Cyril Höschl: Může si tělo samo vyrábět „drogy“ například sportem či hraním hudby?

nemohu odolat a znovu si dovolit Vám napsat, protože teprve poslední dny zjišťuji, že Vaše všestrannost je rozkročena i do oblasti klasické hudby. To je právě to, co nastartovalo v padesáti šesti letech můj životní přerod, když jsem hudbu, kterou miluji od dětských let, propojil s během. Tím jsem totiž nastartoval tu výrobu vnitřních drog a ztratil schopnost polknout alkohol. Našel jsem si ve svých šedesáti šesti letech učitele na klavír. To znamená že jsem k celoživotnímu posluchači najednou přidal i možnost hudbu hrát. Zde poučen díky seriálu Doktor House, že jiná část mozku je zapojena při poslechu hudby a jiná se aktivuje při hudební interpretaci, mám pocit, že to přímo cítím. Zažívám podobné pocity, jako když dobíhám třeba půlmaraton, kdy v závěru asi produkuji dopamin při radosti, že i v seniorském věku mi to nedělá problém. Při hraní Árie z Goldbergovských variací Johanna Sebastiana Bacha pociťuji podobné procesy; že by také dopamin? Laicky se domnívám, že když člověk přestane užívat jakékoliv exogenní drogy, tak se nastartuje schopnost si je vyrábět různými činnostmi, takže i hraním hudby. Petr Vítovský