Čekání na lithium. ČEZ znovu odkládá rozhodnutí o těžbě na Cínovci

Už v příštím roce se měla na severu Čech u Cínovce rozjet těžba lithia. Místo toho se ale měkký kov může opět stát předvolebním tématem.

Původně měl ČEZ o těžbě rozhodnout už loni, což se však nestalo. Energetický gigant místo toho termín neustále posouval a jasněji mělo být letos v létě.

Jak ale zjistil Forbes, rozhodnutí o těžbě se znovu odkládá – hlavně kvůli změně lokality pro zpracovatelský závod, který má místo v Újezdečku u Teplic stát v těsné blízkosti hnědouhelné elektrárny Prunéřov. A je proto nezbytné přepracovat finální studii proveditelnosti, jež rozhodne o rentabilitě těžby.

„Kvůli změně lokality bude nutné přepracovat finální studii proveditelnosti, na což budeme potřebovat řadu měsíců,“ uvádí Roman Gazdík ze skupiny ČEZ, která z 51 procent ovládá firmu Geomet, vlastnící průzkumnou licenci k těžbě cínoveckého lithia.

„Zároveň projekt potřebuje pokročit v rámci povolovacích řízení, například aktualizace zásad územního rozvoje,“ dodal bez dalších detailů, kdy by rozhodnutí o těžbě mohlo padnout.

Rámcový termín však padl na červnové valné hromadě ČEZ. „Na valné hromadě zaznělo, že rozhodnutí ČEZ se odkládá na polovinu roku 2025,“ uvedl na sociální síti X minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Je tedy zřejmé, že zahájení těžby se v roce 2025 nestihne. A politici se tak místo focení u prvního vozíku s horninou vyjíždějícího z cínoveckého dolu budou v období před volbami spíše přít, zda se těžba lithia v Česku vůbec vyplatí a má smysl se do ní pouštět.

Právě o tom by měla rozhodnout zmíněná – a opět přepracovávaná – studie proveditelnosti. Otazníky nad ekonomickou výhodností těžby visí i kvůli nutnosti vybudovat nový zpracovatelský chemický závod, kde by se lithium z vytěžené hlušiny extrahovalo. Slepým bodem je i konkrétní metoda, která by lithium použitelné pro výrobu baterií do elektromobilů z nerostu cinvaldit dostávala.

Na Cínovci se nachází zhruba tři až čtyři procenta známých světových zásob lithia a těžit by se zde mohlo až dva miliony tun horniny ročně. Nejhorlivější debaty o těžbě probíhaly zkraje dekády, kdy cena lithia prudce rostla. Na přelomu roku 2022 a 2023 ale začala strmě klesat.

Na výsledky studie proveditelnosti už léta čekají i další zájemci o získávání lithia v Česku, mezi něž se řadí také Cínovecká deponie ze skupiny RSJ miliardáře Karla Janečka. Ta chce na severu přetěžovat lithné písky.

Geomet, vlastněný z 51 procent společností ČEZ a ze 49 procent australskou firmou European Metal Holding, ale i tak v průběhu let zahájil u Cínovce přípravu na těžbu a začal o ní diskutovat s obcemi v okolí, kde měl vyrůst také zpracovatelský závod na brownfieldu Dukla.

I po protestech obyvatel obcí, obávajících se výrazných negativních dopadů těžby na jejich život, však pravděpodobně vznikne na pozemcích ČEZ vedle padesát kilometrů vzdálené elektrárny Prunéřov, kde je odstavený jeden uhelný blok a kam by se hornina měla dovážet po železnici.

Geomet nicméně před rokem, tedy ještě před návrhem na změnu umístění závodu, koupil pozemky Dukly v hodnotě téměř miliardy korun se záměrem vybudovat zpracovatelský závod na nich.

„Dukla pro nás byla dobrou variantou, protože jde o průmyslovou zónu v blízkosti dolu. Veškeré podklady pro povolovací procesy jsme proto připravili právě pro koncept výstavby závodu na Dukle. Za tím účelem bylo potřeba včas zajistit pozemky, což je běžný postup,“ konstatuje mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Na otázku Forbesu, zda nyní investice nepřijde vniveč, odpovídá, že Geomet až na jednu výjimku pozemky nekoupil, ale smluvně zajistil opcí a zaplatil rezervační poplatek. 

„Cena za rezervaci odpovídala obvyklé ceně za takto velkou průmyslovou zónu. S Duklou stále počítáme jako s nádražím pro přepravu materiálu do závodu v Prunéřově, pozemky tedy využijeme,” uzavírá.