V kanclu, nebo na dálku? Nová studie může ukončit letité spory o práci z domova

Studie zveřejněná v předním vědeckém časopisu Nature zjistila, že dva dny práce z domova zvyšují spokojenost zaměstnanců s prací a výrazně snižují jejich fluktuaci ve srovnání s těmi, kteří sedí v kancelářích pět dní v týdnu.

Manažeři, kteří se snaží dostat své podřízené zpět do kanceláří, se často domnívají, že práce z domova vede k nižšímu výkonu zaměstnanců nebo k narušení kultury pracoviště. Jenže v nové studii, která vyšla v prestižním akademickém časopisu Stanfordovy univerzity, přináší britsko-americký ekonom Nicholas Bloom a jeho kolegové nový důkaz hovořící ve prospěch hybridního modelu pracovní doby.

Studie, provedená na pracovnících firmy Trip.com sídlící v Číně, zjistila, že dva dny práce z domova a tři dny v kanceláři snižují počet odchodů z práce, zvyšují spokojenost zaměstnanců a nemají žádný vliv na jejich výkonnost ve srovnání s jedinci, kteří pracují na plný úvazek na pracovišti.

Studie náhodně rozdělila 1612 pracovníků globální společnosti Trip.com, která poskytuje cestovní služby, podle toho, zda se narodili v sudý, nebo lichý den. Jedna skupina mohla pracovat z domova ve středu a v pátek, druhá pracovala v kanceláři všech pět dnů.

Výzkumníci následně zjistili, že u těch, kteří měli hybridní rozvrh, klesla během šestiměsíčního experimentu míra výpovědí o třetinu – a ještě více u zaměstnanců, kteří nejsou vedoucími pracovníky, u žen a u těch, kteří dlouho dojíždějí. Zároveň se zlepšilo hodnocení jejich spokojenosti v práci. U skupiny s hybridním rozvržením se také neprojevily významné rozdíly v hodnocení výkonnosti nebo v míře povýšení, a to ani po dobu dvou let od začátku experimentu.

„Tato testovací metoda nám umožnila dospět k závěru, že to byl právě hybridní pracovní rozvrh, který způsobil zlepšení v oblasti udržení a spokojenosti v práci,“ tvrdí Bloom. „Nešlo o náhodnou shodu s jinými faktory. Mezi lidmi narozenými v sudé a liché dny nejsou žádné rozdíly,“ podotýká.

Výzkum se nezabýval lidmi, kteří pracují na plný úvazek z domova, ani možností, zda si zaměstnanci mohou sami zvolit, kde a kdy budou pracovat, což je pro mnohé stále prioritou. Tato debata bude pravděpodobně ve firmách pokračovat. Současná studie je však dalším důkazem toho, že alespoň částečná možnost pracovat z domova je pro pracovníky přínosná.

Bloom a jeho kolegové v článku poznamenávají, že někteří si mohou klást otázku, zda se nižší fluktuace ve skupině s hybridní pracovní dobou nedá vysvětlit tím, že členové skupiny s plným pracovním úvazkem byli frustrovaní, protože během experimentu nedostali flexibilní rozvrh.

Nicméně míra odchodu u zaměstnanců pracujících na plný úvazek v kanceláři se oproti šestiměsíčnímu období před experimentem mírně snížila, což podle výzkumníků naznačuje, že někteří mohli správně odhadnout, že po ukončení experimentu bude tato strategie zavedena pro všechny zaměstnance.

Experiment dále zjistil, že manažeři společnosti změnili během experimentu svůj pohled na hybridní pracovní dobu. Před zahájením studie si vedoucí pracovníci mysleli, že hybridní rozvržení sníží produktivitu práce o 2,6 procenta. Když se ale pokus chýlil ke konci, dospěli k názoru, že flexibilní uspořádání může zvýšit produktivitu o jedno procento. Autoři studie se proto shodují, že podobná experimentování mají smysl.

Home office určitě má své dobré i špatné stránky, ale ukázalo se, že v případě hybridní metody se vzájemně kompenzují.

Dokument vznikl po mnoha měsících celosvětových diskusí o možných negativních dopadech práce z domova na firemní kulturu, produktivitu zaměstnanců, inovace nebo spolupráci. 

Bloom, který se studiem práce na dálku zabývá již desítky let, vyvolal v loňském roce rozruch, když poukázal na dřívější výzkum, podle něhož se zdá, že zaměstnanci plně pracující na home office mají v průměru mírně sníženou produktivitu. Bloom tehdy pro Forbes uvedl, že studie však také ukázaly, že pokud byl pracovní rozvrh dobře řízený a hybridní alespoň po určitou dobu, byl efekt srovnatelný nebo mírně pozitivní.

Bloom se ve své předchozí práci rovněž zabýval společností Trip.com (jeden z jejích spoluzakladatelů, James Liang, je spoluautorem studie a Bloomovým bývalým studentem doktorského studia). Během ní zjistil, že u skupiny pracovníků call centra, kteří pracovali fyzicky v kanceláři jen jeden den v týdnu, se zvýšila produktivita o třináct procent a fluktuace klesla o polovinu.

Novější studie se zaměřila na pracovníky v odděleních, jako je marketing, softwarové inženýrství, finance a účetnictví, a pomohla tak rozptýlit obavy, že dřívější studie na hůře placených zaměstnancích, vykonávajících opakující se úkoly, nemusí být objektivně zobecnitelná na všechny zaměstnance. „Tito lidé jsou kreativci, pracují na absolventských nebo odborných pozicích a inovují, tvoří, školí,“ popisuje Bloom účastníky své současné studie.

Podle vědce hledala společnost Trip.com tímto experimentem způsob, jak snížit náklady, a odhadovala, že každý zaměstnanec, který dal výpověď, ji stál dvacet tisíc dolarů za nábor a školení. Na základě Bloomových zjištění se firma rozhodla rozšířit hybridní strategii pracovní doby na všechny své pracovníky. „Home office určitě má své dobré i špatné stránky, ale ukázalo se, že v případě hybridní metody se vzájemně kompenzují,“ uzavírá Bloom.