ru24.pro
World News in Czech
Июль
2024

Новости за 08.07.2024

Evoluční bloudění a vzrůst komplexity

Vesmír 

Zvyšuje se v průběhu evoluce složitost organismů? Při pohledu na tradiční evoluční stromy života je zřejmé, že v nejstarších dobách žily na Zemi organismy mnohem jednodušší než ty, které vznikly později. Je opravdu vzrůst komplexity inherentní vlastností evoluce? Jak vůbec definovat komplexitu?

Uléčen k smrti

Vesmír 

V roce 2010 exhumoval česko-dánský tým vědců ostatky dánského astronoma, astrologa a alchymisty Tycha Braha (1546–1601) uložené v pražském Týnském chrámu. Cílem bylo zjistit, jestli přece jen slavný učenec neskonal otráven rtutí nebo její sloučeninou, jak spekulovali autoři tehdy úspěšné knihy Nebeská intrika. [1] Při hledání odpovědi tým objevil nové skutečnosti, na které je zatím obtížné najít spolehlivou odpověď.

Elektronika jako kostky lega

Vesmír 

Vývoj stále výkonnějších osobních počítačů, chytrých telefonů, ale i rozvoj umělé inteligence nebo vývoj superpočítačů spočíval na skutečnosti, že donedávna se počet tranzistorů v integrovaném obvodu každé dva roky zdvojnásobil. Tato empiricky pozorovaná závislost je známá jako Moorův zákon.

Koka, pasta, crack

Vesmír 

Znáte netflixový seriál Narcos? A pijete někdy coca‑colu? Konzumace obou mimořádně populárních produktů má mnohem překvapivější souvislosti, než bychom na první pohled čekali. V jádru seriálové zábavy i lahodného osvěžení stojí – rudodřev. Původní jihoamerická rostlina s drobnými lístky ovšem zahrnuje i méně „zábavné“ fenomény.

Šelma z Valče, pionýr z třetihor

Vesmír 

Rostliny a zvířata v Doupovských horách působí tak přirozeně, že budí dojem, jako by zde rostly a žily od počátku věků. Nicméně před desítkami milionů let, na konci starších třetihor, tvořila zdejší krajina i příroda zcela jiný svět. Jak vypadal, můžeme vyčíst z okolních kamenů a zkamenělin, jež se v nich ukrývají. Jeden paleontologický nález z nedávné doby je jedinečným dokladem migrace zvířat z Asie do Evropy před 34 miliony lety.

Kvantové tečky

Vesmír 

Nobelovu cenu za chemii v roce 2023 získali Moungi G. Bawendi, Louis E. Brus a Alexej I. Ekimov za objev a výzkum kvantových teček, objektů o rozměru jednotek až desítek nanometrů, jejichž neobvyklé vlastnosti jsou zásadně ovlivněny jejich rozměry.1) Nanotečky jsou dnes klíčovým prvkem řady komerčně používaných nanomateriálů a nanotechnologií. Jejich optické vlastnosti využívají např. televizní obrazovky typu QLED; kvantové tečky v aktivní oblasti mají dnes laserové diody, které jsou zásadním prvkem optických komunikací... Читать дальше...

Mise EnVision aneb česká stopa ve výzkumu Venuše

Vesmír 

V roce 2031 odstartuje k Venuši evropská sonda EnVision, která bude detailně zkoumat povrch i atmosféru druhé planety Sluneční soustavy a pomůže nám odhalit, proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně. Do přípravy ambiciózní mise se nově zapojí i český vědecko-technický tým, který se stal součástí mezinárodního konsorcia stojícího za vývojem EnVision, a to s úkolem vyrobit a testovat klíčové systémy sondy.

Zánik tatranských plies

Vesmír 

Pred tisíckami rokov zanechali ľadovce posledného zaľadnenia v dolinách Vysokých Tatier stovky plies rôznej veľkosti a hĺbky. Dnes ich je okolo 220. Hoci podobných vysokohorských ľadovcových jazier existujú vo svete tisícky, tatranské plesá sú jedinečné. Dlhodobé systematické vypĺňanie jazerných paniev horninovým alebo organickým materiálom z okolia totiž v mnohých prípadoch spôsobuje viditeľné úbytky ich plochy i objemu. Takéto zmeny sú súčasťou prirodzeného starnutia plies smerujúceho k ich postupnému zániku.

Jak funguje moderní speleologie

Vesmír 

Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých 50 000 dolarů (Vesmír 3, 251, 1874/21), což je asi 1 375 000 dolarů v dnešní měně. Dnes je tento nejdelší jeskynní systém světa, s 686 km probádaných chodeb, součástí neprodejného národního přírodního bohatství Spojených států. Jde o důkaz, jak se za více než století proměnilo myšlení lidí, a jeskyně jsou dnes hlavně předmětem ochrany, vědeckého zájmu a jejich... Читать дальше...

Sinice: inženýři globálního ekosystému

Vesmír 

Sinice se vyvinuly před více než třemi miliardami let. Obohatily atmosféru o kyslík, na němž dnes závisí většina života. Zároveň však způsobily globální katastrofu. I dnes coby nejpočetnější organismy planety významně ovlivňují vše živé.

Co to voní v kávě?

Vesmír 

„Jedno espresso, prosím!“ uslyšíte nesčíslněkrát v jakémkoliv baru v Itálii, ať už se opalujete na pláži na Sicílii, procházíte vládní čtvrtí v Římě, či odpočíváte v Alpách na vysokohorské chatě. Uvnitř místnosti se line omamná vůně čerstvě připravené kávy. Jaké sloučeniny ale onu okouzlující vůni vytvářejí? „Kávová“ molekula totiž neexistuje…

Čichá, čichá, nos to není

Vesmír 

Čich máme spojen s identifikací pachových substancí, které k nám přicházejí z vnějšího prostředí. Ukazuje se však, že čichové receptory plní i řadu dalších funkcí mimo čichovou sliznici. Nacházíme je v nejrůznějších tkáních a je možné, že jejich využití pro čich se vyvinulo až druhotně.

Když se kouří z lesa, roste demence

Vesmír 

Dramatické záběry lesních požárů v posledních letech ve zpravodajství takřka zdomácněly. Máme je spojené především s masovými evakuacemi postižených oblastí Středomoří, které pak živel rozsáhle devastuje navzdory snaze hasičů jeho postup zastavit. Silné lesní požáry ale mají stále větší dopad i na mírné pásmo Evropy, kde byly až dosud spíše anomálií. Klimatické prognózy naznačují, že budoucnost takových událostí přinese významně více. Nejvíce tím budou ohroženy lesy a travnaté plochy, a to zejména v posledních třech desetiletích 21. Читать дальше...

Rodič, pečovatel, partner

Vesmír 

V roce 1935 popsal rakouský etolog a pozdější nositel Nobelovy ceny Konrad Lorenz chování, při kterém čerstvě vylíhnutá housata následují objekt, jejž spatřila krátce po vylíhnutí. V přirozeném stavu jde většinou o matku, následován však může být i člověk nebo jakýkoliv pohybující se předmět. Pozdější výzkumy ukazují, že s podobným jevem se setkáme také u savců. Zásadní roli zde však hraje jiný smysl – čich.

Čich ptáků

Vesmír 

„Čich je u ptáků vyvinut jen slabě.“ Toto tvrzení najdeme i ve vysokoškolských učebnicích živočišné fyziologie. Nic ale nemůže být dál od pravdy, a tak i v tomto případě nezbývá než opakovat moudrost starých Římanů: „Noli iurare in verba magistri“ (nepřísahej na slova učitelova).

Význam čichu u novorozenců

Vesmír 

Kdybychom neměli čich, byli bychom zranitelnější. Špatně bychom se vyhýbali potenciálnímu nebezpečí z prostředí, jako jsou například různé zdroje nákazy. Hůře bychom rozlišovali vůni přijímané potravy.1) Postižen by byl i svět našich sociálních vztahů – například bychom si jinak vybírali sexuálního partnera. Nic z toho bychom ale nemohli prožívat, pokud bychom úspěšně neprošli obdobím, kdy hrál čich v našem vývoji zcela zásadní roli – v průběhu těhotenství a těsně po narození.

Mají savci feromony?

Vesmír 

Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o možných predátorech či o potravě, a hlavně o prostředí, ve kterém žijí. V posledních letech jsme se o jejím fungování u savců dozvěděli leccos překvapivého.

Jak trousíme často i důvěrné informace

Vesmír 

Tělo průměrného člověka emituje do okolního prostředí skrz pokožku více než milion bilionů (1018) molekul lidského pachu za minutu. Po přepočtu na celou lidskou populaci dojdeme asi k sedmi tisícům tun lidského pachu denně. Čím je tento pach tvořen a co o nás vypovídá?

Algoritmy pro zdraví

Vesmír 

Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů umožňujících včasnou diagnostiku nádorů silnou osobní motivaci… Sešli jsme se při příležitosti její pražské přednášky, která se uskutečnila v rámci cyklu Věda na Hradě.

Neklidný Reykjanes

Vesmír 

Vulkanický systém Fagradalsfjall byl dlouho neaktivní a jeho probuzení (mezi březnem 2021 a srpnem 2023) předznamenalo nástup nové vulkanické éry na islandském poloostrově Reykjanes. Postupně došlo k erupcím v údolích Geldingadalir (2021), Meradalir (2022) a při úpatí hory Litli‑Hrútur (2023). [1] V závěru loňského roku se však tektonická a vulkanická aktivita přesunula víc na západ a opakované spektakulární výlevy láv podél série kráterů Sundhnúkagígar (pro aktuální erupce se používá rovněž zjednodušené... Читать дальше...