Jedenáctichodová mše za maso. Unikátní zážitek spojí hostinu a divadlo
Opulentní jedenáctichodová hostina, která polechtá nejen chuťové buňky, ale i ty mozkové. Divadelně-gastronomický zážitek Beef oslaví během patnácti jarních večerů 130 let Holešovické tržnice a vedle netradičních pokrmů od Zátiší Catering Group zároveň zábavnou formou předá hostům poselství o budoucnosti stravování.
Holešovická tržnice letos slaví 130 let od založení. K tomuto výročí vytváří program, jehož součástí bude během dubna a května také festival Konzum, který zastřeší netradiční gastronomické a kulturní aktivity. Jeho součástí budou pop-up akce věnované různým oblastem světové kuchyně, ale především pak gastroperformance Beef, která během patnácti večerů propojí divadlo s jedenáctichodovou večeří.
Hala 17 určená ke krátkodobým pronájmům, v níž se konal například festival Lustr nebo interaktivní expozice Lovci znaků, se na čas promění v Chrám konzumu, v němž budou probíhat bujaré, avšak společensky odpovědné bakchanálie.
Divadelní část chystané performance má na starosti produkční tým Holešovické tržnice ve spolupráci s režisérem Adamem Skalou, o tu gastronomickou se postará Zátiší Catering Group v čele s šéfkuchařem restaurace Mlýnec Ladislavem Vaníčkem.
Večerem bude hosty v hlavní roli provázet herec Kryštof Bartoš (známý z divadel nebo seriálů Devadesátky či Zlatá labuť), coby velekněz představující každý z netradičních chodů. Oblečen bude do kostýmu od Evy Justichové a Terezy Gsöllhoferové, držitelek Ceny divadelní kritiky za scénografii pro imerzivní projekty.
Diváci, kteří za kulturní zážitek s jedenáctichodovým menu spárovaným s nápoji zaplatí 4800 korun, se sami stanou účastníky představení – ať už se do jeho průběhu budou chtít zapojit více, či méně aktivně.
Pražské prostory bývalých jatek postupně ožívají kulturou, gastronomií a službami a stávají se vyhledávaným místem Pražanů.
Letos mají v areálu, kde se kromě komerčních prostor (například Alza) nachází třeba restaurace a klub Sasazu, galerie Trafo Gallery a The Chemistry Gallery, divadlo Jatka78, skatepark Gizmania nebo trh s čerstvými potravinami Hala 22, otevřít i další podniky.
V opravené budově Burzy, tedy haly s číslem 4, otevře restauraci Zátiší Group, ve dvou dalších halách (27 a 28) chystá nový podnik také skupina Ambiente.
„V tržnici jsou kromě jiného i místa spojená s gastronomií a kulturou. Můžete sem v pátek večer zajít s přáteli na večeři, do divadla a poté i na pivo. Je to skvělé místo na site-specific projekty, a tak jsem oslovila režiséra Adama Skalu, který také dlouhodobě tancuje mezi divadlem a gastronomií, a společně jsme asi před rokem začali vymýšlet nový koncept,“ říká programová manažerka Holešovické tržnice Veronika Svobodová.
Ona sama se v prostředí divadla pohybuje již dlouho. Do loňského roku byla ředitelkou divadla Masopust a produkční řady projektů imerzivního divadla (například Pomezí).
Skala jako ostřílený režisér, dramatik a autor performancí ve veřejném prostoru (včetně těch komerčních například pro Pilsner Urquell) nejdříve přišel se svérázným nápadem, který zněl zhruba následovně.
„Koupíme celou krávu, pověsíme ji v Hale 17, porazíme ji a pak ji budeme zpracovávat tak dlouho, dokud z ní nezbyde vůbec nic. Tato performance, během které budeme bourat maso, vařit z něj, rozdávat různá jídla i stahovat a vydělávat kůži, bude trvat tři dny. Nakonec uvaříme kotel vývaru a ten vypijeme.“
Původní nekonvenční nápad se rozvíjel o něco více realistickým směrem. Výsledkem je koncept degustační večeře spojené s divadlem, přičemž obě tyto složky jsou v něm neoddělitelné a stejně důležité.
„Rituální večeře“ se bude odehrávat ve výrazné scénografii Haly 17, která bude přes den volně přístupná pro návštěvníky, kteří si chtějí prohlédnout výstavu nebo se občerstvit v kavárně. V tomto „chrámu konzumace“ se od 24. dubna do 14. května budou kromě Beefu odehrávat i další dílčí programy.
„Vedle patnácti repríz gastroperformance Beef to bude i devět koncertů. Vystoupí například Ida de Young, Terezie Kovalová, kapely WWW Neurobeat, ale třeba i cimbálovka. Zároveň tam budou interaktivní exponáty,“ představuje Veronika Svobodová festival.
„Na interaktivní výstavě budou například nádoby s různými vůněmi, k nimž si budete moci čichat, abyste si dokázali představit vůně různých pokrmů, které již možná v budoucnosti nebudou existovat,“ říká Adam Skala.
„Budeme pracovat i s umělou inteligencí – chystáme například zpovědnici, které se budete moci svěřit s nejniternějšími pocity, a ona je přetaví v recepty. Každé ráno bychom chtěli společně snídat a také plánujeme performance, na níž podle receptu z Čapkovy knihy připravíme dort, který vařili pejsek s kočičkou,“ doplňuje Skala.
V rámci programu Konzumu proběhne v květnu také fuck-up night s řečníky z gastronomie a kultury. Součástí prostoru bude také kavárna, již organizátoři chystají ve spolupráci se Střechou Radost, nebo knihovna s různými kuchařkami. Na čepu tu budou mít vlastní, červené pivo.
Téma konzumace se přitom podle Skaly týká jak jídla, tak kultury nebo informací. „Celá akce bude takovou esejí o tom, co dnes znamená konzumovat,“ říká režisér. V gastroperformance Beef mu jde především o návrat k rituálu.
„Konzumace by neměla být automatická a bezbřehá. Máme automaticky v hlavě, že chceme mít všeho hodně, všechno hned a kdykoli si vzpomeneme, ale to nás paradoxně připravuje o svobodu,“ líčí.
Velký posun sleduje v poslední době třeba na Vánoce. „Málokomu už bezbřehé nakupování dárků a přejídání se přináší radost. Stále více lidí proto začalo vyhledávat klid, od dárků ustupuje a raději se společně vydá někam na dovolenou,“ přemítá Skala.
Možnost poukázat na původní význam jídla vidí Skala právě v ritualizaci v rámci hry, jejímž spoluautorem bude i sám divák, potažmo host. „Diváci budou mít roli účastníků mše vedené veleknězem a skupinou ministrantů, kteří mu pomáhají. Budou přímo participovat na ději,“ říká o Beefu.
Jak to bude vypadat konkrétně? „Hosté budou společně sedět asi u deseti stolů. Jeden chod bude například spočívat v tom, že dostanou hravou formou na stůl chleba a máslo a každý ze stolů k tomu ještě další doplněk. Jedni budou mít například hromadu oliv, další zase med nebo nějakou pomazánku,“ líčí.
„V tu chvíli začnou mezi stoly jezdit lodě a lidé začnou navzájem obchodovat, podobně jako když se v dávných dobách začaly propojovat různé civilizace. Jsem zvědav, jestli se hosté budou chovat spíše rovnostářsky, nebo se na tom budou snažit co nejvíce vydělat,“ říká Skala.
Celý koncept počítá s tím, že aktivní zapojení pro diváka není zavazující, pokud si bude chtít pouze vychutnat jídlo.
Akce je stylizovaná do kázání velekněze, který v každém z výstupů představí pokrm po jednotlivých surovinách i z hlediska myšlenky, proč se podává. Menu je převážně vegetariánské – tedy až na jeden chod, který má ale také vegetariánskou variantu.
„Přijde mi na tom zábavný právě ten moment, že jsme na jatkách, ale maso vám prostě nedáme.“ Propagace vegetariánství ale není cílem: „Sám jsem entuziastický masožravec,“ říká Skala. „Cílem akce je naopak maso co nejvíce oslavit. Jde v podstatě o rituální mši za krávu. Celá večeře i tematicky směřuje k tomu, že všichni čekají na maso,“ říká Skala.
Během toho dostávají hosté na stůl netradičně pojaté zeleninové pokrmy z kuchyně Ladislava Vaníčka, jako je například tatarák z bílé kořenové zeleniny, pyré ze zeleniny, hub a šlehaných sýrů nebo obalovaný seitan. Na konci pak přichází chod, který je sestaven pouze z masa.
Cílem akce je maso co nejvíce oslavit. Jde v podstatě o rituální mši za krávu.
Při výběru gastro partnera oslovili organizátoři více kuchařů, ale nakonec se rozhodli pro většího partnera. Toho našli v týmu Zátiší Catering Group, který bude zároveň otevírat novou restauraci ve vedlejší budově opravené Burzy.
Návrhy konkrétních surovin i pokrmů přinesl šéfkuchař Ladislav Vaníček, přesné menu se ale stále ještě ladí. „My jsme pro něj připravili jen mantinely, kde bylo popsané, co by pokrm měl vyvolat za zážitek – například že by jej lidé měli sdílet,“ říká Skala.
Pokrmy nesou názvy jako Zvěstování, Hostie, Chorál, Babylon, již zmiňovaný Chléb náš vezdejší nebo například Nezabiješ. Posledně jmenovaný chod spočívá podle Skaly v tom, že hosté dostanou jídlo, jehož součástí je živá květina i s kořeny. Aby jej mohli sníst, musejí tuto květinu utrhnout a v podstatě tedy zabít.
„Jde o akt, kdy něčemu zlomíte vaz, protože není konzumace, aniž byste něčemu vzali život,“ vysvětluje Skala. Tím si hosté sáhnou na téma, že neexistuje způsob konzumace, který by byl nadřazený jiným.
„Nechceme se vůči nikomu vymezovat ani nikoho soudit. Lidé, kteří si kupují nejlevnější průmyslově zpracované salámy, to mohou dělat proto, že jim životní situace zkrátka nic jiného nedovoluje. Zároveň si pojďme na rovinu říct, že tu existuje i něco jako arogantní vegetariánství nebo veganství,“ vysvětluje tvůrce konceptu.
A poselství takto složeného menu? „Jíst maso je v pořádku, je to součást potravinového řetězce, ale otázkou je, jak často a jaké maso. I zabijačka je tradiční rituál, který má rozměr společenské události. Špatně jsou podle mě velkochovy a jatka, kde je se zvířaty zacházeno nepřijatelným způsobem,“ říká Svobodová.
„Beef je náš způsob, jak maso oslavit a vrátit mu hodnotu. Stavět baráky, jako byly jatky, do nichž naženeme zvířata, aby z nich druhou stranou vyšlo maso zabalené v igelitu – to už bychom v dnešní době měli umět přehodnotit,“ souhlasí Skala.
A zároveň dodává: „Nesnažíme se být přehnaně aktivističtí, ačkoli také přinášíme určitou ekologickou zprávu. Jde nejen o to, aby lidé odcházeli s plnými břichy a zážitkem, o němž můžou přemýšlet, ale především o to, aby to byla legrace.“
The post Jedenáctichodová mše za maso. Unikátní zážitek spojí hostinu a divadlo appeared first on Forbes.