V Praze je čtyřikrát víc potkanů než lidí. Výstava ukazuje metropoli očima zvířat
Ještě než se na území pražských brownfieldů nastěhují noví majitelé bytů v budoucích developerských čtvrtích, slouží tato území jako domov těch, kteří ceny nemovitostí, hypotéku a problémy s parkováním neřeší. Nevyužívané části města totiž obývá mnoho druhů rostlin a živočichů. A často jde o výrazně pestřejší prostředí, než je třeba otevřená krajina za městem.
Divoké přírodě uprostřed Prahy se věnuje nová výstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v emauzském areálu u Karlova náměstí, která bude k vidění až do 1. září.
Inspirací k ní byl dokumentární film Planeta Praha režiséra Jana Hoška a stejnojmenná populárně-naučná kniha, kterou v roce 2022 vydalo nakladatelství jakost.
„Je to pro nás takový experiment. Přišlo nám zajímavé se podívat na to, jak rostliny a živočichové osidlují prostředí, které si původně vytvořil člověk, a jak jsou v tom úspěšní,“ říká ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.
Pestrou přírodu města výstava představuje prostřednictvím panoramatické projekce, která je pomyslným oknem do pěti pražských biotopů – městské džungle na brownfieldech, pražské stepi, rybníka, běžné městské ulice a letní noci na Petříně.
Pomocí dálkového ovladače mohou návštěvníci na velkém projekčním plátně pátrat po jednotlivých druzích rostlin i živočichů.
A některá fakta ze soužití přírody a městského prostředí, která výstava prezentuje, mohou být poměrně překvapivá. Třeba to, že ježci žvýkají nedopalky od cigaret a roztírají si je po celém těle, jelikož nikotin funguje jako repelent proti blechám a klíšťatům.
Nebo to, že v pražských kanalizacích žije odhadem přes pět milionů potkanů, což je několikanásobně více, než kolik má metropole lidských obyvatel. A třeba ptákům se v Praze daří čím dál lépe. Ve městě jich žije 248 druhů a z toho 139 jich na území Prahy i hnízdí.
Pomocí virtuální reality je možné zase nahlédnout do budoucnosti, ve které by Prahu najednou opustili všichni lidé.
V zatopeném metru by se začaly množit ryby, v centru města by se rozrůstal hustý dubový les a mezi ruinami budov by se proháněla stáda divokých prasat.
Součástí výstavy je také atrium, ve kterém její tvůrci vytvořili prostředí, jaké je možné nalézt na zmiňovaných brownfieldech.
Betonová suť, odpad a zbytky dřívějších konstrukcí sice nepůsobí zrovna esteticky, zvířata a rostliny ovšem pozůstatky lidské činnosti od přírodního prostředí moc nerozlišují.
A vzhledem k tomu, že se brownfieldy nesnaží nikdo zvelebovat, daří se jim tam velmi dobře.
„Atrium CAMPu jsme z původně úhledné pobytové zóny proměnili v divokou laboratoř pod širým nebem. V malé městské džungli se za šest měsíců trvání výstavy vystřídá hned několik rostlinných společenstev v zápase o životní prostor,“ říká ředitel IPR Boháč.
Vedle stálé expozice vznikl k výstavě také doprovodný program v podobě komentovaných prohlídek, talkshow nebo workshopů.
„V doprovodném programu pro děti i dospělé se zaměříme třeba na modrozelenou infrastrukturu, způsoby, jak čelit změnám klimatu, a v terénu si ukážeme příklady projektů, které napomáhají lepšímu soužití mezi lidmi a přírodou,“ shrnuje Štěpán Bärtl, vedoucí CAMPu.