nebo knihuMiliónový jeep.
Jan Novák,který přečetlkrátce ( abynenudil) ze svénové knihy
Samet a pára, jetaké autorembiografie MilošeFormana,kterou u nás vpříštím rocepřipravuje kvydání nakladatelstvíAtlantis.
Prezident
Václav Havel,který kdysi napsaldoslov k
Miliónovémujeepu, usoudil,že Jan Nováknepropadákomplexu autorskédůležitosti aže ať píšeo čemkoli,nepíše o tom proto,aby demonstrovalsvoupozorovací aanalytickou dovednost(i když ji má!).a někdo ji poslal Škvorecké-Přečtěme si,co o sobě řekl mu do Toronta. Odezvou bysámautor v Literárníka- la nabídka, zda nemám těchvámě. povídekvíc. Napsal jsem, noJste teď vícdoma v Ame- a knížka vyšla.rice nebo tady? Dá se žít v Americe z li-V Čechách jsemžil do terární činnosti?svých šestnáctia pak jsem Živím se psaním až postrávilrok v rakouskýchlág- slední čtyři roky - předtímrech, než jsemse dostal do jsem pracoval deset let v pro.-Chicaga a v začaltam chodit vozu počítačů pro telefonnído školy. Ziji vAmerice 22 společnosti. -Dělal jsem takélet a teď jsemtady na rok, na scénáři k Formanovu pokterýpomalu vyprší,takže se slednímu filmu, nějaké scézačátkemčervence vracímdo náře s Francouzem JeanemChicaga. Byla tomoc zají- Carrierem a poslední rok žijumavá doba, alenic jsem tady z Formanovy autobiografienenapsal, takdoufám, že (v létě vyjde v Anglii a nasnad zase ažtam. Jsem na- podzim v Americe). Formanplněný dojmy...tomu tiká "Můj živol, jak hoPíšete českynebo anglic- prožil J. Novák".ky? V Americe p1ýexistují
Prvních desetlet jsem psal" pro spisovatele kurzy, co ,česky, ale pakjsem začal an- si o nich myslíte?glicky. Běhemroku jsem se Existují. Někdo třeba zatadysnažil překládatněkteré platí 2000 dolarťl, píše a posvévěci zase _dočeštiny a sílá každý týden určitý početzačínám mít ztoho strach. stránek na nějakou adresu;Vaše prvníkniha Strip- přijde mu pak několikastránteaseChicago vyšla vto- kové ohodnocení. Zažil jsemrontském
Sixty-Eight. člověka, který se na to chytil,Jak jste sedostal k J. byl to dělník, chodil ke mně 1Škvoreckému? astěžoval si. Já do žádných •Mám strašněrád jeho kníž- kurzů nechodil, nevěřím na 'ky a četl jsemje hlavně (Zba- to. Lidi, kteří mají talent, můbělce)samozřejmě užtady žou naopak narazit, protožena gymnáziu. Vemigraci jed- spousta rádoby spisovatelů,nou problesklo vkrajanském kteří v kurzech učí, může zetisku, žepřijede a bude mít žárlivosti a • zakomplexovabesedu.
Vzpomínám si,že na nosti lepšímu uškodit. Známní tehdy moclidí nebylo a ale i opačný extrém: Předjeden pán jménemŠalamoun dvěma lety si nějaký kluk seseho zeptal: "Takkoho jste dl, opsal knížku, která vy- 1myslel těm.iZbabělcemi, čet- hrála v roce 1970 jak Pulitníkynebo komunisty?"
V té zerovu cenu, tak Nationaldobě byl v
Chicag_u spisovatel Book Price, a poslal kopieJ. Beneš, s nímžjsem se do- čtyřiceti nakladalelslvím. Do- 1stal do jakéhosiliterárního stal čtyřicet zamít?utí, vět ikruhu.
Poslal jsem pak vrám- nou cyklostylovanych. Jen Jecichicagskéuniverzity po- • den člo ěk mu n_apsal_, ž kni-, vídku doliterární soutěže ha vzdaleně phpomma Jer-(najdete ji vtéhle knize jako zyho Kosins ého, který žil aprvní).
Pobouřila celou čes- psal v Amence ...kou komunitu,která ji po- Ptala se a fotografovvažovala zadrzost vůči TGM, Karla LADWIGOV APAAtVSYSKTÁÁIINZFKOORVMAACNISLU2BA Prana 2-Vysehrao. K SroLtUunZaBéA 8/82 re,. 29 73 78, tax29 49 49
VÝSTÁIZEK ZTISKU
PLZEffSK1 DEN:fK1 -0. Vl . 1993.•ze dne..............._ . ............... .,_,.,""'-'-'·· ._ .__ ,,. _ , / Dana Kalvodová laureátkou za dílo roku v obo_ruspolečenských věd Č' fit k' di dl • kL a ! ! ceny roram ! • J a re :1 , w = 4 ! o !! !! pmverzity Karlov y za nej- p,rapom 19-ále nébesď Divadlo a vyjadřujícih své ':11-Yšlenlcy velepší díloroku 1992 v oboru v, Indii, 1976). Teprve d11es se .z n acích. Vkmze naideme prvníspolečenskýchlr'ě,d se letbs podařiló D ě Kalv oY_é s. ne- zpracovan u _chroo·0logii čí -stala Dana
Kalvodóvá, au- smlrn.ou pé f a eruu::f (absol- ského tra čnihohude níhQ d1-torka kp..ih y Č' , ·di'. voval studium čínštiny, ,čj'nské vadla, regionální;hdivadel se,mske . v dlo.literatury .a zčá ri i .scénografie starší tradicí (sezaměřením na S ou emaúkou. OJedin lé na•Filozoffoké fakultěUK) po- provincii S'čchuan) až go vznikdílo neJen ":našich' zem1ch dat jedinečné svědectví •o po- métropolitn.íhodivadla - v ·Evvydaloprazskénakladatel- slédni autentické Rodobě čín- ropě známéP}lcingské opery. -stvl Panorama vedici Dra- s.kéh_'QJ!ivadlaještěpřed hrugým v minulém stQletí.
V příloze jematiáumění, zas'ahem tzv. kultumí•, revoluce uv den přehledpodstatnýchAčkoli autorkaza.čala zpra- do klasické divadeln( tradice události čínsk hpdivadla vecovávat bohatýmateriál ze své- Ciny. dvacátém sto etí: Obsáhlá kabotéměř ročníhostudijního po- V hluboké m.1nulosti vychází pito!a je. věnovánadivadlu .zábytuv Číně hned posvém ná- č{nsk divaďlQ,'z pra tarýcli šaa bavníéh čtvrtíměst od počátkuvrat_u, vydáníknihy v šedesátých manských rituálll a jejich poz- 12. stoletíza dynastie Smigfi aletech _zmařilpolitic:Jéý rozkol s dější světské mutace. Jednou z divadlumingske _ společnosti,touto zérní.
Světlo světa tak spa- jeho nej.ďfiležitějšfch „k onvencí Ikteré, se po ukónčení nadvládytřily nejprvemáťeriály .z Japon- se staly vzorce, zformované Mo·ngolfi v Činěn11vrac( k traska(Víti- v piniích- Jawnské představou východního člověka dičrií kultuře anepteje·cizím vlivům.
Dějiny diva llaprovázejíosudy jehopředních •a uterii,výčet a ukázkyz dramat, básní,písní a kronik.
Druhý tematickýokruh knihyje věμovánherci. Je.ho profesion'álnípříprava,vokální a . .fyzickýtr nink 'oddětství (.kdy jesvalsLVO ještěohebné) $ v minulostiodehrávaly vherečkýchdružinách,bezprostředně mezimistrem a žákem.
Kalvodovápřibližuje čtenářiherce, jehomagickou pre ntacina jevišti,'.kterou umocňujíkostým a líčenámaska, jevištniobuv, divadelníklobouky avou y - a jehoumění p ip0utatdivákovu-pozornost, ·až po jemnédetaily.
Představuje komické,typy. čehou,stojící až do rozlcv,ětu
Tegion.álnícb divadel v 18.a 19. století nanejnižším stupínkutypologkkéhi.erarehie.
HercidopracovávaÍi své role najevišti a vzdorvelkému autorskémuúsili v slovních·extem- !pore i pohybovýchimprovizacícbbylidiskriniineváni i platově.
Svfij celoživotníprojekt -knihu o čínskémaivadle - vybavi,la autorkavlastními fofo„grafiemi akr-esb.ami štětcem iperem. Jejípráce je inspitativmpro stlldioyádivadla s obdobnoupoetikou.kJadoucí dfu:az navšestrannostherce •a širokouškálu jehovýrazových móžnostf.
Podo.bnoumetodikou sezabývajfstudenti nev rbálnllioherectví napražské DAMU podvedením mima aped.agoga CtiboraTurb.y avyužívá.jí celá radamalých scén,např. Pohybovédivadlo NinyVangeli a - iro-·slava Mar tincea další': Vyplňujítak eitelnoqmezeru a obohacuj"naše poznání.
J
KARLA LADWIGOJf ÁFotopoezie
Daniela ·ReynkaVýstavu DanielReynek I fotografiepředstavujeoctl. do 31.března Galeriestudentskéhokostela svatéRodiny v ČeskýchBudějovicich.
Starší syn básníkfl,grafika apřekladatele BohuslavaReynka afrancouzskébásnířky
Suzanne· enaudžil trvale odroku 1936 s rodičia mladšímbratrem Jiřím na rodinnémstatku v
Petrkově.•K dyž muot_ec roku 1963 koupilkvalito ifotoaparát, odložilstarýBox-Tengora zadíval sena svět pohledemsvého otce,jemuž pomáhalřadu let s tiskemgrafickýchlistů. Zjistil, žetechnickémožnosti jeho daruumožňujínečekané objevy: začalslučovat dvafotozaznamy,spojovatnespojitelné a nalézatkrásu v těchnejvšednějších vě-_cech. Vpetrkovské zahradě hookouzlilo'podzimní listí, strompr!Jbouzejícíse na jaře, kápkydeště rozlitépo okenním skle,květiny ukamenné lavičky nooošipek za oknem...
Ve světěnejprQstšíchjevůse ocitnou inávštěvníci výstavyDanielovýchfotografickýchmontáži. Svoujemností evokujíbásně jehootce, s jehož tvorbouvizuálněkorespondují.
Při vernisáživ neděli 1. března, byl promítándokument.Tere•zy BrázdovéKluci zachycujícíkus života oboubratrů se vzpomínkamina rodiče·apetrkovskýdomov. (lad)___ takjdclOfP8Ddlli • 26. dubna 1993 ·I Dracula v literární kavárně jO Hans CarlArtmann
Počkej, počkej,za chvilič,kupJ'ijde Artmannzdaleka. v rucemalou sekyrěičku.na bift_ek těro1.sekál
Rakousk:i literami kavárnave Viole vzniklaz injciativyředitelky.EvyViklické a kμllUm.lho 4dělenjrakouského vyslaneclVI.
Má úroveň aslibujestát se tradici.
Její tematicl(é odpiJldneu vldeňské"kávy se šlehačkouzaměřujipQWtnost nazajímavéosobnosti rakouskéholiterámlhoživot.a. Jako lfetfv p_ofadl se upffležitosii vyd§níprůvodce po svédosavadní tvorběobjevil na scénělegendární
Vfdeňák, básníkHans Carl Artmann.šarmantní pánv tmavýchbrýlích se jakoby maskoval predlirerám.fmizvědavci a fotografyaž do chvíle,kdy usedl na uFotoarchivspolu spřekladateli svého vzpírajfcJ.ho se (i npfeložitelného)básnění •
Bohumilou GtOgrovoua Josefem Hmatem.
Výbor z
Artmannova.díla a.zárovejeho kvintesenceDracola
DracuJa stěsnanádo pouhých220 stran,spatřila svě_tlo světav Odeonu. ÚmyslvydatArtmanase datuje někdyod sedmdesátýchlet a k realizacidochází v době,kdy německáredakce naklada-1elstvl bojuje osvou existenci.
Tentakrát jipodpořila iniciativaBMUK KulturKqntakt, a tak jenám dopřánooctnout se v městecha nústech
Artmannových vek.Ty se člením.- V Rakouskutoulek-: 'fysLopo po červ:eném v - -však dlouho nepobyl. Slavi úspěněna milostnémpsaní Jerozalé- chy s· Vfclěňskou skupinou v Něme,kéž Jahve těchránf, netleba mecku azač[ná pracovat sám. Pftilakýrek, abysklyly Alláhovy pol$1ky, povídky, hry, ceslUpalce...je po ,,své vlti Evropě" a žijeNeobyčejněpříznivá t\(ůrčf v Malmt, aníž by Rakousko překonstelaceautora.spřekladateli stal považovat za-svůj domov.umožnila uchopilneuchopitelné Podrobný výčéL toho, co na,.a zachytitvšechny l)' hříčky, psal je těžké pořídit; z nepřeberódy,lyriku, epigramy,prokla- né mnohosti jeho v podstatě zámacea manifesty tak,aby sj v ji- • bavného d11a se stiile něco _píenémjazykuuchovaly svťljnáboj. skupuje, dochází .k reedicímZvládnout
Artmannovo dflo je a prornělťárii žánru bez ohledustejně těžkéjako zasadit b fka na dobu jejich vz.njku. Do knihydo kontextunějakého řádu. Je Dracula DracuJa byJa zařazenan.ezařaditelný;těkavá substance tvorba z pěti sbírek vydanýchsi vane, kamchce, objevuje se v Německu a Rakousku: Liliověa miz.I, imítujea paroduje coko- bílý dopj_s z-lin lnshiru - básněli, ale - ať secbopf, čeho chce, zť2l let. To nejlepši z H. C. Anproměnfto v literatil .
O sobě mannBaá. .ně o rozkoši z básněhovolfm,álo (literárnífonnou ve nf, zachyceně do slov (těc.h siZprávách zeseveru i jihu z r. Áltlllann -cenl nejvíc), V ze1978), milujevšechno nové-a ji- uzamčené poselstvl a Ve.sununé, ale vracf sea stylizuje. do klobásy. Titul ji dala parodiestředověku, dobaroka.. transy vánského dobrodružstvlJe p tě schQJ)Cnvšeho. a navíc si prečteme fantasknfZačátky jehotvo,rby, v padesá- Pffspěvek. k slož ni vlkodlaka.tých letechsurrealistické. jSOU Náramné počtení všeho druhu.spojeny Videňskouskupinou Kdosi sejednou Artmanna ze.mladých autorů(najdeme mezí ptal, na cojebrdý, a dostal tuhlenimi níly
Rohma, Bayera, odpověď: ,,Na to, že dovedu vy-Wienera). VydánídfaJeklických JftnQUt z: kflže a vklouznout dóbásní vefonetickém přepis Psá- jakékoliv jině, že u knih po čichuno červenýminkoustem z něj rouznámstoletl,jazykaeventuudělaloples nocbásnickou špič- álnf nifsto vydání a ŽI.} koqečněkuaprotožejenadánjazykovýnůsvedu vše proměnit v jazyk, tj.scboj,®Stm.i(zvl:idl asi 20 reč{) v literaturu a že naopak s jazyanμ\uje slovníkyi gramatiky, kem provádim. co se nů zllbl."vydělával sijako překladatel Lur- Nerif to umné curriculum vitaecy, Mistrala,Dylana Thomase a Jiterámf konfese zároveň?nebo Nerudy apořádal autorské Karla Ladwi'°v'___ f,akýdcntk________ mn_m_• -_24_. ú_nn a _19_93S Martinem
Pluháčkem o jeho nakladatelství Petrov - značka kvalityKde jindechytnete Petrovského než v Brně? Ze má všelijakénápady je známouž z Keltských pohádek. Tohle zase vyjelz přís vištěna brněnské přehradě na vodu parník Dallas. Nepraskalsice ve švech,ale náklad stál za to - plno literátů různý'1L věkovýclikategorii. Výlet podJožený tvrdou pracl a honičkouMartina Pluháčka,šéfa a zárovéň jediného zaměstnancebrněnskéhonakladátelstvi Pelrov, podložili také finančněsponzoři
Starobmo a Vinium. To se to po letech-s Brňáky pluloL. Vaculíkovi,A. Berkové, V. Fišerové, I. Wernischovi,M. Vieweghovi adalším ...
Chytit ovšemPetrovskéhov Praze jevýjimka a terno, alepodařilo se.
Lapil se sám - vydalnovou knihu apřijel si ji sempokřtít.literární parodie MichalaViewegha Nápadylaskavéhočtenářezaútočily na čtenářev atriu Českéhospisovatelekde se zároveňodbyla autogramiáda.
A v ten momentzbylanepolapitelnémuPetrovskémuchvilka.
Jak si vedenakladatelství,kde šéfujete-sámsobě?1lekl bych, žedocela dobře.
UpleU jsem si nasebe bič. je tovelký shon, alebaví mě 10. Nakladatelstvídřív fungovalov 11lidech, dnes jsemsólo, a tak jezbytečné platitpronájem. Dělámdoma na počítači,výtvarník.t}'11ograf asazeč jsou exter•nisti. Korekturysi dělám sáma když nestíhám,vypomůže bývalákorektorka sdalším externistou.
Acostressy?
Každá práce sedá trošku odložit,ale dělám tonerad. Pokudk tomu dojde, jeto můjproblém protožechci stihnoutnejvíc včas,absolutně dokonaleatd.
Dá se upřesnitto „nejvícvčas"r
Případ odpřípadu. MichalovyNápady jsmechtěli vydat rychle,protože po'Báječných letechpod psa je pořádv kursu. Stihlijsme to za třiměsíce. Některéknížky trvajídéle, protože se nechcipouštět doriskantních podnilďl. Nemám-lijistou smlouvus distributoremnebo dotaci na□ M. Pluháčekse svým autorem M. VieweghemFoto PřemyslJaníčekpoezii, nemácenu dělat - a v půlito zastavit.
Svého času Jsteměl potížes Keltskýmipohádkami ...
To bylazašmodrchaná historie.ale pohádky seprodávajl;distribuuje jepřlmo tiskárna. Jás knihou užnemám nic společného,což mě na jednustranumrií, a nadrahou jsem rád, potom všem.jak lodopadlo. Vyřešilijsme I.bez šoudu. Opravilase německáverze a s českoujsme měliurčitou dohodu, kterápro mě bylafinančně výhodná.
Začínal jsemdělat soukroměa do začátkubyly nutné nějaképrostředky ..
Jaké spektrumautoru plánujete?
Zaměřuji se naurčité žánry:básně eseje(Becketta, Berďajva). puvodnlčeskou prózu, PQhádkyv koprodukci.
Snažím seo co ne]širšínabídku, ale pojítkoje ve mně,všechno procházímýma rukama.
Nejdu do komerČ-ních věcí, ato ,z prostéhodťivodu • není10 moje parketa,nerozumim tomu.
To nenf z nějakéhopovyšování,ale kdybychměl takovouknihu vymyslet,nedokázal bychtó. S poezii je totrochu složité,vytisknou_t to jde,ale problém jedoslat to ke čtenáři.
S autory sedomlouvámpřímo, nebo mije doporučí někdo,na koho dám - tobyl případ
Viewegha.
A co si přečtemez Petrovakonkrétně?
Po prázdnináchvydám MartinuKutnovi Ruskomimo Rusko.
Je to kniha mimožánr a uvádíprvní soubornýpřehled ruskéemigrace. Conejčifív dostanu rukopisSaši BerkovéUITpení oddanéhoVšiváka. JejíKnižkas č rveJ!ý!Jlobalem pro mě bylazjevením, a takjsme se dohodli,smJouva sdistribucorern je a knihavyjde do vánoc.
Asi do měsíceby měly vyjítZádušní básněza Pavla Buksu 9dVioly Fišerové.
Byla fenoménemšedesátýchlet, kterývšichni literáti miJovali.
Po patná"ctiletéodmlce napsalatuhle perfektnlknížku.
Zbývá popřáthodně zdaruale jak se z vásv6bec stal Petrovský?
V osmdesátémdevátém jsemspolupracoval sesamizdatem,který se pakzměnil v P.roglás,kde jsem dělalredaktora. Trochojsem se obeznámils výroboua pak jsem bylrok a půl šéfredaktoremPetrova, než sestalmýmnakladatelstvím. V devětadvacetiby člověk přeceměluž něcopořádného dělat, ne?
Karla Ladwigová.,
SOBOTN . . LEGRAFKultura • umění'-
Večer s paníZderíou Sa/ivarovou-Škvoreckoiju.Vedl uméle'}kÝšěf V(oly, dr. Vladimír'Justl. ,Dílo_ jedovršeno
Setkání .seZdenou SalivarovouPoslední pátečnivečer v řrjnu přivítalinávšt:ěvnicipraž'ské Vielyhosta znejmilejšicb - spisova-1 tel ku anakladatelkt1 Si ty-Eight Publi-. shers paníZdenu Salivarovou-Škvoreckou.
Ačkolinavštívila se svým mužemPrahu jižněkolikrát a po.každé tu hovořilase speustou lidí,byl to její první»intimní«večer ve Viole a nálada bylasváteční. Jakstálo v programu, Honzlovápřišla, abypřečetla ze sv•ého šupllk.ua popovídala sis publikem.
Raní Salivarovouznají čtenáři jakoautorku souborupovídek Pánská jízda(Praha 1968),románu Honzlová (Tor.onto1972), novelyNebe, peklo, ráj ( 1976),povidky Pas detrais (1986) áj. Ze svéhošuplíkupř-ioesla další dárek - listyz epistolámíhorománu Hnůj zem , kterýchystá prozávěrečný ročník »na rozloučenou«. Bude to tzv.»kanadská zkušenost« z obdobi1969-1989, be'.? níž- jak stojí vdopisu Adéle - »tu nedostanetevůbeczáměstnáni«. V románuse setkáme spředválečnou emigraci vyctrovanouještědemol6racii, s emigraciz r. 148, pak1968 a s rozmazlenými dětičk-ami zreálsócialismú. • Ukázky prezentovalyělově"čímalost, komič,nos trapnostístřach'u o sebe v kanadskémbezpečí avýmluv na příbuzn.é_ d_oma,.když šlo orychlou pomoc druh"ému, byťto byl jen podpis. . . A velikost? N a vy-, světlenounázvu r0mánu několik slovz knihy RůženyRosické Dějiny Čechův Nebrasce
(Chicago 1928): »Přistěho-!".alcispojují staré g nerace v Evropěs novými v
Americe, ale vždy s lá kouvzpomínají ·namísta, ktie prožil.i mládi. . . Když splnJsvé povinnosti jakodpbří občanéa dají nášl zemi nové pokolení,pomáhajlbudovati našť slavnéSpojené táty. Ačeští pionýři v Nebrascezajistépovinnosti své dostáli, neboť'mají dílzásluhy o to, že náš stát proměněnQyl ·z pustéprérie v krásho\J·zahradu.«.Dvě stěosmnáct svazků (a to není ješ-.ťě konečnéčíslo) n jznámějšího z exilovýchnaklaclatelstvíSixty-Eight Publishers- to je úctyhodnýzástup děti paníZdeny. » Vždyckyj em říkala, že ty, knihyjsou moje děti.
I kdyby byly hrbaté,šilhavénemocné, všecléy je mám ráda.
Chodil ke m.nějeden kanadský tiskařoni mají takovýdřevorubecký humor- a ten říkal:Ten porod ale musíbolet, oni majírohy, viď?!«Ne-júspěšn jšíknihy - paní Salivarováje definovalajako »pilíře nakladatelstvl- byly knihy J.Škvoreckéhoa M. Kundery. Vdobrých dobách bylnáklad středněúspěšné knížky1500 2500, ale»pilíře« vidy dosáhlypf 3_000.
Tank.9vého praporu bylo prndánodokonce I O ÓOOvýtisků jen v e;cilu.»Tihle dvavydělali na ty111éoě prodejnétituly, aledůležité . . . Zahradníček, Patočka,Havlovy DopisyOlze - fo si nemyslete,že lo lidi mopkupovali; alekdyž panprezident přijel do Toronta,ylo našenakladatelství obloženo snobama,kterí k námdřiv nepáchli, ale najednoupřišli a chtěli„toho Havlá".«Dotazy se točilykolem odběratelů,ohlasu mezikrajany a sou'časné situacenakladatelstvi.»Po srpnu údajně odešloI 00 000 lidi, z.toho většina vzdělaných,zvyklých číst,«reaguje paní Salivar0vá.
A..kdyžjsm:evr.1971 začinali,mělijsmejen. 3500předplat:iteJů, při rnž Č:ech,ůa Slovákůprůměrného věku byl v emigraciasi milión! Polistopadu to všichnipustili jakhorkou. bramb.oru: už nemusímenic podporovat,všecko je dobrý. . . a zbylo nám500 1idí. Tak mámsvých 500čtenářů (obiednali si Kunder.ovu N smrtelnost,Skvoreckébo Nevěsu z Texasu, Hnújzemě a Jiř-ího Dědečka,kterého vydávámes páskem nahrávek),a těm já pošlutakový bulletineka poděkování,že· nás neneebalia vydFieli dofiniše. Vždyť to vidíte i tadyže poptávka jenižší. To liž je pryč,fy statisícovénáklady a fronty před nakladatelstvím.
(Také klasiekýpříkladpodvodů minuléhorežimu. Na knihyvycházející vtakovém nákladu frontynikdy nebyly. ,těch se stálo na ty šafránové« s nákladempramalým, a stejněvět inou marně:Bývaly rnzebrányvýhradně podpultem.)»Není tu někdo,kdo by mi vrátil třicítku?
Já b:ycb se tádydo toho pustilaznovu,«prohlašuje paní ,Zd,en na dotazpo zdejšímnakladatelství ěi knihkupectvíŠkvoreckých.
Protože se ale nikdonehlásí,_přecházi k samému jádruvěci: »Jáříkám - Mission completed.
Pánbůh měposlal udělat nějaké díloa já hopovažuju"za dovršené. KunderovuNesmrtelnostděláme s Atlantis a vydámeji už jen jakopietu. Bylo,.by o·edůstojné,když nás lidédvacet let drželinad vodou, říct:tak už ne, už fl')áte svobodu- a nechat toho.
Chceme odejitse ctí, tak todokončime. Máme ještdost velkýsklad, afe problém je drahádoprava.
Nejraději bych to naložila doletad.la aposlala knihovnám do Československazadarmo. Nevím,jak to vyře:šíme, snad ažpojede zas pan prezidentdo Toronta . . :«Ne každému bylov tomto životě ďopřánatak obdivuhodnéhoohlédnutí zavlastním dílem,které je naplněno, aleješte nekončí.
Těžko říct, kdo byl ten večerobdarován vic:byla to benefice autorkyi jejích přátelzároveň. Kromě tohose můžeme odpaní Salivarové těšitna vánočnldárek - televizní inscenacinovely N bepeklo„ ráj.
ManželéŠk,vorečtí se do naší zeměnatrvalo uz.nevrátí, budou nás jen navštěvovat.
My však budemeuž natrvalos nimi - aťbudou kdekoliv. ■lad
Foto autorkaJihočeskédivadlo uvádí ve světové premiéře Den dobročinnosti-Zapomenutáopera Martinů ožíváKarla ladwigová/OD NAŠÍ
SPOLUPRACOVNICE/české
Budějovice, 28. 3. 2003Světovoupremiéru opery BohuslavaMartimj.Dendobročinnosti uvádídnes večer
Jil10české divadlov Ceských
Budějovicích. Dlló vznilálo kolem roku1930, za skladatelovapobytu v
Paříži.·Nikdy všaknebylo dokončeno.
A dlouho se p·ovažovalodokonce zaztracené.'Nárnět ke Dnidobročinnostiúdajně dodalruský spisovatel IljaErenburg. Libretozpracoval dadaistiekýdramatik aspisovatel GeorgesRibemont-Dessaigneskterýpro Martinůnapsal i jiné předlohy.
Den dobročinnostiměl být rozmarnousatirou nacharitativní akce.
Martinu se -podle svého životopisceJaroslava'M.ihuleho - nadtéměřhaškovskou látkou bayil.
Když všakprojekt m neuspělu svéhovyda\.'.atele, rozepsanoupartituru odložila nikdy víc sek ní nevrátil.
Hudební gro eskapro něho asemztratila kouzlo,poetika»nevážl·1ého..- se jevila vyčerpaná.
Ve skladatelovětvorběnastal čas Her oMarii i Ju11ietyaneb Snáře.
Jihočeskédivadlo uvažovaloo uvedenineznámého dila už odsklonkudevadesátých let. Partituruvšak bylo třebarekonstruovatz různýchrukopisů, jejichž kopieposkytl pražskýInstitut BohuslavaMartiriů.»Ne_bylo to snadné, partituryobou jednánJvidjtelně neprošlyskladatelovoukorekturou,11 řl'kášéf opery
Martin Kaň.ák. »Smyslemvšak bylodovéstd11o ve srozumitelnépodobě kproveden!. «Práce zahájilobdivovat ! a propagáto·r kladatelovadíla, dfrigenta dramaturgVáclav Nosek. Po jehosmrti vrekonstruování partiturypokračoval právěMartin Kaňák,který je takédirigentem inscenace.
Jihočeskédivadlo uvedlo již estoper BohuslavaMartinů. Některédokonce v dvojímnastudování.
Dramaturg
František Rihout doufá,že této řaděnení ještě konec.
Režijně se Dnedobročinnostiujal Josef
Průdek. Výtvarnou podobuinscenadi dodalipřizvaní hostéz Francie. Scénnávrh! PhilJppeGodefr oid, sámoperní režisér a šéfopery v Nantes.
Kostýmy jsou dílemFrancoise
Tel'ronové.
Početnéobsazení dává příležitostcelému souborujihočeské opery.
Titulní partyzpívají Daniel Klána Svatopluk Sem.