Češi s penězi nakládají lépe než většina Evropy. Co o nás říká Index prosperity?

České domácnosti s penězi hospodaří lépe než většina Evropy. Z 27 členských zemí Evropské unie jsme se z hlediska finančního zdraví umístili na deváté příčce. Ještě loni přitom Česko obsadilo dvanáctou pozici.

Situace se u nás sice výrazně nezlepšila, ale v rámci srovnávání těžíme z propadu okolních států. Data vyplývají z takzvaného Indexu prosperity a finančního zdraví – společného výzkumu České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

Metodologie výzkumu vychází z předpokladu, že schopnost jednotlivých obyvatel hospodařit s financemi odráží celkovou prosperitu státu, v němž žijí. V rámci výzkumu se tak Index zaměřuje na parametry jako míra finanční rezervy, náklady na bydlení, spoření na důchod či míra předluženosti jednotlivců i domácností.

Posun Česka na vyšší pozici je výsledkem zhoršení finančního zdraví v jiných zemích – například Finsku, Irsku nebo Itálii. Přesto odráží skutečnost, že i v těžkých obdobích se většině z nás daří vycházet s financemi obdobně jako dříve. Pozitivní je to zejména při pohledu na úspory, které se většině obyvatel daří držet na stejné úrovni jako loni.

Dlouhodobě se lidem v České republice daří dlouhodobě spořit v průměru 16,4 procenta svých příjmů. V unijním srovnání úspory posunuly Česko z dvanácté příčky dokonce na sedmé místo. Naopak v Irsku se odkládaný podíl příjmů snížil z 24 procent na dvanáct procent a v Polsku a Řecku dokonce průměrné úspory klesly do záporných hodnot.

„Češi dlouhodobě patří k šetřivějším národům v rámci Unie,“ vysvětluje analytička Tereza Hrtúsová z České spořitelny. Jako příklad uvádí krizová období pandemie koronaviru či počátek ruské agrese na Ukrajině a s ním spojenou nejistotu. V obou případech Češi své úspory dokonce zvýšili. 

„Největší část finančních prostředků máme na netermínovaných účtech, kde je ke konci letošního května uloženo 2,6 bilionu korun. Z toho zhruba polovinu tvoří běžné účty a polovinu různé druhy spořicích účtů,“ vyčísluje realitu tuzemských úspor Hrtúsová.

„Se zvyšujícími se úrokovými sazbami rostl od konce roku 2021 zájem o termínované vklady, ve kterých mají Češi aktuálně uloženo dvakrát více finančních prostředků než na konci roku 2021,“ doplňuje. Snahu o lepší zhodnocení svých prostředků potvrzuje i meziroční růst počtu nových investorů do podílových fondů – zvedl se o více než čtyřicet tisíc na celkových 628 tisíc investorů. Objem investic meziročně narostl téměř o pětinu.

Zhoršení naopak nastalo v oblasti sociální a materiální deprivace, kde se Česko propadlo ze čtvrtého na sedmé místo. V současnosti trpí deprivací 2,7 procenta českých domácností, které mají problém pokrýt základní potřeby jako vytápění nebo neočekávané výdaje. Problém je i u nízkopříjmových domácností, mezi kterými až 56,6 procenta nemá finanční rezervu.

Podíl se oproti loňsku zvýšil, což ukazuje na zhoršení finanční stability těchto domácností.