Vytváření antikomunistické politiky paměti

Od
Paříže po Prahu, od krajní levice po krajní praviciDěkujiGérardu-Danialu Cohenovi za kritické připomínky. Tento textvznikl na základě příspěvku předneseného na workshopu AfterCritical Theory?svolaném Ericem Heinzem na Queen Mary University v Londýně 2.února 2024. I jemu patří velký dík.

Květen1968 v Paříži musel být skvělá zábava. „Pod dlažebnímikostkami leží pláž“, hlásalo heslo: vyznavači marxismu,leninismu, maoismu, trockismu a téměř všech dalších levicovýchideologií spojili své síly, aby se vrhli na archaickou aautoritářskou vládu prezidenta De Gaulla. Energická mládežobsazovala univerzity, stavěla barikády a bojovala s policií vepických bitvách, kterési vyžádaly sedm mrtvých, zatímco v celé zemi probíhalaněkolik týdnů generální stávka. Ačkoli míranásilí nemusí být příliš chvályhodná a nad naivitoupolitických ideálů můžeme nevěřícně kroutit hlavou –zvláště při pohledu z Prahy, kde lidé byli v té době jižpodstatně moudřejší, pokud jde o ničivý potenciál těchtoideologií –, úmysly byly dostatečně ušlechtilé. Hnutískutečně zásadně změnilo francouzskou společnost k lepšímu;z velmi konzervativní společnosti se stala společnost otevřenější,tolerantnější a (sebe)reflexivnější.