Slovensko chystá změny v konsolidačním balíčku. Týkají se i transakční daně
Slovensko chystá další změny v konsolidačním balíčku, který vládní koalice premiéra Roberta Fica prosadila ve sněmovně na začátku října bez předchozí širší odborné diskuse a který počítá zejména se zvýšením daní. Nový návrh předpokládá úpravy ohledně daně z přidané hodnoty a nové daně z finančních transakcí, jež začne platit v příštím roce. Vyplývá to z předlohy, kterou připravil příslušný parlamentní výbor.
Pokud konsolidační balíček podepíše prezident Peter Pellegrini, v příštím roce na Slovensku stoupne základní sazba daně z přidané hodnoty na 23 z nynějších 20 procent. Současně na pět z deseti procent klesne DPH na některé potraviny, jejichž zbytek bude zatížen novou devatenáctiprocentní sazbou DPH. Oproti původnímu návrhu budou v nejnižší sazbě DPH také ubytovací služby, knihy a tisk.
Ve srovnání s vládní předlohou výrazněji, a to na 24 z nynějších 21 procent, stoupne sazba daně z příjmů pro právnické osoby s příjmy nad pět milionů eur (126 milionů korun) ročně. Naopak malým firmám míra zdanění zisků klesne. Stávající zvláštní zdanění zisků energetických firem nakonec nestoupne.
Podle nevládního Institutu ekonomických a společenských analýz bude firemní daň ze zisku na Slovensku nejvyšší ze všech postkomunistických zemí ve střední a východní Evropě. Výkonná ředitelka RSM Monika Marečková v rozhovoru pro Forbes popisuje, jak by na nový konsolidační balíček podniky mohly reagovat.
Do seznamu zboží s novou pětiprocentní sazbou DPH bude podle předlohy zařazeno také bezlepkové pečivo a bezlepkové mouky, tedy zboží, které je nyní dražší než běžné pečivo a mouka. Krok tak patrně pomůže celiakům, kteří musejí dodržovat bezlepkovou dietu. Dříve poslanci do snížené sazby DPH zařadili některé jiné potraviny.
Nové dani z finančních transakcí by neměly podléhat například různé nevládní a neziskové organizace a spolky, které se zabývají veřejně-prospěšnými aktivitami včetně ochrany lidských práv, životního prostředí či poskytováním sociální pomoci a podporou vzdělávání a sportu. Současně daň ve výši 0,4 procenta z hodnoty odcházejících plateb z účtů právnických osob podle návrhu nezatíží širší okruh plateb, než předpokládal schválený zákon.
Maximální částka daně z jednotlivé transakce by se nově měla vztahovat nejenom na převody vykonávané slovenskými bankami. Tato změna pomůže mezinárodním podnikatelským skupinám, které vykonávají platby také za svou slovenskou divizi; u těchto plateb dosud nebyl stanoven strop daně ve výši čtyřicet eur (1015 korun) za transakci.
Evropská centrální banka podle slovenských médií už dříve doporučila Bratislavě, aby zákon o dani z finančních transakcí přehodnotila, a to i s ohledem na jeho dopad na činnost slovenské centrální banky. Návrh novely tohoto zákona už počítá s výjimkami také pro Národní banku Slovenska. Slovensko je od roku 2009 členem eurozóny.
Právě nová daň z finančních transakcí je jedním z hlavních opatření konsolidačního balíčku vlády, který předpokládá také například zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty či sazby daně z příjmů pro firmy s vyššími příjmy.
Slovenská sněmovna už v listopadu částečně zrušila původně schválené škrty v růstu platů zdravotníků, které byly rovněž součástí opatření na ozdravení státních financí. I po této změně se ale v příštích dvou letech budou proti dřívějším pravidlům pomaleji zvyšovat platy například lékařů. Lékařské odborové sdružení LOZ to dříve odmítlo a většina nemocničních lékařů už podala výpovědi. Ministerstvo zdravotnictví a LOZ následně zahájily jednání, k dohodě zatím nedospěly.