Výrazně neobvyklý rok 2025 zrychlil proměnu byznysu, říká šéfka české ING

„Zažité věci se mění ve všech oblastech najednou. Jiné je chování klientů i apetit bank k uvádění nových produktů, zvyšuje se míra digitalizace a zavádění AI nástrojů, mění se regulace včetně ESG, trh reaguje na vyhrocenou geopolitickou situaci,“ vypočítává ředitelka české pobočky ING banky Eva Bučová turbulentní změny posledního roku.

Leckteré firmy kvůli nim omezují své investice, je znát jejich neochota k výraznějším akvizicím či expanzím kvůli nejisté návratnosti. Česko v tom jde oproti jiným zemím regionu střední a východní Evropy proti proudu, Eva Bučová to sleduje na aktivitách velkých společností, které patří mezi klienty ING.

„Největší skupiny zesilují své aktivity v západní Evropě i v USA nebo v jihovýchodní Asii, zatímco třeba polské a rumunské firmy se zaměřují na domovské trhy,“ říká ředitelka české ING. A banka jim chce pomoci aktivity ještě zesilovat. „Jsem ráda, že s tím klientům můžeme pomáhat, a růst tak s nimi,“ podotýká Eva Bučová, která je v čele banky od července 2024.

S mnoha klienty důsledně řešíme transformaci k udržitelné budoucnosti. V tom chápeme naši roli jako klíčovou.

ING loni oslavila 33 let na českém trhu, posledních pět se soustředí výhradně na klíčové korporátní bankovnictví, a tudíž na firemní klientelu. Vyselektovala si zákazníky, jimž může přinést nejvyšší přidanou hodnotu, čímž mimochodem jejich řady zredukovala.

„Udělali jsme věci, které nevypadaly úplně intuitivně, ale pomohlo nám to se soustředit na opravdu klíčové segmenty. Bylo to strategicky správné rozhodnutí,“ popisuje zásadní krok Eva Bučová. A hned to potvrzuje čísly. „Například mezi lety 2020 a 2024 jsme rozšířili úvěrové portfolio o 37 procent, zatímco trh celkově rostl výrazně pomaleji.“

Dekarbonizace průmyslu

Jednou z priorit ING je pomáhat klientům napříč sektory s jejich přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. Neomezuje se jen na zelené firmy, ale naopak pracuje i s energeticky náročnými odvětvími, jako je ocelářství, cementářství, automobilový či energetický průmysl.

„S mnoha klienty důsledně řešíme transformaci k udržitelné budoucnosti. V tom chápeme naši roli jako klíčovou,“ dodává Eva Bučová, která má více než pětadvacetileté zkušenosti v korporátním bankovnictví a v české ING je také předsedkyní výboru pro udržitelnost, takže se zásadně podílí na zavádění ESG principů uvnitř tuzemské pobočky.

Pro pomoc s transformací byznysu vytvořila ING vlastní strategii Terra (latinsky Země) rozpracovanou pro všech dvanáct sektorů, na něž se banka soustředí. Jsou mezi nimi i výroba energií či oceli, automobilový průmysl a doprava nebo realitní development. Jde tedy o obory, které jsou dohromady zodpovědné za zhruba 75 procent globálních emisí.

Zelená nula do roku 2050

„Přístup Terra představuje modely dekarbonizace založené na vědeckých poznatcích, s nimiž můžeme řídit přechod nejvíce uhlíkově náročné části našeho úvěrového portfolia k nulovým emisím do roku 2050. Navíc jsme první globálně systémově významnou bankou, která obdržela hodnocení od neziskové organizace STBi potvrzující naše cíle,“ vyzdvihuje Bučová.

V modelech se scházejí data o situaci na trhu, o dostupných i vyvíjených technologiích, inovacích a patentech. S klienty pak banka řeší, co a jak se dá využít. „Je to komplexní záležitost a občas přijdeme na to, že některé technologie prostě ještě neexistují, ale do roku 2050 budou,“ zmiňuje.

Jako příklad uvádí práci na vývoji takzvaného zeleného cementu nebo zelené oceli a jejich ekonomické udržitelnosti. O to se mimochodem pokouší i česká hutní jednička – Třinecké železárny patřící do skupiny Moravia Steel.

Vloni sice Třinecké železárny odložily výstavbu elektrické obloukové pece za dvacet miliard až na příští dekádu, ale dál investují do dekarbonizace, pokračují v přípravě bezemisní železnorudné briketovací linky nebo paroplynové elektrárny.

Energie ušetřená zhasnutím loga

ING se dekarbonizací zabývá přes tři hlavní pilíře. Směrem ke klientům se banka vedle zmiňovaných transformačních plánů například zavázala do roku 2027 mobilizovat podporu udržitelných investic na 150 miliard eur ročně. Už minulý rok byla podle Bučové na úrovni až 130 miliard. 

Doma v Nizozemsku pak také ING vytvořila akcelerační tým, který pomáhá globálním klientům se škálováním nových technologií. A do Česka přináší příklady dobré praxe.

Podstatným pilířem jsou také aktivity vedoucí ke snížení vlastní uhlíkové stopy. Tuzemská pobočka ji začala řešit už před osmi lety, kdy vznikl výbor pro udržitelnost, v jehož čele Eva Bučová stojí od samého začátku.

Postupně se do aktivit zapojilo sedmdesát procent zaměstnanců. Řešila se třeba optimalizace klimatizace a infrastruktury v datových centrech, odstranění košů u zaměstnaneckých stolů pro efektivnější třídění odpadu nebo zrušení permanentního nasvícení loga ING. 

Na budově na pražské Harfě teď září jen v omezených hodinách a ředitelku samotnou překvapilo, že díky tomuto opatření klesla spotřeba elektřiny banky o pět procent. Celkově se díky všem zavedeným krokům snížila spotřeba o více než třetinu za poslední čtyři roky.

„Zní to možná jako prkotiny, ale mají velký dopad. A jsou to přesně věci, které klienty při udržitelných aktivitách zajímají – naše vlastní zkušenosti a konkrétní příklady. Bývají překvapeni, že pro to v bance nacházejí partnera,“ říká Eva Bučová.

Spolupráce na udržitelnosti i digitalizaci

Třetím pilířem je lobbing za rozšíření udržitelných technologií a postupů. Banka tak propojuje stakeholdery od zástupců veřejné správy přes byznys, think-tanky a vědce až po nevládní organizace. „Pomáháme i s vytvořením dobrovolných zelených dohod. V Česku už vznikly dvě, včetně pilotního projektu nábytkářských firem Nábytek v oběhu,“ dává příklad Bučová, která mimo jiné sedí ve správní radě iniciativy Změna k lepšímu.

Podle Bučové bude udržitelnost trendem i do budoucna stejně jako digitalizace či práce s AI. Ostatně sama ING v Česku nedávno prošla změnou svého hlavního systému, aby digitalizaci zrychlila.

„Nový core system nám umožňuje rychleji reagovat na změny na trhu a na požadavky klientů a zavádět nové produkty ve všech oblastech, kterým se věnujeme, od finančních trhů přes kapitálové trhy a poradenství až po transakční služby. Máme pobočky ve 35 zemích a klienty ze stovky trhů a můžeme je tak snáz propojovat při vyhledávání akvizičních a investičních příležitostí,“ popisuje Bučová.

Jako jednu z růstových oblastí pro banku zmiňuje nově budované koridory spolupráce. ING je identifikovala i podle pohybu v dodavatelských řetězcích největších klientů. Pro region střední a východní Evropy vedou cesty do Německa a jihovýchodní Asie. 

„Máme novou platformu, která pomáhá třeba právě asijským společnostem při podnikání ve střední Evropě – například s mapováním trhu, zahájením investic, otevíráním poboček a zajištěním financování. To samé platí i pro české firmy směřující tam,“ uzavírá Eva Bučová.

The post Výrazně neobvyklý rok 2025 zrychlil proměnu byznysu, říká šéfka české ING appeared first on Forbes.