České peníze v Turecku. Proč v Erdoğanově zemi čekat nové příležitosti?

Výsledek tureckých voleb je dobrou zprávou pro tuzemský i evropský byznys. Hlavně proto, že porážka vládní strany přiměje prezidenta víc šlápnout do zotavení ekonomiky. A to může otevřít nové příležitosti i Čechům.

Energo-Pro, Škoda Auto i Škoda Transportation, Fastra nebo třeba Budějovický Budvar… Vše významné tuzemské firmy, které své projekty nebo export zacílily na Turecko. V příštích měsících se ale díky tamním komunálním volbám mohou objevit obchodní příležitosti i pro nováčky.

Co se přesně před pár dny stalo? Radnice tureckých měst ovládla opozice. Politici Lidové republikánské strany povedou i dál správy Ankary nebo Istanbulu, nejlidnatějšího města s šestnácti miliony obyvatel a třetinovým podílem na HDP země. Prezident Recep Tayyip Erdoğan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje pak obratem uznali, že volby ovládli jejich dlouholetí rivalové. 

„Z pohledu zahraničí určitě můžeme vnímat pozitivně fakt, že opozice vyhrála. Ne tolik proto, kdo vyhrál, ale dokazuje to, že určitá forma demokratičnosti v zemi nadále je. Projevy vládnoucí i opoziční strany po volbách byly v duchu, že zvítězila hlavně demokracie a vůle lidu, což je pozitivní signál,“ uvádí Karolína Lahučká, analytička Asociace pro mezinárodní otázky, která se zaměřuje právě na dění v Turecku. 

To je první dobrá zpráva pro stabilní byznys, která ze země ležící na pomezí Evropy a Asie přišla. Tou druhou byl příslib ekonomických reforem a obnovy ekonomiky. 

Jak se totiž shodli pozorovatelé napříč kontinenty, bídná ekonomická kondice a chudnoucí obyvatelstvo byly nakonec hlavními důvody výhry opozice. Jinými slovy, Turci dali prezidentu Erdoğanovi dost důrazně najevo, že nejsou spokojení s tím, jak se jim daří. 

S velkými hospodářskými problémy se Turecko potýká už delší dobu. V první řadě je to nepolevující hyperinflace: meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v březnu zrychlil na 68,5 procenta, což zásadním způsobem ovlivňuje život běžných lidí. 

„Kvůli nepříznivému vývoji v zemi muselo již zavřít mnoho restaurací i barů a lze očekávat, že tento trend bude pokračovat. Mnohem více jsou však postiženy levnější a lokální značky piv, které jsou výrazně citlivější na vývoj ceny a enormní inflaci, protože importovaná piva vždycky patřila a patří do kategorie luxusnějšího zboží,“ popisuje situaci Renata Pánková, obchodní ředitelka Budějovického Budvaru pro exportní trh.

Potvrzuje přitom, že jde o zemi, která český byznys tradičně zajímá. Klíčovými oblastmi, v nichž české firmy uspěly, jsou vedle nápojářství a potravinářství i energetika a velké dopravní projekty.

„Turecko je důležitou součástí mezinárodního portfolia trhů, na kterých Škoda Auto působí. V roce 2023 patřilo s více než 33 500 dodanými vozy do první desítky v žebříčku trhů s nejvíce dodanými vozy,“ potvrzuje dominanci Pavel Jína, mluvčí Škody Auto pro mezinárodní trhy. 

A například Energo-Pro ze skupiny miliardáře Jaromíra Tesaře provozuje v Turecku hned sedm vodních elektráren s celkovým instalovaným výkonem přes 470 megawattů.

„Nepředpokládáme, že by komunální volby měly mít negativní důsledky pro naše podnikání v Turecku. Politická situace v Turecku ovlivňuje naše podnikání nepřímo – zejména jde o to, jak zahraniční investoři vnímají makroekonomickou stabilitu země, vývoj inflace a vývoj směnných kurzů,“ uvedla mluvčí Hana Hikelová.

Že je o turecký trh zájem, dokládá také aktivita tamní kanceláře agentury CzechTrade. Podle jejího šéfa Michala Nedělky v posledních dvou letech pomáhali se vstupem na trh nebo zakázkami zhruba stovce českých firem. 

„V Turecku aktivně působí například firma Optokon nebo je zde vidět Emco. Nelze to však charakterizovat tak, že by v teritoriu byly momentálně nejaktivnější. Statistika, která by určovala největší aktivitu českých firem v Turecku, není k dispozici,“ přiznává Nedělka.

Do dalších tureckých voleb uplynou čtyři roky. Pokud bude chtít prezident Erdoğan získat zpět popularitu davů, nepochybně se pustí do razantnějšího ozdravení ekonomiky. Podle analytičky Karolíny Lahučké se proto dá očekávat i snaha o zvyšování pobídek pro zahraniční investice.

„Zejména ve směru k západním zemím a Evropské unii jako jisté protiváze rostoucímu byznysu ruského exilu, ale také investic zemí Perského zálivu, které tamní ekonomiku v posledních letech ovlivňují stále více,“ uzavírá Lahučká.

Pokud budou čeští byznysmeni a byznysmenky ve střehu, tahle šance může být i jejich.