Méně sexu nemusí být špatně. Délka vztahu neurčuje jeho kvalitu, říká expertka

První máj, lásky čas. A nebo taky ne. Ideál romantické lásky, který vznikl ve stejné době jako legendární báseň Karla Hynka Máchy, vztahům spíš škodí než pomáhá. A představa osudové lásky na celý život se dnes hroutí stejně jako obraz slavného básníka, který ve skutečnosti nebyl žádný romantik, ale tyran své ženy.

„Láska má čím dál více podob. Nikdy v historii neměli lidé ve vztazích tolik svobody jako dnes,“ říká psychoterapeutka, socioložka a zakladatelka Institutu Moderní láska Markéta Šetinová.

„Pořád máme ideál monogamního heterosexuálního vztahu, respektive ještě lépe manželství s dětmi, ale ten postupně oslabuje. A čím dál více lidí zkoumá, jestli pro ně není vhodnější nějaká jiná forma partnerství než mainstream,“ dodává.

Přibývá singles, mingles, polyamorních vztahů i lidí s fluidní sexualitou. Mácha by se tak nejspíš divil, koho všeho by viděl líbat se pod rozkvetlou třešní.

„Seznamování ani vztahy nejsou jednoduché, na obojím je potřeba neustále pracovat,“ říká Šetinová, která v rozhovoru mluví o trendech v hledání partnerů, proměnách sexuálního chování, receptech na spokojený vztah i o tom, jak lásku ovlivní nástup umělé inteligence a virtuální reality.

Singles přibývá, porodnost klesá a rozvodovost se sice snižuje, ale o celkové stabilitě párů to nemusí nic vypovídat. Zažíváme tedy krizi vztahů?

Nemyslím si. Ze své praxe mám pocit, že lidé se na vztahy čím dál více zaměřují. Očekávají od nich víc než v minulosti a jsou ochotni na nich pracovat. Ale to jde ruku v ruce i s tím, že odcházejí ze vztahů, které jim nesednou. Najít si dnes v osmnácti lásku na celý život je čím dál vzácnější.

Podle délky vztahu ale nemůžeme hodnotit jeho kvalitu. To, že se lidé rozcházejí častěji než předchozí generace, tak nemusí být nutně špatně. Se zvýšenými nároky na vztahy se ale samozřejmě pojí i těžkosti při seznamování. Pomáhají nám s ním sice technologie, občas je to kvůli nim ale spíše náročnější.

Kolik procent lidí se dnes seznamuje online?

V Česku si online našlo partnera kolem pětiny lidí. Ukazuje to náš průzkum, který jsme dělali s výzkumnou agenturou Behavio. V dalších zemích v Evropě to bude podobné.

Ve Spojených státech se podle výzkumu sociologa Michaela Rosenfelda přes internet seznámilo devětatřicet procent párů. Nárůst online seznamování táhnou nejmladší generace, takže se dá předpokládat, že bude dál nabývat na významu.

Když na seznamce vydržíme, většinou to přinese výsledek.

Reputace seznamek nejsou zrovna nejlepší. Potvrzují to i data?

Offline se seznamujeme většinou přes prostředníky a svou komunitu. A to prostředí k nám pustí jen více méně podobné lidi, se kterými jsou první kontakty většinou příjemné, snáze se s nimi povídá a zamilovává. Na seznamce jsme na to sami. A rozeznat jen podle fotky a pár vět, s kým si sedneme, je náročné.

Proto tam máme velkou chybovost a chodíme na schůzky s lidmi, se kterými bychom se v reálném životě z dobrých důvodů nepotkali, protože si nemáme co říct. Hledáme tak doslova jehlu v kupce sena. Ale data z našeho průzkumu s Behaviem ukazují, že pozitivní zkušenosti převažují nad negativními. A že když na seznamce vydržíme, většinou to přinese výsledek.