Elity jsou odváženy na smetiště

Platon Besedin

14. ledna 2024

Nehybně očekáváme ty, kteří odvezou staré idoly na smetiště.

Je jasné, že nás čeká tvrdý boj o zdroje, a to ty nejvíce nezbytné. Jsou jimi obilí, pitná voda a další. Hlad je starou realitou a nyní se opět hlásí o slovo. Jestliže miliony lidí vyhazují třetinu potravin do odpadu, trpí miliardy lidí hladem. Tak jako vždy je ohrožena především Afrika. I přes krásné sliby je tam situace nezměněná, není lepší. V roce 2023 došlo k vojenským převratům v Gabonu a Nigeru. V Súdánu začala občanská válka. V ohrožení jsou Eritrea, Mali, Burkina Faso, Somálsko, Bangladéš a pět dalších zemí. Vzplanout může větší část Afriky.

To spolu automaticky nese příliv migrantů do Evropy, která není ani nyní schopna všechny, kteří by chtěli, přijmout. Následkem toho budou nové rasové a náboženské střety. Potom už nebude Evropa Evropou, ale něčím z románu Houellebecqa „Podvolení“. Stejné nebezpečí, jaké od migrantů hrozí na Západě, hrozí i Rusku. Zde jsou hlavními hrozbami: Nekontrolovaná migrace, přeměna diaspor na kriminální skupiny, nezřetelná asimilace a jako nástroj prosazování terorismus.

Boj o zdroje neznamená jen boj o zlato, ropu a plyn, ale také o ty zdroje, které jsou potřeba pro digitální ekonomiku, například lithium. Důsledkem toho bude ještě větší  nestabilita než dosud v Jižní Americe. Jako první to pocítí Bolívie, Ekvádor a Venezuela. Patrně Argentina něco učiní. Nově zvolený prezident Milei se o to bude určitě snažit.

Konflikt vždy přijde, když se k moci dostanou klaun a populista. Tento směr na příchod k moci umělců, šoumenů, mediálních bláznů (v podobě Zelenského, Mileie, Borise Johnsona) se bude v roce 2024 upevňovat. V USA se opět sápe po moci jeden z ostrých a nechutných politiků nové doby – Trump.

S americkou nestabilitou v zádech politický a geopolitický systém světa hoří. Hoří Blízký východ a bude hořet dál. Tak jako dříve se Washington snaží pozměnit svět podle svého, ale přitom se chová, jako kdyby chtěl hasit požár benzínem. Izrael válčí s Hamásem i Palestinou. Do války zatáhl Húthíe z Jemenu, už na ně útočil. V očekávání konfliktu se zarazil i Írán, který zevnitř podpalují westernizací a terorismem a zvenčí na něj dorážejí bojovníci z Afghánistánu. Přitom Čína tradičně soustavně a pomalu podmaňuje svět, ale i její hospodářství slábne. Připravované volby do Evropského parlamentu slibují příchod alternativních sil, ale ty mohou přinést další rizika.

Toto vše neznamená úplnou výměnu elit, ale signalizuje přípravu k přeformátování bývalých elitních průšvihů. Svět ztuhl ve zřejmém očekávání nových témat, to je zřejmé, ale nakonec to povede k tomu, že přijdou noví lidé. Tato krize není jen politická, hospodářská a geopolitická. Je to v první řadě krize elit, které přišly o kontrolu nad obyvatelstvem a v principu i o kontakt s obyvatelstvem. Byli si jisti vlastní beztrestností a rozložili systém souřadnic fungující desítky věků. Zestárlé postavy nejsou schopné obnovit předešlé a předložit nové. Proto jsou jejich dny sečteny.

My ještě nevidíme, jak přichází úsvit nového světa. Ale nepochybně čekáme ty, kteří odvezou dřívější idoly na smetiště a zapálí ohromnou vatru změn. Tomu nelze uniknout.

Převzato z Fondsk.ru

***

The Diplomat: Čína oslabuje protiruské sankce a k tomu využívá Střední Asii

16. ledna 2024

Americký internetový zdroj o mezinárodní politice The Diplomat informuje, že Čínu napadlo, jak podpořit ruskou ekonomiku, aniž by ji postihly vedlejší sankce Západu uvalené na Rusko. Zboží je dodáváno přes republiky Střední Asie.

Nejedná se o zboží vojenského charakteru, které je pro ruský průmysl velmi potřebné, ale o zboží spotřební. Bez něho je normální fungování hospodářství a společnosti RF nemožné a Kreml by byl postaven před obtížnou volbu mezi zbraněmi a ropou.

Reexport tak podle Diplomatu obchází sankce tím, že Moskvě umožňují zachovat výrobní linky pro vojenskou výrobu.

Zdroj uvádí: V roce 2022 vzrostl objem vývozu ze zemí Střední Asie do Ruska téměř o třetinu. Z Kyrgyzie odchází do Ruska téměř dvaapůlkrát víc zboží z celkového regionálního  vývozu, z Uzbekistánu více než dvojnásobek. Kazachstán svůj vývoz do Ruska zvýšil jen o čtvrtinu. Vývoz z Tádžikistánu se nezměnil, zůstal téměř nulový.

Diplomat ve svém pojednání pokračuje, že jeho hypotéza o skoku obchodu s Ruskem je způsobena tím, že jde o pomoc reexportem čínského zboží do RF, aby pomohl právě Číně vyhnout se západním sankcím.

Nepřímým důkazem tohoto tvrzení je zvýšení počtu položek, které Čína vyváží do Střední Asie a také výrazné zvýšení přílivu zboží, které se již dodává.

Převzato z Topcor.ru

***

Třetí fronta. Proč Írán zaútočil na USA v Iráku?

Kamran Gasanov

16. ledna 2024

Údery íránských revolučních gard na americké pozice v Iráku jsou logické následky konfliktu v pásmu Gazy, ale i geopolitickou potyčkou o vliv na Blízkém východě.

Blízký východ ještě nestačil skousnout bombardování Húthíů americkými a britskými vojsky, a už se v tomto regionu po pásmu Gazy a Jemenu otevírá „třetí fronta“. V noci z 15. na 16. ledna zaútočily síly íránských revolučních gard na americké a izraelské pozice v iráckém Erbílu balistickými raketami.

Proč Írán zaútočil na Irák?

Íránské revoluční gardy si daly za cíl velitelství izraelské rozvědky Mossad, které bylo centrem pro přípravu speciálních akcí proti Íránu. V mediích bylo oznámeno, že údery šly na americký konzulát a vojenské základny v Erbílu. Bylo zasaženo osm objektů kolem konzulátu USA.

Íránská vláda odůvodnila svoji akci posouzením bezpečnosti. Zástupce ministra zahraničí Íránu Násir Kanání uvedl: „Islámská republika, obdařená vysokým zpravodajským potenciálem, stanovila v přesné a cílené operaci velitelství zločinců a zasáhla ho.“ Kanání dodal, že Írán bere v úvahu princip suverenity Iráku, ale využívá zákonné právo boje s hrozbami pro národní bezpečnost.

Jak zareagovaly Irák a Spojené stát?

Ať se íránské revoluční gardy řídí čímkoliv, považují v Iráku jejich akci za nezákonnou. Podle Iráku byl útok agresí proti svéprávnosti a bezpečnosti občanů. Irák upřesnil, že po útoku byly oběti mezi civilisty. Měl to být největší kurdský podnikatel Dizayi a členové jeho rodiny.

Americké úřady se omezily na kritiku, když útok zasáhl jen základny jimi kontrolované. Ministerstvo zahraničí „důrazně odsuzuje“ útoky a USA vystupuje proti „nerozvážným raketovým útokům Íránu, které ničí stabilitu Iráku“. Pro USA je nejdůležitější, že při útoku Íránu nebyl postižen žádný Američan.

Akci v Iráku je možno posuzovat z několika pohledů.

Na jednu stranu jde o pokračování konfliktu v pásmu Gazy.  S tím, jak se operace na Blízkém  východě prodlužuje, roste antiamerikanismus, neboť prezident USA nedokáže zastavit vraždy Palestinců. Írán nejprve pracoval prostřednictvím svých proxy, ozbrojené skupiny ostřelovaly americké základny v Sýrii a Iráku. Potom se připojili Húthíové, kteří zaútočili na americké lodě. Teherán již funguje s otevřeným hledím.

Írán odsuzuje akce Izraele v Gaze. Útoky íránských revolučních gard na Irák jsou také protiizraelské. Podle íránského ministerstva zahraničí je v Erbílu sídlo Mossadu. Írán je v úloze jestřába v dohodnuté protiizraelské koalici, a to nejen po událostech ze 7. října 2023, ale i dřívějších. Írán dokonce stanovil den solidarity s lidem Palestiny. Po zahájení izraelské operace tlačil přes Hizballáh, Húthíe a samotný Hamás na Izrael. Cílem Íránu je zastavit válku v Gaze a ideálně pohnat izraelskou vládu k mezinárodní odpovědnosti.

Geopolitický úder

Jedná se o geopolitickou konkurenci. Na regionální úrovni jde o konflikt Íránu s Izraelem. Írán neuznává Izrael a chce jej likvidovat. Prostřednictvím Hizballáhu, Hamásu a nyní již i Húthíů soustavně nutí izraelské obranné síly pociťovat svoji zranitelnost. Tel Aviv znepokojuje příprava balistických raket Íránu a perspektiva, že bude mít jaderné zbraně. To by Izrael zbavilo převahy v regionu a pro zemi by to znamenalo riziko zničení.

Druhá geopolitická konkurence je napojena na USA. Ať je u moci vůči Íránu tvrdý Trump, nebo iniciátor jaderné dohody Biden, bude Írán vždy „kamínkem v botě“ strýčka Sama na Blízkém východě. Írán vybudoval mocný šíitský oblouk, od Libanonu a Sýrie po Irák a Jemen. Teherán usiluje o to, aby Američané odstranili všechny své vojenské základny z této oblasti. Nesmiřuje se s okupací. Palestina bude tak nepřítelem Izraele.

Biden se zase nechce smířit s tím, že Írán zvyšuje svůj vojenský potenciál, vyvíjí balistické rakety a nezaručuje, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Bidenovi se také nelíbí sbližování Teheránu s Moskvou ve věci speciální vojenské operace na Ukrajině a normalizace vztahů se Saúdskou Arábií při zprostředkování Čínou.

Perspektivy USA na Blízkém východě

Pro Washington se situace na Blízkém východě stále zhoršuje. Washington je ve stálé krizi vztahů s Teheránem, Ankarou i Rijádem. Írán, Saúdská Arábie a Turecko udržují těsné vztahy s konkurenty USA – Ruskem a Čínou. Saúdská Arábie i Írán jsou členy BRICS, Írán je ještě v ŠOS a Turecko s Ruskem realizují rozsáhlé projekty v energetice, obchodu a ve vojensko – průmyslovém komplexu. Írán se cítí mnohem jistěji při podpoře velkými hráči a může beztrestně zaútočit na Američany.

V důsledku akcí Izraele v pásmu Gazy jsou téměř všechny síly na Blízkém východě nespokojené s USA. Útoky islámských revolučních gard na pozice Američanů v Erbílu jsou logicky následkem střetu v Gaze a také pokračováním geopolitického boje Íránu proti Spojeným státům a Izraeli.

Převzato z Vestikavkaza.ru