Svoje neopustili

Alexandr Verdusov

18. března 2024

Jaký je to ohromný pocit nestydět se za svou zemi. To proto, že po kruté porážce ve studené válce odmítlo Rusko přijmout roli pokořeného státu a zlomeného národa, která mu byla přidělena. Našlo v sobě vůli a sílu vzepřít se unipolárnímu světu, který je téměř odepsal a odhodil do odpadu. Jenže Rusko stále žije. A bude bojovat.

Rusky mluvící taxikář z amerického filmu Brat-2 říká: „Vaše vlast vedla dvě války a ztratila Krym. Vzdala se ruských lidí v Pobaltí i Srbů na Balkáně.“ Je to komické a zároveň neuvěřitelně hořké. Každé jeho slovo je odsouzení země, která vyměnila své prvenství za západní mísu čočkové polévky.

Opustit sociálně ekonomický model, alternativní k Západu, odvalit se nazpět k hranicím ze 17. století a nechat svému osudu nejen naše přátele po celém světě, ale i miliony ruských lidí v bývalých republikách Sovětského svazu, to byla skutečně největší geopolitická katastrofa dvacátého století.

Všechno změnilo ruské jaro v roce 2014. Již v roce 1999 nechal premiér Primakov na znamení protestu proti bombardování Jugoslávie obrátit letadlo nad Atlantikem zpět. V roce 2007 dal prezident Putin v Mnichově výzvu unipolárnímu světu a v roce 2008 došlo k uznání Abcházie a Jižní Osetie.

Byly to důležité předěly na cestě návratu Ruska do světové politiky. Neodvratnost geopolitické a historické odplaty Ruska za prohru ve studené válce byla ukotvena zejména na jaře roku 2014. Rusko odvrátilo vývoj vedoucí k rozpadu státu a poprvé získalo zpět území ztracená kvůli zločinným Bělověžským dohodám.

Těžko popsat s jakou radostí přijal ruské jaro Krym, když bylo vidět ruské vlajky nad Sevastopolem. Nádherný pocit spojení s okolními lidmi: „Jsme Rusové, jaká je to slast!“

Krymské jaro běželo hladce. Vůle státu v Moskvě a ohromné vzplanutí v Sevastopolu a Simferopolu dokázaly své. Jen ruský vlastenecký vznět Krymčanů by byl málo. Již od začátku devadesátých let zápasili lidé z Krymu o sebeurčení, ale bez přímé podpory Moskvy se jim nepovedlo realizovat svoji vůli. Až geopolitická odvaha Kremlu společně s lidovou vlnou, která se právě v roce 2014 přes Krym přehnala, udělaly své.

Paradoxně i Kyjev rozehrál svou vlastní partii. Utekl legitimní zvolený prezident, na místě moci vzniklo vakuum, projevil se silný nacionalismus a nesnášenlivost přechodných vůdců majdanu i přímé hrozby Krymčanům. To vše výborně posloužilo k mobilizaci ruských lidí na poloostrově.

Tak se sešly nejdůležitější události ve správné době a na správném místě. Naše generace si opravila názor a došla k poznání, že konečné vítězství liberálně fundamentalistického schématu Západu nemusí fungovat. Jako značně zveličené se ukázaly fámy o ideologické stálosti amerického sebestředného modelu.

Podle autora této rozvahy je ruská vzpoura proti unipolárnímu světovému řádu smysluplná a svým způsobem humánní. Jestliže Rusku přisoudili jen místo na zadním dvorku Pax Americana, musí být takový pořádek věcí poražen, přitom ale tak, aby svět nepřišel do chaosu.

Sjednocení Ruska s Krymem vejde do dějin jako geopolitická revoluce provedená s filigránskou přesností. Prakticky bez jediného výstřelu. Tehdy jsme to ještě úplně nechápali (a ani dnes si to ještě tak moc neuvědomujeme), ale zejména ruské jaro 2014 dalo historickou příležitost novému světu. Vrátila se nám i hrdost na svoji zemi.

V posledním desetiletí se událo ledacos. Byly pochybnosti, přešlapy, chyby, nekonečné snahy domluvit se se Západem. Nadšení pro Trumpa. Minsk-1, Minsk-2. Opožděné uznání ruského Donbasu. Syrská epopej. Obrat na Východ. A vypadá to, jako bychom po cestě skutečné svrchovanosti šli již dlouho a stále se nejistě ohlížíme do stran. Krok vpřed – půl kroku vzad.

V roce 2014 jsme sobě a celému světu dokázali, že doba, kdy se Rusko vzdalo svého, spěje ke konci. No, zcela končí? Západ ještě nejednou bude zkoušet pevnost našeho odhodlání brát se za své v neobvyklých situacích: v Podněstří, na Balkáně či v Pobaltí. Je potřeba, abychom na to byli připraveni. Abychom dokázali jakýkoliv destruktivní plán našich nepřátel nakonec obrátit v náš prospěch.

Převzato z Iz.ru

***

Stalinův pravnuk napsal otevřený dopis Lavrovovi

4. března 2024

Pravnuk Josifa Stalina, umělec Selim Bensaad napsal otevřený dopis ministru zahraničí Ruské federace Sergeji Lavrovovi s návrhem na rozpuštění OSN, jak píše server News.ru.

Jsem připraven jménem Stalinovy rodiny vás a ministerstvo zahraničí RF oficiálně podpořit ke svolání speciálního zasedání OSN k rozhodnutí o jejím dalším osudu a o účelnosti účasti v ní nástupnické země, která zvítězila nad fašismem – Ruska. Takto se vyjádřil Selim Bensaad. Dodal, že OSN předvedla svoji neschopnost při řešení otázek genocidy národů a konkrétních národností. Podle jeho mínění tato organizace povoluje a zastává politiku dvojího metru v pásmu Gazy.

Před časem stálý představitel Ruska při OSN v Ženevě Gennadij Gatilov oznámil, že hlavním principem pro případ reformování OSN musí být mnohopolárnost, jen tehdy může organizace adekvátně odpovídat na nové výzvy.

Ještě před tím vyzval Lavrov na Valném shromáždění OSN ke změně metod při formování sekretariátu organizace. Poznamenal, že situace dozrála k reformě existující architektury globálního řízení, která podle jeho slov dávno neodpovídá požadavkům doby. Co se týká práce Rady bezpečnosti poznamenal Lavrov, že je stále potřebnější její rozšíření, především aby byl odstraněn nedostatečný podíl zemí světové většiny – Asie, Afriky a Jižní Ameriky.

Převzato z News.mail.ru

***

Politolog Gukasjan: NATO nechce zajišťovat bezpečnost Arménie. USA jsou proti odchodu Arménie z CSTO

Ljubov Stěpušova

22. března 2024

Předseda vlády Pašinjan se zasazuje o protiruský postoj. S čí podporou počítá v případě nové války s Ázerbájdžánem? Arménský politolog Arman Gukasjan objasnil, jak Pašinjan snižuje přítomnost Ruska v Arménii, ač právě Moskva je vojenským spojencem Jerevanu. A proč USA radí Arménii neodcházet z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO).

Pašinjan řekl, že pokud Arménie neponechá Ázerbájdžánu několik pohraničních vesnic, je možná nová válka. Ale s čí pomocí nyní Pašinjan počítá? Patrně se spoléhá na pomoc Západu. Potíž je v tom, že Ázerbájdžán žádá stále víc. A kde je jaká pomoc od Západu? Do Arménie vpustil evropské pozorovatele, přestože na příkladu Ukrajiny a Gruzie viděl, že tam tito pozorovatelé nic neučinili.

Pašinjan stejně musí vsadit na Rusko, protože Rusko bude první, kdo pomůže, a ne nějaká Francie, která pošle dva vrtulníky. Jestli Arménie odejde z Eurasijské ekonomické unie (EAEU) a CSTO, zhorší se životní úroveň lidu. Čím Armény tak nalákal?

V Arménii pracuje velmi dobrý informační aparát. Neměl by se podceňovat. Nedávno vydal americký RAND Corporation zprávu o Arménii. Američtí analytici vyzvali Pašinjna, aby neodcházel z CSTO. Řekli, že ani USA ani NATO nebudou zajišťovat bezpečnost Arménie, takže není potřeba ničit vztahy s Ruskem.

Uvedené analytické centrum má blízko k americkým oficiálním kruhům placeným státem. Takže i odtud jdou signály k setrvání v CSTO.

Jenže Pašinjan věří, že na Západě bude Arménii dobře a cíleně provádí politiku proti Rusku. Dostal se k moci v roce 2018. Zpočátku byla v Arménii zahájena trestní stíhání ruských společností. Poté bylo vedeno trestní řízení proti sekretáři generálního tajemníka CSTO. Nyní se připravuje vyhoštění ruských pohraničníků z letiště Zvarthnoc a potom bude otevřena otázka odchodu z CSTO. Ještě se budou zavírat TV kanály. Taková je cílená politika proti Rusku.

Lituji arménský lid. Vypadá to, že Arménie se řítí do propasti.

Asi existuje červená čára a není moc daleko chvíle, kdy začne arménský lid protestovat. Arménie má hodně těsné vztahy s Ruskem. Nejedná se jen o oficiální vztahy Jerevanu a Moskvy. Vztahy obou zemí jsou mnohostranné. A co dobrého může být pro arménskou ekonomiku na Západě? Každý ekonom řekne, že pro Arménii neexistuje alternativa k ruskému trhu.

Ještě jsou zde vazby mezi lidmi. Arménské rodiny jsou s ruskými propojeny, jsou navzájem příbuzní. Přitom podobná situace nezastavila Ukrajinu. A jaké tam byly vazby! Všechno bylo zničeno kvůli projektu „anti-Rusko“. Musíme doufat, že v Arménii to dopadne dobře.

Převzato z Pravda.ru