Boj o kancléře vrcholí. Klíčovým volbám v Německu vévodí migrace a ekonomika

Už tuhle neděli proběhnou nejdůležitější letošní volby Evropy. Němci v předčasných volbách do spolkového sněmu rozhodnou, jakým směrem se jejich země vydá dál. Výsledek voleb a hlavně z nich vzešlá vláda budou mít zásadní vliv i na dění v Česku. 

Česká a německá ekonomika jsou mimořádně úzce provázané a nejde jen o notoricky známý vývoz, kdy do Německa míří zhruba třetina veškerého českého exportu. Jen o něco menší je i dovoz od našich západních sousedů.

Tisíce českých firem, které celkem zaměstnávají vysoké desítky tisíc lidí, jsou s Německem přímo propojené nebo tam rovnou expandují. Německo je pro nás navíc klíčovým partnerem i v evropské a bezpečnostní politice, což je při současné situaci v Evropě mimořádně důležité. 

Jak volby dopadnou, bude ale zásadní i pro další směřování Evropské unie, protože i přes všechny problémy a útlum pořád platí, že je Německo nejsilnější ekonomikou Evropy a v celosvětovém žebříčku si po USA a Číně drží třetí místo.

Proč Německo skomírá?

Jenže právě tamní ekonomika je vedle migrace aktuálně nejsilnějším tématem předvolebního klání. V předvolebních programech všech stran stojí návrhy na oživení ekonomiky na předních místech. 

Německo trápí dlouhá recese, nemine týden, aby se neobjevila zpráva o tom, že některá tradiční firma míří do insolvence nebo chystá masivní propouštění a přesun investic mimo zemi, odkud pochází. Nejnovější průzkum auditorské společnosti Baker Tilly dokonce říká, že většina (78 procent) německých průmyslových podniků zvažuje přesun svých aktivit do zahraničí.

Klíčové důvody, které stojí za úpadkem německého hospodářství, sahají primárně od drahých energií, vysokého zdanění, zaostávání v inovacích a technologiích až po nebývalou byrokratickou zátěž. 

Právě byrokracie je podle mnoha firem problémem číslo jedna, dokonce větším než drahé energie. Podle průzkumů musejí podnikatelé malých a středních firem, na kterých německé hospodářství stojí, investovat až pětinu svého času právě na zvládání často nesmyslné a drahé byrokracie. 

Zásadní je ale i energetika, Německo dlouho profitovalo z levného ruského plynu. To se ale s válkou na Ukrajině změnilo a zároveň v tu dobu země odstavila poslední jaderné elektrárny. Tehdy se říkalo, že je to jejich definitivní konec. Teď se jaderná energie pomalu zase vrací do veřejné debaty a například pravicová radikální strana AfD ve svém programu přímo navrhuje návrat k jádru. Ostatní strany volí sice jiné cesty, ale slib dávají stejný: energie budou levnější. 

Velké téma je i daňové zatížení, konzervativní unie CDU/CSU slibuje podstatné uvolnění – celkové daňové zatížení firem by mělo být nejvýše na 25 procentech. Sociálnědemokratická SPD zase slibuje například daňové úlevy pro firmy, které budou investovat v Německu do nového vybavení. AfD požaduje zrušení daně z CO₂, kterému fandí zhruba polovina Němců. Také chce zrušit sankce vůči Rusku a navrhuje vystoupení Německa z Evropské unie i eurozóny. 

Jak volby dopadnou?

Kromě ekonomiky je mimořádně silným tématem i migrace, což posílily v posledních době další tragické útoky nelegálních přistěhovalců. Pokud vládu složí, jak se očekává, Friedrich Merz z CDU/CSU, je jisté, že se migrační politika zpřísní. „Nepůjdeme do vlády s nikým, kdo nebude připraven provést zásadní změny v migrační politice Německa,“ řekl pár dnů před volbami Merz.

O tom, že to bude právě on, kdo vyhraje, se tařka nepochybuje. V četných průzkumech veřejného mínění se ukazuje, že jeho konzervativní unie CDU/CSU získá zhruba třicetiprocentní podporu. Z Merze by se s největší pravděpodobností měl stát příští německý kancléř. 

Jenže mnohem podstatnější otázka je, s kým se mu podaří utvořit vládní koalici. Nyní se zdá, že na druhém místě se zhruba dvaceti procenty skončí radikální pravicová strana AfD, kterou nedávno podpořil i Elon Musk. Což je vzhledem k poměrně výraznému protiamerickému postoji AfD vcelku paradoxní.

Ačkoli však Friedrich Merz využil v lednu hlasů AfD pro prosazení tvrdších protiimigračních zákonů, po masivní kritice, která tohle „překročení červené linie“ následovala, opakovaně odmítá, že by s AfD vytvořil po volbách koalici.

„Chci to říci ještě jednou velmi jasně, aby nedošlo k nedorozumění. S AfD nebude žádná spolupráce, to je jasné a definitivní,“ prohlásil ve středečním duelu s dosavadním kancléřem Olafem Scholzem. Jeho sociálním demokratům (SPD) přisuzují průzkumy veřejného mínění jen zhruba patnáct procent hlasů. Strana Zelených je za SPD v těsném závěsu.

Další strany, jako jsou liberální FDP, komunistická Die Linke nebo extrémní levice Sahry Wagenknecht, se pohybují zhruba okolo pětiprocentní hranice, která je rozhodující pro to, zda se do Spolkového sněmu probojují. Velkou roli tak sehrají zatím nerozhodnutí voliči, takový je nyní v Německu přitom každý pátý. 

The post Boj o kancléře vrcholí. Klíčovým volbám v Německu vévodí migrace a ekonomika appeared first on Forbes.