Tím, že se vláda zaměřuje na nezdravé potraviny a kouření, neútočí na „svobodu“

Tím, že se vláda zaměřuje na nezdravé potraviny a kouření, neútočí na „svobodu“. Plní jednu ze svých nejdůležitějších rolí, píše Devi Shridhar, profesorka veřejného zdraví na univerzitě v EdinburkuPlány britské vlády omezit reklamu na nezdravé potraviny, zakázat prodej energetických nápojů dětem a postupně omezit kouření se setkaly s předvídatelným refrénem: že jde o "spiknutí".To se dělo poprvé už v v roce 1965, kdy byl bývalý konzervativní ministr nespokojen se zavedením rychlostního limitu 110 km/h na anglických dálnicích. Vyjadřoval tím názor, že vláda by se neměla ke svým občanům chovat jako k nezbedným dětem, které potřebují chůvu, aby jim říkala, co smějí a nesmějí dělat.Od té doby se z tohoto výrazu stala zkratka - často namířená konzervativci proti labouristům - pro vyjádření nespokojenosti s řadou opatření v oblasti veřejného zdraví, včetně zákazu kouření ve vnitřních prostorách, minimálních cen alkoholu, uvádění kalorických hodnot na jídelních lístcích a rychlostních limitů na britských silnicích.