Vedra, sucha, mrazy, deště. Vinařství na jihu Evropy bojují o přežití
Letošní sklizeň hroznů na oblíbeném řeckém ostrově Santorini je v plném proudu, ale místní vinař Yiannis Paraskevopoulos se potýká s pesimistickými myšlenkami. Extrémní teploty si vybírají daň na odrůdě Assyrtiko, která je pro mezinárodně uznávaná bílá vína z ostrova klíčová. A Yiannis není sám. Globální produkce vína je nejnižší za více než šedesát let. A zejména evropská vinařství ohrožují extrémní vedra a další negativní vlivy počasí.
Už loňská produkce Paraskevopoulosova vinařství Gaia Wines představovala asi třetinu té z roku 2022. A teď odhaduje, že letošní úroda klesne ještě o polovinu.
„Mysleli jsme si, že to nejhorší máme za sebou. Ale ne, nemáme. Rok 2024 překonal i ta nejhorší očekávání,“ povzdechl si Paraskevopoulos v telefonickém rozhovoru pro CNBC.
Ještě horší, než se čekalo
Loni Paraskevopoulos odhadoval, že odrůda Assyrtiko by mohla do roku 2040 zmizet. A už letos se jeho loňské varování jeví jako příliš optimistické. Současné teploty podle něj signalizují, že by odrůda mohla zmizet ještě dříve.
Odrůda Assyrtiko ale ani zdaleka není jediná. Podle Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) klesla celosvětová produkce vína v roce 2023 o deset procent na 237,3 milionu hektolitrů, což je nejméně za posledních více než šedesát let. Na úrodu měly podle organizace negativní vliv „extrémní klimatické podmínky“.
Problémy, s nimiž se vinaři potýkají, už přiměly Evropskou unii, aby v červenci zřídila skupinu pro vinařskou politiku s cílem diskutovat o „výzvách a příležitostech pro toto odvětví“.
A zdá se, že už včera bylo pozdě. Jsou to totiž právě vinařství v jižní Evropě, která nejsilněji pociťují negativní dopady klimatické změny, zejména extrémní výkyvy počasí – včetně silných dešťů, sucha a časných mrazů. Takové výkyvy počasí mohou navíc ovlivnit nejen úrodu v daném roce, ale i produkci v následujících letech.
Podle OIV se produkce vína v roce 2023 v Itálii a Španělsku propadla asi o více než pětinu, zatímco v Řecku se snížila dokonce o více než třetinu.
Stále dražší lahve? Ztrácíme trh
„Klimatické změny mají významný vliv na produkci a kvalitu vína,“ uvedl Marco Fizialetti, ředitel vinařství Castello di Querceto v oblasti Chianti. „Tato situace způsobuje potíže všem výrobcům, kteří se již v minulosti museli vyrovnávat s vysokými teplotami.“
Pokles úrody a obtížnější podmínky výroby zvyšují náklady na spotřebitelském trhu, který je již tak velmi citlivý na ceny. I proto spotřeba vína v roce 2023 klesla o 2,6 % a dostala se tak na nejnižší úroveň od roku 1996.
Podle OIV byl hlavním důvodem růst výrobních a distribučních nákladů, který ve výsledku často zvýšil ceny i pro spotřebitele. Jen pro představu, v srpnu 2024 stál kilogram hroznů Assyrtiko osm až deset eur, což je přibližně dvojnásobek cen z roku 2022.
„To jsou ceny šampaňského,“ poznamenal Paraskevopoulos. Dodal, že vinařství Gaia Wines zatím zvýšené náklady nepromítlo do konečné ceny vína. Nakonec tak však bude muset učinit, což bude mít negativní dopad na prodej. „Když bude lahev dražší než burgundské, co bude spotřebitel dělat? Přijdeme o trh.“