Do Bílého domu se dnes vrací Donald Trump. Tady jsou jeho plány den po dni
Republikán Donald Trump dnes po čtyřleté pauze opět nastupuje do funkce prezidenta Spojených států. Tentokrát je však mnohem odvážnější a hned první den v úřadu plánuje velké změny, které se kromě Američanů dotknou i zbytku světa. Jaké kroky od něj můžeme čekat po převzetí moci?
Inaugurace
Pondělí 20. ledna 2025
V pondělí 20. ledna v poledne místního a v 18.00 středoevropského času složí Donald Trump slib a stane se 47. prezidentem Spojených států. Ve svých 78 letech je vůbec nejstarším politikem, který kdy byl uveden do této funkce.
Inaugurační den bude neobvyklý i z jiných důvodů – Trump se stane historicky prvním americkým prezidentem, který byl odsouzen v trestním procesu. V pondělí je také v USA státní svátek, den bojovníka proti rasové segregaci Martina Luthera Kinga.
Jelikož má být ve Washingtonu zhruba deset stupňů pod nulou, neuskuteční se ceremoniál klasicky před sídlem amerického Kongresu, ale uvnitř budovy. To se naposledy stalo před čtyřiceti lety při jmenování prezidenta Ronalda Reagana.
Kromě toho by měly být vlajky staženy na půl žerdi kvůli nedávnému úmrtí bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson však prohlásil, že je navzdory rozhodnutí Bílého domu nechá zvednout.
Den začne bohoslužbou a následným setkáním dosavadního prezidenta USA Joea Bidena s Trumpem v Bílém domě. Pak proběhne ceremoniál s pronesením přísahy, jednadvaceti salvami z děl a prvním prezidentským projevem.
Den bude pokračovat inauguračním obědem, následným průvodem do Bílého domu a vojenskou přehlídkou. K večeru se uskuteční inaugurační ples, na kterém si Trump zatančí s první dámou Melanií Trump.
Zatím není známo, kolik významných osobností se akce zúčastní, pozvání však obdrželi například argentinský prezident Javier Milei, italská premiérka Giorgia Meloni, prezident Salvadoru Nayib Bukele nebo čínský vůdce Si Ťin-pching.
Poslední zmíněný přiletět odmítl a pošle za sebe viceprezidenta Chan Čenga. I to však může Trump považovat za úspěch, jelikož je to poprvé, co se vysoký představitel Komunistické strany Číny zúčastní inaugurace prezidenta Spojených států.
Pozvání přijali všichni stále žijící bývalí američtí prezidenti i řada významných podnikatelů. Na Trumpa se tak přijde podívat nejbohatší muž světa Elon Musk, třetí nejbohatší Jeff Bezos i čtvrtý nejbohatší Mark Zuckerberg.
Inaugurace se z Čechů zúčastní velvyslanec Miloslav Stašek, premiérův bezpečnostní poradce Tomáš Pojar a delegace skupiny Patrioti pro Evropu v čele s europoslanci Klárou Dostálovou a Filipem Turkem či opozičním politikem Robertem Šlachtou.
Premiér Petr Fiala, prezident Petr Pavel ani lídr nejsilnějšího opozičního hnutí Andrej Babiš do Washingtonu nepoletí.
První den v úřadu
Kdo se zajímá o dění ve Spojených státech, nebude moci v první den po uvedení Trumpa do Bílého domu zprávy vypnout. Americká média i někteří republikáni mluví o kampani „šoku a hrůzy“, kterou chce Trump první den rozpoutat.
Bývalý Trumpův hlavní stratég Steve Bannon to zase označil za „dny hromu“ – podle dostupných informací má nový šéf Bílého domu v plánu podepsat nejméně stovku exekutivních příkazů.
Na den po znovuuvedení do funkce Trump už v minulosti slíbil řadu zásadních kroků – podle serveru Axios nejčastěji zmiňoval, že hodlá uzavřít hranice či omezit financování školám nařizujícím dětem se očkovat nebo vyučujícím kritickou rasovou teorii.
Několikrát promluvil i o záměru zahájit deportaci jedenácti milionů migrantů, kteří pobývají na území USA nelegálně. Potvrdil také, že je kvůli tomu připraven vyhlásit nouzový stav a povolat armádu.
Dále by chtěl zvýšit těžbu ropy na území země, zakázat trans ženám soutěžit v ženských sportech či zrušit opatření podporující elektromobily.
Mimo jiné rovněž slíbil, že omilostní některé z těch, kteří 6. ledna roku 2021 vtrhli do Kapitolu ve snaze zabránit Trumpovu soupeři Joeu Bidenovi převzít prezidentský úřad. Magazín Time napsal, že je nový prezident posoudí „případ od případu“. „Pokud byli nenásilní, myslím, že byli přísně potrestáni,“ dodal Trump.
Pohrozil též, že první den ve funkci zavede vysoká cla na dovoz zboží z Číny, Kanady, Mexika a dalších zemí. O jeho dlouhodobých plánech Forbes informoval už dříve.
Slibované ukončení války
do 20. července 2025
Jedním ze slibů, kterými Trump lákal voliče, bylo rychlé ukončení války na Ukrajině. Nejdříve tvrdil, že to „na sto procent“ dokáže ještě před uvedením do úřadu, následně datum míru posunul na 24 hodin od začátku prezidentování. To zopakoval dokonce několikrát, například pro televize CNN a Fox News.
Že je to nerealistické, připustil on i jeho tým krátce po listopadovém vítězství ve volbách. Agentuře Reuters dva z jemu blízkých pracovníků odhalili, že mír přijde až v řádu měsíců. Generálporučík ve výslužbě Keith Kellogg, který se má o mír mezi válčícími zeměmi zasadit, chce najít „řešení konfliktu“ do sta dnů.
Během tiskové konference 7. ledna pak sám Donald Trump připustil, že to bude pravděpodobně trvat ještě déle.
Proslov před Kongresem
leden nebo únor 2025
Očekává se, že Trump brzy po složení přísahy vystoupí v americkém Kongresu. Ve svém prvním funkčním období tak učinil 28. února a přítomné politiky i téměř 48 milionů Američanů u obrazovek vyzval, aby si věřili.
„Žádám všechny občany, aby přijali tuto obnovu amerického ducha. Žádám všechny členy Kongresu, aby se ke mně připojili a společně snili o velkých, odvážných a smělých věcech pro naši zemi,“ prohlásil tehdy prezident USA.
Volby v roce 2025
4. listopadu 2025
V listopadu proběhnou volby guvernérů ve státech New Jersey a Virginia. V obou z nich zvítězila v prezidentských volbách Kamala Harris a v New Jersey Demokratická strana dosud vládne. Ani jeden z dosavadních guvernérů nicméně svůj mandát neobhajuje.
Podle analytiků budou tyto volby jedněmi z prvních, které přiblíží, jak se vláda republikánského prezidenta i Kongresu občanům líbí. Výsledky navíc mohou napovědět, jak dopadnou takzvané průběžné volby v roce 2026.
250 let Spojených států
4. července 2026
Během Trumpova vládnutí proběhne kromě osmdesáti let od konce druhé světové války i pro Spojené státy snad ještě významnější výročí – čtvrt milénia od vyhlášení nezávislosti.
Už ve svém prvním proslovu v Kongresu na něj Trump odkazoval, když řekl: „Bude to jeden z největších milníků v dějinách světa. Jak ale bude vypadat Amerika, až dosáhneme 250. výročí? Jakou zemi zanecháme našim dětem? Nedovolím, aby chyby posledních desetiletí určovaly směr naší budoucnosti.“
Oslavit to plánuje velkolepě a chce uspořádat tu „nejlepší party vůbec“. A i zde vše hodlá vyřešit hned první den, kdy podle svých slov vytvoří pracovní skupinu, která připraví rok trvající oslavy. K tomu má vzniknout i „Velký americký státní veletrh“ – obdoba Expa s pavilony ze všech padesáti amerických států.
Volby v roce 2026
3. listopadu 2026
Průběžné volby konané v polovině čtyřletého prezidentského období se uskuteční v listopadu příštího roku. Trump v nich má co obhajovat – oběma komorám Kongresu aktuálně republikáni velí a tyto volby rozhodnou, zda tomu tak bude i nadále, nebo jestli Trumpa a jeho stranu voliči opustí. Hrát se bude o 35 ze stovky křesel v Senátu a všech 435 míst ve Sněmovně reprezentantů.
Během jeho prvního prezidentského mandátu se mu v těchto volbách v roce 2018 nepodařilo udržet kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů. V rámci takzvané „modré vlny“, pojmenované po barvě spojené s Demokratickou stranou, ztratili republikáni i některé guvernéry a další úřady, udrželi si však slovo nad Senátem.
A statistiky potvrzují, že se podobný scénář zřejmě odehraje znovu. V sedmnácti z posledních devatenácti průběžných voleb ztratila vládnoucí strana ve Sněmovně reprezentantů křesla. Jediné, kdy se tak v tomto století nestalo, byly volby v roce 2002 po teroristických útocích z 11. září 2001.
Poslední den v úřadu
20. ledna 2029
Jelikož se Trump dokázal do Bílého domu vrátit, odbude si svých povolených osm let u moci na začátku roku 2029. Pak už podle 22. dodatku ústavy nesmí zemi znovu vést a je i otázkou, zda by toho byl schopen – při předávání úřadu mu bude 82 let.
Kdo zaujme místo po něm, je i kvůli Trumpovu věku už dnes předmětem diskusí. Z řad demokratů se mluví buď o neúspěšné kandidátce Kamale Harris, nebo o viceprezidentském kandidátovi Timu Walzovi.
Pokud by vyhráli republikáni, mohl by se do Bílého domu dostat nastupující americký viceprezident J. D. Vance. Ten by se prezidentského úřadu ujal i v případě, že by Trump v průběhu svého prezidentování odstoupil, zemřel nebo byl z úřadu odstraněn.
Vzhledem k Muskově angažovanosti v americké vládě a podpoře Trumpa se některé odhady zaměřily i na něj, podle americké ústavy se však prezidentem stát nemůže – není totiž rodilým občanem Spojených států.
The post Do Bílého domu se dnes vrací Donald Trump. Tady jsou jeho plány den po dni appeared first on Forbes.