Evropskou unii i Česko čekají horší časy, než se zdálo. Evropská komise upravila prognózy

Evropská komise v pondělí ve své jarní ekonomické prognóze výrazně snížila očekávání hospodářského růstu pro celou Evropskou unii i Českou republiku na rok 2025. Hlavním důvodem jsou obavy z dopadů nových amerických cel a celkové nejistoty v globálním obchodě.

Komise očekává, že česká ekonomika letos vzroste pouze o 1,9 procenta oproti dříve předpokládaným 2,4 procentům. Pro příští rok komise předpovídá jen mírné zrychlení tempa na 2,1 procenta. Hlavním motorem českého růstu zůstává domácí poptávka, především díky obnovení růstu reálných mezd, které podpořilo spotřebu domácností.

Česká inflace by měla v letošním roce klesnout na 2,2 procenta z loňských 2,7 procent a v příštím roce dále zpomalit na rovné dvě procenta. Navzdory očekávanému zrychlení růstu by míra nezaměstnanosti měla zůstat stabilní na úrovni 2,6 procenta, což představuje jednu z nejnižších hodnot v EU.

Ministerstvo financí ČR v dubnu upravilo svou prognózu růstu ekonomiky na dvě procenta, přičemž zohlednilo dopad amerických cel na automobily, ocel a hliník. Pokud by však začalo platit zvýšené dvacetiprocentní clo na země EU, které prezident Trump vyhlásil, ale odložil o 90 dní, česká ekonomika by podle MF rostla jen o 1,6 procenta.

Unii čeká totéž

Pro celou EU komise snížila odhad růstu HDP na pouhých 1,1 procenta oproti původně očekávaným 1,5 procentům. V příštím roce by mělo tempo růstu zrychlit na 1,5 procenta, především díky pokračujícímu růstu spotřeby a zotavení investic. Pro eurozónu Evropská komise předpovídá ještě slabší růst ve výši devíti desetin procenta (původně 1,3 procenta).

Inflace v EU by měla v letošním roce dosáhnout 2,3 procent a v příštím roce klesnout pod dvouprocentní hranici na 1,9 procenta. V zemích eurozóny by inflace měla klesnout na cílovou hodnotu ECB (dvě procenta) již v polovině letošního roku, což je dříve, než komise původně předpokládala.

Rizika & příležitosti

Komise varovala, že další fragmentace světového obchodu by mohla ještě více zpomalit ekonomický růst a znovu vyvolat inflační tlaky. Rizikem zůstávají také stále častější katastrofy související s klimatem.

Naopak pozitivně by ekonomiku mohlo ovlivnit případné snížení obchodního napětí mezi EU a USA, rozšíření obchodu EU s dalšími zeměmi, zvýšené výdaje na obranu nebo pokrok v reformách na podporu konkurenceschopnosti.

Trh práce v EU zůstává odolný – loni vzniklo rekordních 1,7 milionu pracovních míst a letos by navzdory slabšímu růstu měly vzniknout další dva miliony. Míra nezaměstnanosti by tak měla v EU příští rok klesnout na rekordně nízkých 5,7 procenta.

The post Evropskou unii i Česko čekají horší časy, než se zdálo. Evropská komise upravila prognózy appeared first on Forbes.